Nejasná covidová opatření se projevila náporem na lékaře. Většina práce s nakaženými zůstala na nás, tvrdí

Pandemie koronaviru začala s příchodem nového roku opět sílit, tou dobou se totiž rapidně rozšířila varianta omikron. Svého dosavadního vrcholu dosáhla na přelomu ledna a února, kdy počet nově nakažených dvakrát přesáhl 50 tisíc případů za den, jak vyplývá z dat Ministerstva zdravotnictví. Pro praktické lékaře to znamenalo extrémní zvýšení pracovní zátěže.

„Celkově se jedná o zdvojnásobení práce během pandemie, co se týká času stráveného v ordinaci, práce z domova i v terénu. Mimo ordinaci například navštěvuji pacienty v jejich domovech nebo jsem se podílela na mobilním očkování,“ uvedla v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz praktická lékařka Ludmila Bezdíčková působící v Praze. Z důvodu častých výjezdů mimo ordinaci musela nově zaměstnat zdravotní sestru a lékařku před atestací v oboru.

Pro nemocné výhoda, pro lékaře práce navíc

Do ordinace během pandemie varianty omikron zavítalo k některým lékařům průměrně i na padesát lidí denně. „Z nich většinu tvořili nemocní s příznaky onemocnění, dále to byli nakažení, ale nerizikoví pacienti s lehkým průběhem,“ sdělil v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz praktický lékař Petr Šonka. Nerizikové pacienty přitom řešil distančně. „Posílal jsem je na testy a monitoroval jejich stav na dálku, což znamenalo dalších několik desítek telefonátů denně,“ dodal.

Pro pacienty přitom představovala péče praktických lékařů zjednodušení situace. Příznaky nejvíce rozšířené varianty omikron totiž ve většině případů nebyly nijak závažné. „Pacienti nemuseli do nemocnice a mohli stonat ambulantně, tedy v péči svého lékaře. Na druhou stranu případů s omikronem bylo a stále je podstatně více než u předchozích variant,“ zdůvodnil Šonka dramatický nárůst pracovní zátěže.

Tvrdí, že se dříve kromě nakažených nemocí covid-19 stíhal více věnovat i chronicky nemocným pacientům, vyřizoval preventivní prohlídky, očkování nebo posudky na řidičské průkazy. „To všechno jsme v nejtěžších dnech vypli, chronicky nemocní samozřejmě dostali svoje léky, lidé, kteří mají jiný problém než covid-19, samozřejmě byli ošetřeni, ale většinu času nám zabrali pacienti s novým typem koronaviru a kvůli nim jsme téměř nestíhali jiné záležitosti,“ popsal Šonka.

Na e-mailové dotazy odpovídal lékař v ranních hodinách před pracovní dobou

Praktičtí lékaři se ve velké míře potýkali s nejasným rozdělením pracovních, zejména administrativních úkonů, což se projevilo také na chování pacientů. Ti byli podle oslovených lékařů velmi zmatení a nevěděli, jak mají postupovat a na koho se obrátit v případě pozitivního výsledku testu.

Dotazy pacientů museli lékaři řešit mimo pracovní dobu, v ní na ně většinou neměli čas. „V pondělí 31. ledna (kdy přibylo téměř 30 tisíc nakažených, pozn. red.) jsem například obdržel 82 e-mailů. A to nepočítám ty, které mi tehdy přišly přes víkend, které jsem vyřizoval ráno před ordinací,“ popsal situaci pro EuroZprávy.cz Ivo Procházka, praktický lékař z Jihomoravského kraje.

Pacientům bylo podle něj stále potřeba vysvětlovat, že pracovní neschopnost vyřizují Krajské hygienické stanice, nikoli lékaři, a mají být trpěliví, pokud se tam nedovolají na první pokus. Hygienici totiž mohou neschopenku vystavit i několik dní zpětně, což se ale pacienti neměli jak dozvědět.

Nejasnosti ve vystavování pracovních neschopností

Praktičtí lékaři a Krajské hygienické stanice měli mít rozdělenou administrativní práci, spolupráce ale podle oslovených lékařů někdy vázla. „Domluva mezi našimi lékařskými sdruženími a Hygienou byla taková, že my vystavujeme neschopenku pacientům pozitivně testovaným pomocí PCR a osobám s příznaky. U antigenních testů, bezpříznakových pacientů a kontaktů s nakaženými to vystavuje krajská hygiena, což ale nebylo jednoznačně řečeno,“ vysvětlil Procházka.

V polovině února navíc přišly změny v nařízeních a Ministerstvo zdravotnictví zrušilo povinnost karantény pro nakažené. „V souvislosti s často se měnícími Mimořádnými opatřeními docházelo k nejasnostem ve vystavování pracovních neschopností,“ sdělila pro server EuroZprávy.cz mluvčí Krajské hygienické stanice kraje Vysočina Jana Böhmová.

Podle ní hygienici v souvislosti s řešením pandemie poskytovali rady i pomocnou ruku praktickým lékařům, nemohli však nijak zasahovat do jejich systému práce. „Také jsme zaznamenali obrovský nárůst práce a administrativy, a to jak na straně praktických lékařů, tak na straně Krajských hygienických stanic. Úkony praktických lékařů i hygieniků se ale řídí platnými zákony Ministerstva zdravotnictví, obdobně jako systém nařizování karantén a izolací či způsob vystavování pracovních neschopností,“ dodala Böhmová.

Informovaní pacienti by znamenali o třetinu méně práce

Opatření Ministerstva zdravotnictví se často měnila, což někdy nestihli sledovat ani samotní lékaři. Podle výpovědí by ocenili seznam aktuálně platných opatření a postupů v případě nakažení koronavirem. „Poměrně přehledný systém byl za ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Systém obsahoval nejrůznější grafy a schémata, a ať se na to podíval kdokoli, věděl, co má dělat, jak se chovat v různých situacích,“ uvedl lékař Ivo Procházka.

Řešením by podle něj byla všeobecně rozšířená a dostupná webová stránka, kde by byl vysvětlen postup v několika případech. „Jak má postupovat zaměstnanec, zaměstnavatel a lékař či zdravotnický pracovník, má-li osoba pozitivní test na covid-19, má-li příznaky, nemá-li příznaky, má-li negativní test a zároveň má-li příznaky, pokud byla osoba v kontaktu s nakaženým, co jako zaměstnavatel mám dělat, má-li zaměstnanec pozitivní test v práci a tak dále,“ navrhuje Procházka. Odhaduje, že zvýšení informovanosti mezi veřejností by přineslo až o třetinu méně práce.

Pomoci by mohlo i usnadnění administrativy

Ve dnech z vysokým přírůstkem nakažených byla podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové největší zátěží administrativa, která by ale přes praktiky vůbec nemusela běžet. „Řešením by byl rozvoj elektronizace, zjednodušení již fungujících informačních systémů pro lékaře a sdílení informací s hygienickými stanicemi v zabezpečeném elektronickém prostředí,“ tvrdí.

Podle ní by pomohla by také možnost četnější konzultace s hygienickými stanicemi dle místa provozu. „Osobně mám zavedenou skvělou spolupráci jak s Hygienickou stanicí hlavního města Prahy, tak i na Praze 6, ale z komunikace s kolegy vím, že to mu tak v mnoha oblastech není,“ dodává Bezdíčková.

Lékaři by ocenili širší možnosti komunikace

Praktičtí lékaři se totiž na vyšší orgány, jako jsou příslušné hygienické stanice či Ministerstvo zdravotnictví, neobracejí přímo, ale prostřednictvím svých zástupců z řad spolků, což podle lékařů není vždy efektivní. „Praktičtí lékaři jsou součástí všech skupin na Ministerstvu zdravotnictví, které připravují podklady pro opatření a všechna opatření jsou jim cestou jejich zástupců předávána,“ tvrdí Ondřej Jakob, mluvčí Ministerstva zdravotnictví.

Ideální situace by podle praktika Petra Šonky byla taková, kdy se lékaři starají pouze o nemocné pacienty a veškeré administrativní úkony vyřizují Krajské hygienické stanice. „Hygienikové by měli vystavovat potvrzení o karanténě a pracovní neschopnosti a také zastřešit případné trasování, dohledávání kontaktů,“ uvedl. Zlepšení by ocenil také ze strany Ministerstva zdravotnictví vůči dřívějšího informování o aktuálně platných opatřeních.

Využijme klidnější dobu pro zlepšení, navrhují lékaři

V letních měsících, kdy bývá nových případů koronaviru vůbec nejméně, by se měli podle praktiků příslušné orgány připravit na zlepšení komunikace vůči lékařům i veřejnosti. „Na další vlnu je dobré připravit se přes léto. Má představa je taková, že do podzimu nastane v tomto směru zlepšení,“ dodává lékař Petr Šonka.

Pro lékaře je podstatné, aby jim situaci zbytečně nekomplikovali i samotní pacienti. Chyba v komunikaci totiž v některých případech byla podle lékařů také na jejich straně. „Lidé někdy uvádějí špatná telefonní čísla nebo neřeknou, když si číslo změnili. Poté se pátrají po výsledku testu, protože se k nim nedostane,“ vysvětlil praktik Ivo Procházka.