Lékaři: Kvůli migraci z Ukrajiny je třeba zvýšit zásoby vakcín a léků na TBC

Cizinci dlouhodobě tvoří asi třetinu případů TBC v Česku. Podle Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Fakultní nemocnice Bulovka, se objevuje převážně u mužů, kteří do ČR jezdí za prací.

"Nyní do Česka a potažmo Evropy proudí většinou ženy a děti, a je tedy velmi těžké odhadovat budoucí vývoj stavu nemocných," uvedl Wallenfels. Ukrajinské děti se od roku 2016 proti TBC povinně očkují už v porodnici, v roce 2020 jich vakcínu podle UNICEF (Dětský fond OSN) dostalo téměř 89 procent.

"Bohužel Ukrajina patří k zemím, které řadíme mezi rizikové, co se výskytu tuberkulózy týče. Vzhledem k tomu, že z Ukrajiny utekly více než tři miliony lidí, lze předpokládat, že statisíce najdou nový domov v Česku," sdělila náměstkyně ministra zdravotnictví a předsedkyně odborné společnosti plicních lékařů Martina Koziar Vašáková. V Česku už je téměř 300.000 uprchlíků z Ukrajiny.

Těm, kteří se budou chtít zapojit do školních či pracovních kolektivu, by podle ní bylo třeba nabídnout základní prohlídku. "Ta by v odůvodněných případech zahrnovala i rentgen hrudníku nebo provedení tuberkulinového testu," dodala.

Testů na TBC, ale i vakcín či léků bude podle ní pravděpodobně nedostatek. Vláda by o možném zvýšení měla jednat. "Objem našich objednávek odráží situaci v Česku. Ta se nyní změnila, je třeba se tomu přizpůsobit. Nebude to hned, firmy obvykle plánují výrobu na rok dopředu a nebude jednoduché rychle navýšit kapacitu," dodala. Vyjádření ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje.

V ČR bylo plošné povinné očkování zrušeno v roce 2010, lékaři vakcínu dávají jen rizikovým skupinám dětí. Předseda Společnosti infekčního lékařství ČSL JEP Pavel Dlouhý na dotaz ČTK v pátek uvedl, že důvodem byly kromě nízkého výskytu nemoci v ČR také poměrně časté nežádoucí účinky u očkovaných dětí, včetně závažných.

Předseda ČARO Milan Sova připomněl, že některé formy tuberkulózy nejsou citlivé na běžné léky. Pacienti pak musí ležet v nemocnici dlouhé měsíce. Česko je podle něj jednou z posledních zemí EU, která je izoluje v některé z léčeben, kde je už v současné době nedostatek lůžek. "V ostatních zemích je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku, žádná z těchto zemí přitom nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém," vysvětlil. Nutná by ale byla změna legislativy.

Loni v Česku onemocnělo podle předběžných údajů 337 lidí, dvě třetiny mužů. Bylo to o 37 případů méně než v roce 2020. Šest pacientů mělo multirezistentní formu špatně reagující na léky. Průměrný věk nemocných byl 49 let, mezi pacienty bylo také sedm dětí. Pacienti narození mimo ČR tvořili 34 procent, nejčastěji pocházejí z Ukrajiny, Vietnamu, Rumunska nebo Mongolska. Nemoci loni podlehlo 20 lidí.

Veřejnost si Světový den boje proti tuberkulóze připomíná 24. března. Před 140 lety oznámil německý lékař Robert Koch objev bacilu Mycobacterium tuberculosis, který nemoc způsobuje.

Celkový počet lidí, které válka do středy vyhnala z domovů, odhaduje OSN na 9,56 milionu. Dalších 2,2 milionu lidí údajně odchod zvažovalo.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí více než tři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR zhruba dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.