ROZHOVOR | Tuberkulóza zabije i milion lidí ročně, kolem koronaviru je zbytečná hysterie, říká pro EZ mikrobioložka Adámková

ROZHOVOR - Udržuje si nadhled a k panice má daleko. Proto její názor na pandemii, která zachvátila svět, se od části expertů liší. Primářka Klinické mikrobiologie a Antibiotického centra (ATB) v pražské Všeobecné fakultní nemocnici Václava Adámková tvrdí, že existují mnohem větší infekční zabijáci, než je nový typ koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19. Lidé však řeší jen koronavirus. „Kolem současné pandemie panuje hysterie,“ říká primářka Adámková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Zaráží ji ignorace vysokého počtu úmrtí na spalničky či tuberkulózu. Mikrobioložka Václava Adámková upozorňuje, že tato infekční onemocnění mají mnohem vyšší úmrtnost než současné onemocnění COVID – 19. „Statistiky jsou alarmující. Například tuberkulózou, proti které se přestalo očkovat, se jen za předminulý rok celosvětově nakazilo 10 milionů lidí a 1,5 milionu na ni zemřelo. Na spalničky ještě v roce 2018 zemřelo 140 tisíc dětí mladších pěti let,“ přináší doktorka Adámková znepokojující čísla o těchto chorobách, nad nimiž se laická veřejnost už nepozastavuje. Stejně tak jako nad chřipkou.

„Na její následky od začátku roku v České republice už zemřelo více než 50 lidí,“ dodává. Proto ji počet úmrtí na COVID-19 nevyvádí z rovnováhy. „Jelikož už byla Ústavem zdravotnických informací a statistik České republiky (ÚZIS) zveřejněna objektivní data, kdy počet úmrtí na onemocnění COVID-19 je 0,25/100 000 obyvatel, tak mě tato bilance neděsí,“ konstatuje primářka Václava Adámková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Paní primářko Adámková, statistika úmrtí u jiných infekčních chorob je bez přehánění děsivá. Jak si vysvětlujete, že obyčejní lidé se nad tuberkulózou či spalničkami nepozastavují, ale o novém typu koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19, hovoří každý?

Opravdu netuším, proč se tak děje a čím si nový typ koronaviru SARS-CoV-2 tuto pozornost vysloužil. Pravděpodobně zprávy, zprvu odborné, unikly na sociální sítě, kde si žily svým životem, a jak se šířily dál, tak k nim byla přidávána takzvaná pseudofakta o svědectví zúčastněných, ale to už byly pouze hoaxy. Bohužel tomu uvěřilo mnoho lidí, včetně odborné veřejnosti.

Mnozí podceňují i chřipku, na niž umírá velký počet pacientů. Kdyby u nás vypukla pandemie chřipky A, byly by následky horší než ty, jaké v současnosti zažíváme s koronavirem? Co by v zemi nastalo?

Statistiky říkají, že na chřipku od začátku roku v České republice již zemřelo více než 50 lidí. Je spekulativní říkat, co by bylo, kdyby…Ale oběti na životech při pandemii chřipky typu A jsou obrovské, přestože existují specifická antivirotika. Mnoho lidí během chřipkových epidemií umírá na bakteriální superinfekce, které jsou často vyvolané kmeny bakterií odolnými na antibiotika, což situaci rozhodně neulehčuje. Bylo tomu tak i při minulých celosvětových pandemiích, včetně tzv. Španělské chřipky, kde sice nebyl problém s rezistencí bakterií k antibiotikům, ale s tím, že žádná antibiotika nebyla tenkrát známá.

Zarazilo mě, že matky dětí odmítají své potomky dát očkovat proti spalničkám, část národa odmítá očkování rovněž proti chřipce, i když je to dobrá prevence. Co říkáte, že najednou téměř každý volá po látce, která by ho před koronavirem ochránila, a byl by ochoten očkování podstoupit?

Důvodem, proč někteří lidé očkování odmítají, je strach z možných vedlejších nežádoucích účinků. Ale je třeba si uvědomit, že tyto se mohou vyskytnout a vyskytují u každého očkování, nejenom u očkování proti spalničkám. Často je to proto, že se lidé, respektive děti očkují ne úplně zdravé. To znamená, že mají třeba rýmu nebo lehký kašel a pak, když je jejich imunitní systém navíc zatížen očkovací látkou, tak může reagovat nepřiměřeně.

ODBORNICI NEDĚSÍ POČET ÚMRTÍ V ZEMI NA KORONAVIRUS

Mnozí se nyní upjali na lék remdesivir, který by měl koronavirovou infekci zlikvidovat. Stane se tedy spasitelem nebo vědci přijdou s jiným medikamentem či vakcínou?

To ukáže až čas, zatím nemáme dostatek důkazů ani klinických hodnocení, abychom to mohli nějakým seriózním způsobem posoudit.

Platí stále váš názor, že kolem koronaviru SARS-CoV-2 panuje hysterie nebo současná situace vás přiměla ke změně pohledu?

Zatím mě nic nepřesvědčilo o tom, že bych měla na svém pohledu něco měnit. Spíše naopak.

Dobře, zeptám se jinak. Neděsí vás rostoucí počet obětí u nás?

Odpovím zcela jasně. Protože už konečně byla Ústavem zdravotnických informací a statistik České republiky (ÚZIS) zveřejněna objektivní data, kdy počet úmrtí na onemocnění COVID-19 je 0,25/100 000 obyvatel, tak neděsí.

Čím si vysvětlujete, že normálně je u infekčních onemocnění běžné udávat nemocnost na 100 000 obyvatel či procento nemocnosti populace, u koronaviru se bez vztahu k celku mediálně řeší případ od případu? Nemůže to vyvolat paniku?

