Čeští lékaři nedoporučili ivermektin u kriticky nemocných pacientů

"Neexistuje žádná evidence účinnosti a bezpečnosti ivermektinu k léčbě nemocných v intenzívní péči s COVID-19. Jediná prospektivní randomizovaná studie s 400 pacienty byla provedena na pacientech s mírnou závažností onemocnění a neprokázala významný klinický efekt ivermektinu," uvádí ČSIM ve svém stanovisku.

To vydal minulý týden předseda výboru, profesor Vladimír Šrámek z anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Ta je přitom známa tím, že ivermektin u svých pacientů používá a před několika dny se dokonce ohradila proti kritice, která proti léku zaznívá z řad dalších lékařů a odborníků.

Primář kliniky Michal Rezek Rezek uvedl, že je předčasné hodnotit závěry, zda lék funguje, nebo ne. Nemocnice navíc má zatím k dispozici jen malý vzorek několika desítek pacientů, kterým byl lék podán. Přesto se brněnská nemocnice v prohlášení ohradila proti tvrzení, že léčba ivermektinem představuje experimentální léčbu nepodloženou žádnými důkazy z klinických studií.

Řada vědců ale na absenci jakékoliv relevantní studie dlouhodobě poukazuje. "Léčba ivermektinem představuje v současnosti (tj. ke dni vydání stanoviska) experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech," uvedla například koncem února v mezioborovém stanovisku Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Společnost infekčního lékařství, Česká pneumologická a ftizeologická společnost a další lékařské organizace.

Na nedostatek relevantních důkazů upozorňuje dále ve svém stanovisku i ČSIM. "Ivermektin je podáván v rámci polypragmatických protokolů, kde není možné spolehlivě odečíst jeho klinický efekt," uvádí lékaři s tím, že dosud není známo, zda je ivermektin u nemocných v kritických stavech bezpečný. Znepokojivá je nejen jeho neurotoxicita, ale i interakce s léky podávanými u pacientů v kritickém stavu.

Lékaři proto jednoznačně nedoporučili použití ivermektinu u těžce  nemocných covidových pacientů. "Odborníci se shodli na tom, že podle současné úrovně poznání není předpoklad významného efektu ivermektinu u kriticky nemocných pacientů s nemocí COVID-19," píší v závěru svého stanoviska.

"Jediná existující kvalitní studie na populaci 400 pacientů se lehkým průběhem zveřejněná v odborném časopise JAMA dne 4.3.2021 neprokázala pozitivní efekt v zaslepeném srovnání s placebem. Naopak u nemocných na jednotkách intenzívní péče existují důvodné obavy o možný toxický efekt na centrální nervový systém a nepříznivé ovlivnění hladin a účinků ostatních léků, používaných v léčbě kriticky nemocných pacientů," dodávají lékaři.

Lék u kritických pacientů nedoporučují lékaři, u lehkých studie

Zmíněná studie, na kterou se odborníci odkazují, zjistila, že mezi ivermektinem a placebem nejsou velké rozdíly. Většina dosud publikovaných závěrů vycházela pouze z tvrzení lékařů nebo nekompletních studií, kterým chyběla například randomizace pacientů, porovnání s placebem, nebo nedokázaly stanovit úspěšnost léku.

Nová a zatím největší komplexní studie ale naplňovala testovací standardy, tedy byla randomizovaná, zaslepená, kontrolovaná placebem a zahrnovala více než 400 pacientů, z nichž dvěma stům vědci podali ivermektin a stejnému počtu lidí placebo. Mezi testovanými jedinci převládali ženy a průměrný věk pacientů byl 37 let.

Všichni testovaní měli mírné příznaky a lék/placebo užívali po dobu pěti dní. Výsledky ukázaly, že zatímco ve skupině s placebem se plně uzdravilo 156 lidí, ze skupiny lidí užívajících ivermektin se vyléčilo 164 lidí. Naopak 16 lidí s ivermektinem a 13 lidí s placebem muselo znovu k lékaři a čtyři lidé užívající ivermektin a pět lidí s placebem skončilo v nemocnici. Jedna osoba ze skupiny s placebem zemřela.

Výsledky ukázaly, že ačkoliv ivermektin lidem nezpůsobil zdravotní potíže, v indikovaných případech, tedy u mladých lidí s mírným průběhem nemoci, se neprokázal jeho léčebný efekt. "Zjištění nepodporují použití ivermektinu k léčbě mírného covidu-19," uvedli vědci závěrem.