Blatný: Vakcína proti covidu by mohla být na přelomu ledna a února. MZ začalo vyvracet dezinformace

První dodávky vakcíny proti covidu-19 by mohly být podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) v ČR dostupné na přelomu ledna a února. Řekl to dnes poslancům sněmovního výboru pro zdravotnictví. Evropská léková agentura (EMA) ji podle něj zřejmě schválí v první polovině ledna.

"Nejbližší doba, kdy o tom může Evropská léková agentura rozhodovat, je 15. prosince," řekl ministr. Tak brzké rozhodnutí je ale podle něj velmi nepravděpodobné. "Počítejme, že se to stane někdy v první polovině ledna, když bude dobře. A počítejte, že na přelomu ledna a února tady mohou být vakcíny. Jsou vyrobené, ale nemohou se začít distribuovat, dokud nebude schválení," uvedl.

Kritéria pro registraci vakcín jsou přísnější než pro léky, protože takový přípravek se aplikuje zdravé populaci. A toho si jsou všichni velmi dobře vědomi. Další dezinformace na našem webu: https://t.co/V4o5VlcAHj pic.twitter.com/BM5WFbYh0N

— Ministerstvo zdravotnictví (@ZdravkoOnline) December 1, 2020

Na dotazy poslanců také znovu zopakoval, že vakcína bude všem hrazená z veřejného zdravotního pojištění a očkování nebude povinné. Jestli budou mít ale očkovaní lidé nějaké výhody proti neočkovaným, například se na ně nebudou vztahovat některá z přijatých opatření, ale neupřesnil.

Doporučoval to například poslanec a lékař Bohuslav Svoboda (ODS). "Musíme dát lidem informace o tom, co to přinese jim jako jednotlivým osobám, kromě toho, že neonemocní. Bez toho to nebude fungovat," uvedl. Podle něj by ideální bylo proočkování 70 až 80 procent populace. "Pokud neproočkujeme aspoň 50 procent lidí, tak to budou vyhozené peníze," dodal.

Podle důvodové zprávy k zákonu o očkování proti novému typu koronaviru, který dnes projednal výbor a v pátek by se jím měla zabývat sněmovna, by naočkování kompletní populace mělo stát do pěti miliard korun. Zákon má umožnit, aby vakcínu hromadně na základě společných objednávek EU nakoupil stát a potom mu ji proplatily zdravotní pojišťovny.

"Zákon je potřeba i z toho důvodu, že vakcínu v současné době ani nelze jiným způsobem získat. My ji ani nemůžeme nakoupit jinak, než že ji zakoupí stát. Zákon upravuje způsob, jakým provést úhradu a distribuci, aby se ty peníze ze zdravotního pojištění mohly dostat zpátky do státního rozpočtu," řekl ministr.

Jedna dávka má stát podle různých výrobců mezi 50 a zhruba 260 korunami, u některých bude potřeba očkovat dvakrát. Cena je podle ministra ve srovnání s jinými běžnými vakcínami extrémně nízká.

Předběžně má Česko objednané vakcíny od pěti výrobců včetně dvou, kteří už o registraci u EMA požádali. Celkově jich může mít až pro 16 milionů osob. Vyšší než počet obyvatel jsou maximální objednávky proto, že ne všichni výrobci musí nakonec evropskou registraci získat. Některé firmy počítají s jednou dávkou, jiné se dvěma. "Nemyslím si, že by bylo možné si mezi nimi vybírat. Bude to dáno tím, jak budou vakcíny distribuované," řekl Blatný. Například látka firmy Pfizer bude potřebovat skladování při teplotě mínus 70 stupňů Celsia, nebude se tak s ní očkovat u praktických lékařů.

Kolik vakcín nakonec bude Česko potřebovat, zatím není jasné. Podle zářijového průzkumu agentury STEM/MARK se očkovat nechtělo 58 procent lidí. Další průzkum agentuře podle Blatného zadalo ministerstvo zdravotnictví, výsledky bude mít v pondělí příští týden. Poslanci i z důvodu mnoha dezinformací týkajících se vakcíny apelovali na ministra, aby připravil kampaň na podporu očkování proti covidu-19.

Už příští týden chce ministerstvo spustit první z menších kampaní, které zaplatí z vlastních prostředků. Velká kampaň, na kterou dostalo od vlády 50 milionů korun, by měla začít v lednu. Podle Blatného výběr komunikační agentury trvá déle, než si představoval. Na úřadu má také vzniknout pracovní místo koordinátora vakcinace, který zde bude pracovat na celý úvazek. Strategii, které skupiny obyvatel dostanou při očkování přednost, má ministr vládě předložit v pondělí 7. prosince.

Související

Ilustrační fotografie.

Chřipková epidemie v Česku začíná, potvrzují odborníci

V Česku pomalu začíná epidemie chřipky. Oficiální hranice 1600 nemocných na sto tisíc lidí sice zatím nepadla, protože hlášená nemocnost akutních respiračních infekcí činí 1416 nemocných, ale epidemiologové a virologové berou v úvahu i předpokládanou míru podhlášenosti respiračních nemocí. 
Světová zdravotnická organizace

Dětskou obrnu jsme za 36 let nevymýtili. Teď hrozí její návrat

V roce 1988 vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) ambiciózní cíl – globální eradikaci poliomyelitidy, známé jako dětská obrna. Tento závažný a vysoce nakažlivý virus, který napadá nervový systém, může během několika hodin způsobit úplné ochrnutí. Uvedl to server The Conversation.

Více souvisejících

očkování Jan Blatný češi ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví Boj proti dezinformacím a fake news Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

NOAA

Sbalte se, máte 90 minut. Trump vyházel meteorology z NOAA

Heather Welch, která se specializovala na mapování pohybu mořských živočichů a pomáhala předcházet srážkám lodí s velrybami, obdržela e-mail s oznámením o svém okamžitém propuštění. Měla pouhých 90 minut na sbalení věcí a odchod. Welch pracovala téměř deset let jako ekolog v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se stará o monitorování oceánů a klimatu.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje

Od svého návratu do Bílého domu americký prezident Donald Trump výrazně přetvořil americkou politiku vůči Rusku a zvolil mnohem smířlivější přístup k Vladimiru Putinovi a válce na Ukrajině. Tento postoj zahrnuje omezení vojenské pomoci Ukrajině a tlak na Kyjev, aby přistoupil na nevýhodné podmínky ukončení bojů.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy