První dodávky vakcíny proti covidu-19 by mohly být podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) v ČR dostupné na přelomu ledna a února. Řekl to dnes poslancům sněmovního výboru pro zdravotnictví. Evropská léková agentura (EMA) ji podle něj zřejmě schválí v první polovině ledna.
"Nejbližší doba, kdy o tom může Evropská léková agentura rozhodovat, je 15. prosince," řekl ministr. Tak brzké rozhodnutí je ale podle něj velmi nepravděpodobné. "Počítejme, že se to stane někdy v první polovině ledna, když bude dobře. A počítejte, že na přelomu ledna a února tady mohou být vakcíny. Jsou vyrobené, ale nemohou se začít distribuovat, dokud nebude schválení," uvedl.
Kritéria pro registraci vakcín jsou přísnější než pro léky, protože takový přípravek se aplikuje zdravé populaci. A toho si jsou všichni velmi dobře vědomi. Další dezinformace na našem webu: https://t.co/V4o5VlcAHj pic.twitter.com/BM5WFbYh0N
— Ministerstvo zdravotnictví (@ZdravkoOnline) December 1, 2020
Na dotazy poslanců také znovu zopakoval, že vakcína bude všem hrazená z veřejného zdravotního pojištění a očkování nebude povinné. Jestli budou mít ale očkovaní lidé nějaké výhody proti neočkovaným, například se na ně nebudou vztahovat některá z přijatých opatření, ale neupřesnil.
Doporučoval to například poslanec a lékař Bohuslav Svoboda (ODS). "Musíme dát lidem informace o tom, co to přinese jim jako jednotlivým osobám, kromě toho, že neonemocní. Bez toho to nebude fungovat," uvedl. Podle něj by ideální bylo proočkování 70 až 80 procent populace. "Pokud neproočkujeme aspoň 50 procent lidí, tak to budou vyhozené peníze," dodal.
Podle důvodové zprávy k zákonu o očkování proti novému typu koronaviru, který dnes projednal výbor a v pátek by se jím měla zabývat sněmovna, by naočkování kompletní populace mělo stát do pěti miliard korun. Zákon má umožnit, aby vakcínu hromadně na základě společných objednávek EU nakoupil stát a potom mu ji proplatily zdravotní pojišťovny.
"Zákon je potřeba i z toho důvodu, že vakcínu v současné době ani nelze jiným způsobem získat. My ji ani nemůžeme nakoupit jinak, než že ji zakoupí stát. Zákon upravuje způsob, jakým provést úhradu a distribuci, aby se ty peníze ze zdravotního pojištění mohly dostat zpátky do státního rozpočtu," řekl ministr.
Jedna dávka má stát podle různých výrobců mezi 50 a zhruba 260 korunami, u některých bude potřeba očkovat dvakrát. Cena je podle ministra ve srovnání s jinými běžnými vakcínami extrémně nízká.
Předběžně má Česko objednané vakcíny od pěti výrobců včetně dvou, kteří už o registraci u EMA požádali. Celkově jich může mít až pro 16 milionů osob. Vyšší než počet obyvatel jsou maximální objednávky proto, že ne všichni výrobci musí nakonec evropskou registraci získat. Některé firmy počítají s jednou dávkou, jiné se dvěma. "Nemyslím si, že by bylo možné si mezi nimi vybírat. Bude to dáno tím, jak budou vakcíny distribuované," řekl Blatný. Například látka firmy Pfizer bude potřebovat skladování při teplotě mínus 70 stupňů Celsia, nebude se tak s ní očkovat u praktických lékařů.
Kolik vakcín nakonec bude Česko potřebovat, zatím není jasné. Podle zářijového průzkumu agentury STEM/MARK se očkovat nechtělo 58 procent lidí. Další průzkum agentuře podle Blatného zadalo ministerstvo zdravotnictví, výsledky bude mít v pondělí příští týden. Poslanci i z důvodu mnoha dezinformací týkajících se vakcíny apelovali na ministra, aby připravil kampaň na podporu očkování proti covidu-19.
Už příští týden chce ministerstvo spustit první z menších kampaní, které zaplatí z vlastních prostředků. Velká kampaň, na kterou dostalo od vlády 50 milionů korun, by měla začít v lednu. Podle Blatného výběr komunikační agentury trvá déle, než si představoval. Na úřadu má také vzniknout pracovní místo koordinátora vakcinace, který zde bude pracovat na celý úvazek. Strategii, které skupiny obyvatel dostanou při očkování přednost, má ministr vládě předložit v pondělí 7. prosince.
Související

Chřipková epidemie v Česku začíná, potvrzují odborníci

Dětskou obrnu jsme za 36 let nevymýtili. Teď hrozí její návrat
očkování , Jan Blatný , češi , ministerstvo zdravotnictví , Zdravotnictví , Boj proti dezinformacím a fake news , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 19 minutami

Přijměte Ukrajinu co nejrychleji, vyzvaly státy EU. Problémem je Maďarsko
před 1 hodinou

Jak Rusko vnímá telefonát Trumpa s Putinem? Média slaví diplomatické vítězství
před 1 hodinou

Trumpem zprostředkované příměří se zhroutilo po hodině. Sestřelili jsme vlastní drony, reaguje Rusko
před 2 hodinami

Pavel: Pokud dojde k nejhoršímu, buďme připraveni vzít zbraň do ruky a chránit zemi
před 3 hodinami

Zelenskyj bude po neúspěšných jednáních USA s Kremlem mluvit s Trumpem, poprvé od hádky v Bílém domě
před 3 hodinami

USA zveřejnily dosud utajované dokumenty o atentátu na Johna F. Kennedyho
před 5 hodinami

Sbalte se, máte 90 minut. Trump vyházel meteorology z NOAA
před 6 hodinami

Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje
před 6 hodinami

Na Putinově jídelním lístku nebudeme. Po telefonátu Putina s Trumpem se ozval Kyjev
před 6 hodinami

Evropě dochází čas. Frederiksenová prozradila, do kdy se musí umět sama ubránit Rusku
před 6 hodinami

Putin dal Trumpovi slib a drží ho. Místo energetické sítě zaútočil na nemocnici
před 7 hodinami

Politico: Trump s Putinem nevyřešili nic. Naplánovali hokej, Rusko získalo čas a Zelenského nikdo neinformoval
před 8 hodinami

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc
před 9 hodinami

Výhled počasí až do dubna. Meteorologové řekli, jak to bude s výkyvy
včera

Pátrání v Praze. Nebezpečný muž loupil se zbraní, policie ho dopadla
včera

Trumpova první slova o telefonátu s Putinem. Prozradil, na čem panuje shoda
včera

EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová
Aktualizováno včera

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
včera

Eskalace v Gaze probíhá v určité kooperaci s Bílým domem, míní Salem. Izraelci čekali, jaká bude jeho pozice
včera
Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.
Zdroj: Libor Novák