Japonský lék favipiravir bude brzy v Česku. Dostanou ho pacienti s covid-19

Japonský lék favipiravir by měl být pro české pacienty s onemocněním covid-19 dostupný v řádu dní. Část Japonsko daruje, část Česko zaplatí tamní firmě. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Česko je mezi dvaceti zeměmi, pro které Japonsko lék povolilo dodat.

"Lék bude poprvé aplikován ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Následně by měl být k použití i v dalších nemocnicích. Zdá se, že je poměrně slibný pro středně závažné případy," uvedl ministr.

Stále ale musíme myslet na to, že jde o experimentální lék, původně určený pro léčbu jiných onemocnění. Děkuji @SUKLcz za skvělou spolupráci a @MZV za diplomatickou podporu v jednání s Japonskem. Budeme věřit, že lék zabere a významně uleví českým pacientům nakaženým koronavirem.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) April 9, 2020

Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové bude darovaná část léků stačit asi pro 20 až 25 pacientů. "Pokud by bylo potřeba pro české pacienty víc, ČR ho může koupit pro dalších zhruba 80 pacientů," řekla Storová. Podávat by se podle ministra mohl lidem se středně těžkým průběhem nemoci, kteří jsou v nemocnicích. "Ukazuje se, že favipiravir se osvědčil v prvních fázích onemocnění. Ke každému pacientovi se bude podle lékařů přistupovat individuálně," uvedla Storová.

Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla byla nemocnice vybrána i díky tomu, že má národní toxikologické středisko, takže na zavolání do kterékoliv nemocnice distribuuje například protijedy na hadí kousnutí. "Zatím není jasné, jak bude nemocnice favipiravir distribuovat. Záležet bude na smlouvě s dodavatelem, kterou jsme zatím nepodepsali," řekl. Dalším důvodem jsou velké zkušenosti nemocnice s léčbou pacientů s covid-19.

V českých nemocnicích už byly podané i další experimentální léky na covid-19. Remdesivir dostával po deset dní další pacient ve VFN. Jeho stav se během léčby zlepšil, lékaři ho mohli odpojit od mimotělního okysličování krve a zvyká si na dýchání bez plicní ventilace. Podle lékařů ale není možné jednoznačně říci, že lék zabral, protože se jeho stav zlepšoval už před jeho nasazením.

Firma teď podle Storové rozhoduje o tom, kolik dávek dodá do střední a východní Evropy. "Byla jsem ujištěna, že v rámci středoevropského a východního prostoru bude ČR jednou z prvních," doplnila Storová. Česká pobočka Gileadu podle ní ihned po tomto rozhodnutí podá žádost o schválení léku. SÚKL obratem dodá stanovisko ministerstvu, které ho schválí. Používat by se měl kromě VFN také ve FN v Motole nebo v Brně.

V Ústřední vojenské nemocnici a Thomayerově nemocnici v Krči byl několika pacientům podávaný hydroxychlorochin. Ministerstvo už v březnu omezilo předepisování léku plaquenil, který látku obsahuje. Předepisovat ho kvůli obavám z nedostatku mohli jen lékaři vybraných specializací a nejvýše dvě balení, léčí se s ním lidé s revmatioidní artritidou. V úterý ministerstvo povolilo u nemocných s covid-19 mimořádné podávání i dalšího léku s hydroxychlorochinem, který v Česku ale není běžně registrovaný.

Pro zajištění dostupnosti medicinálního kyslíku, který pacienti v nemocnicích často potřebují, bylo podle Vojtěcha vydáno mimořádné opatření, které umožňuje plnit kyslík i do jiných lahví, než jsou pro to standardně registrovány.

Podle ministra nejsou léky, protože jsou experimentální, hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Část dostane Česko darem, další se budou hradit z rozpočtu nemocnic, které ho podají, a ministerstva zdravotnictví. Pojišťovny podle něj experimentální léčbu financovat nemohou. O ceně favipiraviru se podle Storové jedná, podle ministra půjde o řádově miliony korun pro 80 pacientů. Remdesivir by podle Storové měl být "finančně dostupný" "Myslím, že se nemusíme obávat, že by to byly nějaké extrémní náklady pro zdravotní systém," uvedla.

V zahraničí se kromě remdesiviru používají také některá antimalarika, různé druhy antivirotik včetně léků na chřipku či HIV, biologické léky nebo krevní plazma vyléčených s protilátkami, jejíž podávání pacientům se podle Storové chystá i v Česku. Podle vedoucího lékaře kliniky KARIM VFN Martina Balíka je plazma vhodná zejména pro pacienty s těžkou formou respiračního selhání. Testovat ji chce také Thomayerova nemocnice.

Všechny léky jsou ale experimentální a zatím se neuvažuje o jejich plošném používání u českých nemocných. S experimentální léčbou musí pacient podepsat souhlas. Česko kvůli možné nedostupnosti nebo využití v souvislosti s léčbou covid-19 zakázalo vývoz více než 300 léků, v různých lékových formách jde o 800 položek.

Související

Adam Vojtěch (ANO)

Vojtěch: Kvůli covidu sena ministerstvu mnohé nestihlo, úspěchem je elektronizace

Kvůli epidemii covidu-19 se ministerstvu zdravotnictví nepodařilo dokončit některé legislativní změny, které odcházející ministr Adam Vojtěch (za ANO) plánoval. Za úspěch považuje například velkou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění nebo zákon o elektronizaci zdravotnictví, které vstupují v platnost od ledna. Řekl to dnes v rozhovoru s ČTK. V pátek předá resort zdravotnictví představiteli nové vlády koalic Spolu a PirSTAN Vlastimilu Válkovi z TOP 09.

Více souvisejících

Adam Vojtěch (ANO) Zdravotnictví léky Česká republika súkl Všeobecná fakultní nemocnice Praha nemocnice Motol Nemocnice Thomayerova Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy