Měsíc dva to vydržíme, planeta si oddychla. U Jílkové perlil muž s odznakem "chvilkařů"

Na otázky, které se pojí s postupnou liberalizací přijatých vládních opatření, odpovídali Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví (ANO), Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, lékař a biochemik, Roman Chlíbek, epidemiolog z Klinické skupiny Covid-19, Jaroslav Svoboda, imunolog a internista, Jiří Pinkava, majitel prodejny s elektronikou z Havlovic a Petr Marvan, středoškolský učitel matematiky z Litvínova. 

Moderátorka Jílková zahájila diskuzi dotazem směřovaným na rektora Zimu, který si stěžoval na soustavné strašení národa bez ohledu na fakta a dopady. "Jsme opravdu děšení víc, než je zdrávo?," zeptala se. Ten jí odpověděl, že v začátku vítal vládní nařízení, ale že virus se momentálně nachází pod kontrolou. Počet nakažených neroste geometrickou řadou. Dále se víc testuje. Kromě toho je české zdravotnictví v mnohem lepší kondici než italské, britské nebo americké. Lidé navíc neumírají jenom na koronavirus. Přijde mu přehnané strašení lidí, kteří se shlukovali v hobbymarketech, nebo jezdili na kole bez roušky. 

"Důležitá jsou čísla hospitalizovaných. Nelíbí se mi, jak se počty zveličují. 90 % má průběh lehčí chřipky," citovala Jílková ředitele Fakultní nemocnice v Motole Ludvíka v reakci na ministra Vojtěcha, který obhajoval přijaté restrikce, s nimiž ostatně nemá Zima problém. Vojtěch jí na to odpověděl, že jsme situaci skutečně zvládli, ale že tomu nemusí při rychlém rozvolnění být za týden nebo za dva, a proto ho vláda rozfázovala do několika vln. Zima si nicméně stál za svým, že jednak bychom se měli naučit s koronavirem žít, a že beztak jenom velmi málo nemocných zemřelo na něj. Jiní měli velmi vážná jiná onemocnění. Rovněž se mu nelíbí, když se lidé bojí jít k lékaři, aby se nenakazili. 

Jílková mu dala zapravdu, že Covid-19 rozhodně není smrtelná nemoc, ač si řada lidí myslí, že je to novodobý mor nebo ebola. Epidemiolog Chlíbek konstatoval, že sice existují zcela zdraví lidé, kteří zemřeli na koronavirus, ale že se jedná o jednotky případů. Nicméně ve srovnání s běžnou chřipkou má tohle onemocnění těžký průběh. Imunolog Svoboda vysvětlil, že se Covid-19 ve srovnání se SARS a MERS hůře lokalizuje, protože spousta nakažených nevykazuje žádné symptomy, navíc jsou kolikrát testováni negativně, ač jsou infekční. Rovněž konstatoval, že bychom se měli věnovat i sekundárním dopadům všeho toho strašení, zejména politickým, ekonomickým a jiným. Přitom se koronavirus u drtivé většiny pacientů chová jako chřipka. Rizikovost navíc není daná věkem, nýbrž zdravotním stavem.

Jílková potom odcitovala dotazy z řad veřejnosti, která kvůli opatřením se nemohla osobně dostavit do studia. Spousta lidí, a to i mladých, se bojí vůbec vyjít ven. Děti a dospívající žijí ve strachu, nesmějí ani na krok, natož do MHD. Sociální deprivace a různé fobie z onemocnění pak mohou mít za následek, že někteří z nás skončí na antidepresivech. Vojtěch je proto ubezpečil, že stačí jenom dodržovat odstupy, dezinfikovat si ruce a nosit roušku. Seniory ubezpečil, že když se nakazí, tak to rozhodně neznamená okamžitou smrt. 

Marvan k tomu řekl, že by se lidem neměly podávat zkreslené informace. Pokud jde například o Itálii, tak by nebylo špatné kromě počtu úmrtí udávat i další fakta jako například, že většina Italů je staršího věku, anebo že jich je 60 milionů. Navíc miliony lidí umírají třeba na autohavárie. Dále bychom se měli začít věnovat ekonomice. "Nedovedu si představit, jak dopadne během letošní sezóny Řecko, když nenaplní hotely! To samé Itálie, Španělsko," dopověděl. Švédsko, které navíc nepřijalo v podstatě žádná omezení, je na tom podle něj dobře. To rozporoval Chlíbek, který řekl, že lékaři namísto novinářů poskytují lidem objektivní fakta, a že Švédsko je na tom ve srovnání s Českem podstatně hůře. 

S tím nesouhlasil Zima, který řekl, že on a spousta dalších lékařů doporučují lidem, aby v případě obtíží chodili do ordinací. Ostatně už i resort zdravotnictví dal pokyn k otevření nemocnic a ambulancí. Nejvíc mu vadí strašení lidí ze strany politiků. Jílková mu dala zapravdu a opět zastupovala občany dotazy na Vojtěcha, jak dlouho lze v tomhle systému pokračovat, když se odkládají různé zákroky, včetně onkologických. "Budou umírat lidé v důsledku zanedbané péče v souvislosti s Covid-19?!," ptala se. Bylo jí odpovězeno, že se v první fázi vůbec nevědělo, jak se situace dál vyvine, a že v zemích jako je například Nizozemsko, Belgie, Francie nebo Velká Británie jsou totálně zahlcené JIP. Pokud jde o akutní péči, tak její odložení bylo v rozporu s vládními nařízeními.

Na to zareagovala Jílková argumentem, že spousta nemocnic tak ale činila. Chlíbek vysvětil, že je potřeba umět rozlišit mezi smrtností a úmrtnosti. Koronavirus má ve srovnání s chřipkou větší smrtnost, tzn. že víc lidí na něj zemře. Dále vůbec nemůžeme předvídat, jak se bude virus chovat. Zima byl ale stále za střízlivější přístup. "V Itálii zemřelo za tři měsíce v roce 2018 180 tisíc lidí, kdežto letos na koronavir 20 tisíc lidí. Navíc se běžně umírá i na jiné nemoci," apeloval na zdravý selský rozum. Pinkava, který se dostal ke slovu, si postěžoval, že se spousta lidí, včetně jeho manželky kadeřnice, bojí rizika případné nákazy svých starších členů rodiny. 

Vzápětí se začal dohadovat s Jílkovou o uvolňování zákazů. On sám by byl klidně pro setrávání v karanténě, popřípadě velmi opatrné uvolňování, až do vakcíny, která ale může být až za rok. Svoboda posléze konstatoval, že kolektivní imunita, o níž se hodně spekuluje, rozhodně není mýtem. Když jsou ale lidé ve strachu, tak se jim akorát zhoršuje zdravotní stav. Kritikou nešetřil na adresu Číny. Diskuze se pak stočila k zavření hranic. Někteří lidé je vnímají jako návrat do minulého režimu, jen bez ostnatého drátu.

Vojtěch dále apeloval na opatrnost a argumentoval, že podobná opatření přijaly i vyspělé západní demokracie. Hranice rozhodně nebudou zavřené dva roky, ač tento názor padl, ale není platný. "My spolu s Rakouskem a Dánskem patříme mezi první země, které si mohou dovolit začít slevovat," neztrácel optimismus. Marvan apeloval na Vojtěcha, aby to nechával víc na osobní zodpovědnosti lidí. "Kdo se bojí, ať nevycestuje, a kdo nikoliv, tak ať činí, a to klidně i s testováním a karanténou. Navíc ten virus je rozšířený po celém světě a jedno, zda se nakazím doma, či Německu nebo Ekvádoru," dopověděl. 

Zima pak v blížícím se konci prosil Vojtěcha, aby to opravdu nechával víc na lidech, kteří za poslední dobu projevili nesmírný smysl pro disciplinovanost a solidaritu. Málokdy se stává, že by byl někdo mimo svůj domov bez roušky. Vyjádřil pochopení k uzavření hranic, ale nyní by se mělo opravdu i v tomto směru začít uvolňovat, třeba pokud jde o Slovensko, kde je situace pod kontrolou.

Pinkava následně pěl chválou jak na Slováky, tak i Poláky, kde jsou opatření ještě přísnější. "Lidé nemohou ani do přírody, nesmějí vycházet, a děti do 18 let mohou ven jen s rodiči. Proč to ještě měsíc nebo dva nevydržet? Obejdeme se i bez cestování a zbytečností. Planeta si oddychla," říkal. Jílková ještě Vojtěchovi interpretovala problémy seniorů v LDN a Domovech důchodců, kterým nestačí telefonování, ale chtějí se vidět s rodinou. "Neumřou potom nikoliv na koronavirus, nýbrž na stesk?!," ptala se.

I Pinkava jí dal za pravdu, že třeba umírající pacienti by měli mít právo na návštěvy. Pak se ještě také mluvilo o rouškách. Lidé se často dusí vlastními bakteriemi a vydýchaným oxidem uhličitým a nemohou dýchat. Vojtěch konstatoval, že to má i negativní účinky, ale že i podle WHO to má svůj smysl z hlediska prevence. Apeloval rovněž na zdravý selský rozum. Bohužel jsou známy případy, kdy byl někdo udán, že vynáší odpadky, ač nikde ani nikdo, že je nemá zakrytá ústa a nos. Jílková oznámila konec a téma přespříštího týdne, jímž bude dopad koronaviru na kulturu.