Kam umístit seniory s COVID-19? Krizový štáb přehodnotil původní plán

"Doporučili jsme ministerstvu zdravotnictví předpracovat metodiku, aby se jednalo o lůžka nejen ve zdravotnických, ale i sociálních zařízeních," uvedl Hamáček, který o opatření v krajích s hejtmany jednal už dříve.

Podle Půty je opatření přijaté ve středu v přímém rozporu s dohodami mezi vládou a hejtmany z minulého týdne. ČTK řekl, že čeká na změnu tak, aby lůžka byla v domovech seniorů. "Protože to nemají být lůžka určená k nemocniční péči, ale mají to být lůžka pro ty, kdo nemají těžké příznaky a nevyžadují hospitalizaci," dodal liberecký hejtman.

Například Zlínský kraj ale s opatřením podle hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) problém nemá. Kraj má necelých 600.000 obyvatel, šlo by tedy asi o 360 lůžek. "Již dříve jsme lůžka vyčlenili, s přehledem těch 360 lůžek máme," řekl dnes ČTK hejtman. V kraji byla pro nemocné s novým koronavirem vyčleněna Uherskohradišťská nemocnice, která má kapacitu 610 lůžek.

Vláda chce opatřením zajistit odlehčení domovů důchodců, kteří jsou vůči koronavirové infekci nejzranitelnější skupinou. Zasaženy v nich byly už desítky seniorů, někteří zemřeli.

Asociace: Stát by měl dát peníze na odměny zdravotníků

Stát by měl podle Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje 118 zejména menších zařízení v krajích, dát peníze na odměny zdravotníků v první linii. Její předseda Eduard Sohlich o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Některé nemocnice, zejména velké fakultní, podle něj už v médiích uvedly, že podobné příplatky svým zaměstnancům vyplácejí. 

"Navrhujeme, aby Vláda ČR rozhodla o mimořádném příplatku za odpracovanou směnu pro zdravotnické pracovníky všech kategorií v první linii a ve všech nemocnicích, a to z prostředků státního rozpočtu po dobu nouzového stavu. Aby tímto způsobem ocenila jejich práci a nadále je stimulovala," uvedl Sohlich. Platí je podle něj už tři velké pražské nemocnice a podle svých finančních možností o něm uvažují další.

Zdravotníci se podle asociace setkávají každý den s rizikem nákazy a jejich ohrožení a ohrožení jejich rodin je řádově vyšší. Problém je podle Sohlicha v tom, že v regionálních nemocnicích akutní a následné péče jsou nižší i odměny zdravotníků. "Finanční ohodnocení jejich práce je přitom řádově nižší než ve fakultních nemocnicích a na mimořádné ohodnocení v současné době nejsou v zařízeních žádné zdroje," uvedl Sohlich.

"Řešení ohodnocení práce zdravotnických pracovníků nelze očekávat od zdravotních pojišťoven, jejichž posláním je hradit zdravotní péči, nikoli řešit důsledky současné krize v nemocnicích akutní i následné péče," uvedl. Podle odhadů ministerstva bude letos systém veřejného zdravotního pojištění mít schodek asi 40 miliard korun. Největší pojišťovna VZP oznámila, že očekává snížení příjmů z pojistného asi o jednu sedminu. Pojišťovny letošní rok zvládnou dorovnat z rezerv, deklarovaly, že uhradí veškerou péči související s péčí o nakažené novým typem koronaviru. Příjmy nemocnic ale mohou i klesnout, protože pozastavily výkony, které nejsou nutné. Podle VZP půjde asi o sedm miliard korun.

Lékařů intenzivní péče je v Česku asi 4000, sester 15.500. Lůžek na odděleních intenzivní péče (JIP) je kolem 4450, plicních ventilací je na nich 2080. Pro péči o pacienty s COVID-19 by jich mělo být vyhrazeno asi dva tisíce. Z celkových 60.328 lůžek ve 194 nemocnicích je akutní péče poskytovaná na zhruba 48.000 lůžkách. Na 10.000 obyvatel ČR tak připadá zhruba 57 lůžek akutní a následné péče.

Kraje zřizují asi 38 procent lůžek, města necelých osm procent. Ve státem řízených nemocnicích pracuje asi 20 procent z celkem zhruba 50.000 lékařů a zubařů a téměř 25 procent nelékařských zdravotníků. Dalších 20 procent lékařů a 29 procent zdravotníků pracuje v krajských nemocnicích.