Lékaři se děsí souběhu covidu-19 s chřipkou. Sami se mnohdy neočkují

"Souběh chřipky a covidu u pacientů máme zatím ozkoušený jen zcela minimálně. Pro nakaženého je to ale jednoznačně problém,“ varoval v rozhovoru pro Lidové noviny ředitel Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Pavel Březovský, který právě pracuje na klíčovém manuálu pro zdravotní personál se specifikací na covid-19 během epidemie chřipky. "Chřipka má výjimečné postavení, je totiž infekční a velmi snadno přenositelná,“ poznamenal.

Chřipka i koronavirus mají vesměs stejný dopad na lidský organismus a jejich razance může být někdy stejná v případě obou onemocnění. Jindy se ale liší. Každé z těchto onemocnění dokáže v extrémním případě vyvolat těžký zápal plic, s nímž jde ruku v ruce riziko jejich selhávání. "Pokud se virus v organismu výrazně namnoží, dojde k rozvoji zánětu, což je naše obranná reakce,“ nastínil před časem útok viru na dýchací soustavu vedoucí lůžkové části kliniky intenzivní péče Fakultní nemocnice Motol Jan Beroušek.

Jinými slovy bude-li pacient nakažen koronavirem a zároveň dostane chřipku, bude u něj větší pravděpodobnost zhoršení stavu. Zatím jsme na tom ještě dobře, jelikož v létě chřipka tolik neřádí. 

Podzimní sezóny chřipky se bojí i epidemiologové, což je ostatně možným důvodem, proč připouštějí opětovné zavedení některých restriktivních opatření. "Když dostane člověk chřipku, tak mu to oslabí lokální obranyschopnost dýchacích cest a tím pádem se koronaviru otevře dálnice přímo do plic,“ upozornil vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar.

Stejně jako Březovský varoval, že se koronavirus vesměs chová jako mrchožrout žijící z oslabených jedinců, kdežto zdravý imunitní systém si ve většině případů dokáže s covid-19 hravě poradit. Pokud ale dojde k masovému spojení koronaviru s jinými chorobami, pak by mohl být mnohem škodlivější. Jedná se o případy možného souběhu obou nemocí i u jinak zdravých lidí, kteří nespadají do rizikových skupin. Příkladem je kombinace chřipky a pneumokoku způsobujícího zápal plic, na nějž na světě umírají miliony lidí.

Měli bychom se očkovat?

Přestože zatím ještě není dostupná vakcína na koronavirus, v případě chřipky se můžeme nechat očkovat už od třicátých let minulého století. To je nejlepší ochranou proti riziku souběhu dvou chorob napadajících plíce. Březovský chce proto ve zmiňovaném manuálu apelovat na lidi, aby se nechali očkovat. 

"Už tehdy jsme se snažili spouštět očkovací akce za podpory zdravotních pojišťoven, takže vím, jaký problém to byl, než se celá mašinerie rozjela a lidi ji začali vnímat jako potřebnou,“ vzpomínal lékař na své zkušenosti z dob, kdy byl v první linii v boji proti chřipkovým epidemiím.

Lidem z rizikových skupin doporučil, aby navštívili své praktické lékaře a domluvili se na podzim na očkování proti chřipce, jelikož v běžné populaci činí proočkovanost podle odborných statistik pouhých 8 %. U seniorů se jedná o více než dvacet procent. 

"Problémy máme bohužel i s proočkovaností lékařů,“ poukázal Březovský na neprofesionalitu lékařů, kteří se častokrát sami vyhýbají očkování. I on sám byl takový, ale už se v tomto směru polepšil. 

"Víc než cokoliv jiného je to profesionální slepota lékařů,“ kritizoval své kolegy. V nemocničních zařízeních se nejedná o žádné drama, ale u preventivních prohlídek, jakož i vstupu na sál jsou dokonce některá očkování i povinná. U obvodních doktorů ale žádná taková pravidla nejsou.

Tak jako tak se nelze zcela vyhnout případům souběhu covidu a chřipky, jelikož počet dávek vakcíny nedokáže uspokojit případnou zvýšenou poptávku po nich. Proočkovat se podaří deset procent populace. Vakcinace je nejlepší na podzim, jelikož ke skutečné chřipkové sezóně dochází až po Silvestru.

Jaké dopady může mít spojení koronaviru s dalšími chorobami, bude známo na podzim, kdy se provedou příslušné testy. S říjnem totiž začnou řádit i běžná respirační onemocnění, jako jsou rýma, bolesti v krku atd., proti nimž se nelze očkovat.