Nejezděte na fotbal do Budapešti, můžete se nakazit. Kardiaci na plném stadionu riskují život, varují lékaři

Shodují se, že jde o hazard. Čeští kardiologové naprosto souhlasí s epidemiologem Rastislavem Maďarem, jenž tvrdí, že v bezpečí mezi sedmdesátitisícovou návštěvou nebudou ani fanoušci, kteří už absolvovali druhou dávku vakcinace, od níž uplynulo více jak čtrnáct dní. „Je třeba si neustále připomínat, že ani očkování nikoho stoprocentně neochrání, zvláště na vyprodaném stadionu. Každý by měl svoji účast zvážit, hlavně kardiaci, pro něž může mít výlet za těchto podmínek fatální následky. Apeluji i na ohleduplnost k okolí, které se po návratu fanoušků může nakazit a onemocnět. Nebuďme sobci,“ vyzývá předseda České asociace preventivní kardiologie (ČAPK) Michal Vrablík.

Nepokoušejte osud, zrušte Chorvatsko a zůstaňte v létě doma

Možné komplikace v souvislosti s přítomností na fotbale v Budapešti připouští i předseda České kardiologické společnosti (ČKS) Aleš Linhart. „Měli bychom mít na paměti, že naše země pandemii nezvládla. Máme nejvíce obětí na lidských životech, a kdybychom neměli tak robustní zdravotnictví, byli bychom svědky ještě větší tragédie. I tak jsme přišli o třicet tisíc spoluobčanů. Mnozí lidé podlehli i v důsledku chaosu. Nepokoušejme zbytečně osud,“ apeluje. Místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský se domnívá, že lidé by letos v létě neměli vůbec nikam vyjíždět. „Vypusťme nesmyslnou dovolenou v Chorvatsku, fotbal v rizikových podmínkách v Maďarsku a zůstaňme doma. Vždyť u nás je takové množství krásných míst, o nichž mnozí nemají ani ponětí a jistě je ohromí.“

Experti se během pandemie přesvědčili, jak jsou pacienti trpící na kardiovaskulární onemocnění citliví na covid-19. „Pokud skončí v nemocnici, pak u nich hrozí až trojnásobné riziko úmrtí než u jiných pacientů, kteří anamnézou kardiovaskulární choroby netrpí,“ upozorňuje Aleš Linhart z České kardiologické společnosti, který nezaznamenal, že by nemocní lidé se srdcem měli zvýšené vedlejší účinky po vakcinaci proti covidu-19. „Je možné, že se někdo po očkování může potýkat s určitými problémy, ale pro kardiaky je očkování primární, bez něj by riskovali. A tak nějaké obtíže jsou zanedbatelné oproti tomu, než kdyby ochranný zákrok nepodstoupili. Navíc každý kardiak by se před očkováním měl u odborníků podrobit lékařské kontrole, než je absolvuje,“ podotýká speciálně na dotaz zpravodajského portálu EuroZprávy.cz.

Kardiologové na čtvrteční on-lineové tiskové konferenci připustili, že covid-19 může napadnout srdeční sval. „Evidujeme ale malé množství případů, kdy napadení mělo fatální následky, což u zemřelých prokázaly i pitvy. U většiny pacientů se sval po zotavení vrátil do původního stavu,“ tvrdí Linhart. Koronavirus podle přednosty I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc Miloše Táborského ale přinesl nárůst ohledně fibrilaci síní. „Se zmíněnou diagnózou k nám nyní po rozvolnění chodí o pět procent více pacientů než před vypuknutím pandemie.“

Koronavirus má na svědomí, že řada lidí s příznaky infarktu myokardu během karantény nevyhledala odbornou lékařskou pomoc. „Někteří se mylně domnívali, že jejich symptomy odpovídají právě covidu-19, a tak zůstali doma. Jiní ve svém bytu infarkt přechodili, což je silně zneklidňující, protože nedostali důležité léky a nepodrobili se klíčovým vyšetřením, abychom věděli, jak se jizva zacelila,“ přiznává Linhart. Právě kontrola při zotavení po infarktu je primární, neboť hrozba druhého je vysoce pravděpodobná. „Pacienti, kteří jej prodělali, by měli nejméně být dva roky pod dohledem ve specializovaném kardiologickém centru. Když ale od prvního ataku uplynulo dvacet let a další už nenastal, tak zdravotní stav kardiaka může ohlídat i praktický lékař,“ míní Vrablík, zástupce vedoucího lůžkového oddělení III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Zneklidňující statistika: Česko je v Evropě třetí nejhorší

Špičkové odborníky trápí, že Česká republika je na základě získaných dat třetí nejhorší v Evropě ve výskytu kardiovaskulárních chorob. „Bez dalších zásahů může úmrtnost do roku 2040 stoupnout až o 41 %,“ varuje Linhart. Čeští kardiologové proto vyhlašují kampaň Nemocné české srdce. Do deseti let chtějí snížit úmrtnost na srdeční choroby o pět procent. A stejně tak počet těch pacientů, kteří kvůli srdci opakovaně končí v nemocnici. Zde usilují o 10 % pokles. „Na choroby srdce v Česku ročně zemře přibližně padesát tisíc lidí, a nemoci oběhové soustavy jsou dlouhodobě nejčastější příčinou smrti. Zabijí 40 % mužů a 47 % žen. Kvůli nemocem srdce končí v nemocnici ročně asi 285 tisíc lidí,“ vyjmenovává zneklidňující statistiku profesor Vrablík. Za nepříznivými čísly stojí špatný životní styl jako je konzumace tučných jídel, kouření, pití alkoholu, obezita a hlavně absence pohybu. „Je zřejmé, že během locdownu lidé nemohli tolik sportovat, nyní se však podmínky už lepší. Rovněž je primární prevence. Každý pojištěnec má každé dva roky nárok na detailní vyšetření srdce. Bohužel na prevenci nechodí ani polovina lidí,“ posteskne si Táborský.

Pomoci předejít kardiovaskulárním chorobám může pravidelná kontrola krevního tlaku, který by měl mít hodnotu 140/90 v milimetrech rtuťového sloupce. „Je nutné si hlídat i hladinu cholesterolu, která by neměla překročit hranici pěti milimolů na litr. Zejména mladí ale cholesterol ignorují, chybně se domnívají, že jich se tento problém netýká. Ale žijí ve velké omylu. Stejně jako senioři jsou také oni vystaveni riziku srdečního selhání, cévního onemocnění či mozkové příhodě. Pokud si každý bude kontrolovat tlak i cholesterol, bude mít telefonní číslo na své srdce,“ praví Vrablík, který zdůrazňuje potřebu prevence.

Dalším nebezpečím pro srdce je neinformovanost. „Mnozí pacienti nerozumí pokynům lékaře, a tak třeba už po půl roce klíčové medikamenty přestanou brát,což je nerozum,“ vypráví přednosta Táborský. Většina nemocných se ale bojí svého doktora zeptat, když jim něco není jasné. „Bohužel u nás je stále zakořeněna představa, že lékař je absolutní autoritou, které se nesmíme na nic ptát, neboť jej dotazy jen obtěžujeme. Rádi bychom tento přístup změnili, a to zejména při hospitalizacích. Za naše vítězství budeme považovat, když nás pacienti budou brát za partnery, kterým naprosto důvěřují,“ přeje si šéf České kardiologické společnosti (ČKS) Aleš Linhart.