Naštěstí, jak jsem zmínila v předchozí odpovědi, už máme objektivní data, takže doufám, že to přispěje alespoň k částečnému uklidnění. Čím více budeme mít výsledků, tím přesnější odhady a výhledy budou a tím méně mediálně zajímavá budou tato fakta.

Molekulární biolog Omar Šerý tvrdí, že koronavirus může způsobovat záněty varlat a neplodnost. Souhlasíte s ním?

K této problematice nemám žádné dostupné relevantní informace, a tak se nemohu odborně vyjádřit.

Tak jinak. Jaké ještě další nebezpečí může koronavirus způsobovat, aniž bychom to tušili?

Neočekávám, že se objeví něco neobvyklého. Již onemocněl dostatečně velký počet lidí na to, aby se nějaké „neočekávané“ příznaky objevily.

KDYŽ CHYBÍ LOGIKA: BIATLON BEZ LIDÍ, NA DERBY DAV

Neustále se hovoří o používání roušek v době pandemie. Vy jste v jednom z mnoha rozhovorů uvedla, že virus je tak malý na to, aby ústenka lidi ochránila a její používání má spíše psychologický efekt. Mají se tedy roušky, jejichž nošení povinně nařídila vláda, užívat?

Je to nařízení vlády, a to musíme všichni respektovat. Ale ani Světová zdravotnická organizace (WHO) ani samotní odborníci z Číny nedoporučují plošné ustavičné nošení roušek. Pouze u nemocných jedinců nebo u personálu, který se o tyto pacienty stará, popřípadě v Číně, kde je vysoká hustota zalidnění, tak třeba v přeplněných dopravních prostředcích to opodstatnění má. Ale je to pouze takzvaně mechanická zábrana šíření kapének, nikoliv samotného viru.

Vy schvalujete opatření, jaká zavedla vláda premiéra Andreje Babiše. Ale poukázala jste na podivnou časovou posloupnost. Světový pohár biatlonistů v Novém Městě na Moravě muselo být bez diváků, ale na pražské fotbalové derby mezi Slavii a Spartou, které se hrálo tentýž víkend, mohlo přijít téměř 20 tisíc fanoušků. Mělo toto nařízení logiku?

Nic logického jsem na této časové souslednosti opravdu nenašla.

Podobně asi mnozí nechápou, že v době celostátně nařízené karantény mohou lidé do obchodů, ale dámy nemohou navštívit svoji kadeřnici, k níž určitě chodí méně zákaznic než do obchodních řetězců. Nezaráží vás to?

Zaskočil mě výběr míst, kam lidé mohou anebo ne. Potraviny, lékárny, drogerie, zdravotní pomůcky, to je samozřejmé, že tyto služby musí fungovat a být pro lidi dostupné. Ale ostatní výběr je podobně zajímavý jako u těch selektivních zákazů sportovních akcí, samozřejmě míním před zavedením celoplošných opatření.

Mimochodem Švédsko nechává infekčnímu onemocnění volný průběh, restaurace, obchody i školy jsou otevřeny. Tamní vláda si od toho slibuje, že lidé se vzájemně promoří a získají tak imunitu. Neměli jsme se i my vydat touto cestou?

Možná měli, ale teď už je to těžké soudit. Nezbývá než počkat a zpětně vyhodnotit oba přístupy. Bez emocí a obviňování.

DVOJÍ METR NA DODRŽOVÁNÍ HYGIENICKÝCH NAŘÍZENÍ

Ústavní činitelé neustále vyzývají, aby lidé dodržovali veškerá hygienická vládní nařízení. Ale poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý se místo karantény šel klidně po návratu z Číny najíst do restaurace, naposledy část národa rozlítil přístup premiéra Andreje Babiše, který si šel koupit zmrzlinu, ačkoli ministerský předseda nabádá, aby lidé kromě cest do práce a nezbytného nákupu jinam nechodili. Jak toto chování jako lékařka vnímáte?

Evidentně ten nastavený metr není stejný pro všechny. A tak to bylo vždycky, jsme si rovni, ale někteří rovnější. A bude to tak pořád.

Často v době pandemie kritizujete tisk, který neuváženými články může způsobit chaos, a dodáváte, že dokud bude epidemii neustále živit, tak nikdy ze země nezmizí. Jak by podle Vás měla média o koronaviru informovat?

Podle mého názoru by masmédia neměla přejímat neověřené zprávy, typu jeden belgický lékař popsal…, jeden čínský lékař zmizel, když …a podobně. Zprávy, které obsahují relevantní informace by měly být konzistentní, bez citového zabarvení, nikoliv vytrhnout z původní odborné publikace pouze „nějaká“ čísla, a ty pak prezentovat palcovými titulky.

Přednosta Kliniky infekčních a parazitárních chorob Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš tvrdí, že i u nás se časem nakazí 70 procent pacientů. Máte stejný názor jako uznávaný infektolog?

Možná to bude i více. Je to přirozený průběh nákazy v čase. Otázkou pouze je, jak dlouho to bude trvat. Čím dříve se stav ustálí, tím lépe.

Kdy podle vás bude koronavirus v České republice kulminovat a kdy se tak situace začne lepšit?

To je otázka pro epidemiologa. Ale já osobně doufám, že co nejdříve, aby se vše vrátilo do normálních kolejí a ty dopady „koronavirové hysterie“ nebyly katastrofální až nevratné.

Václava Adámková (mikrobioložka) rozhovor pandemie Česká republika biologie nemoci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

včera

Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji

Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy