Nemocnice v ČR přestávají zvládat nápor pacientů s koronavirem, pomůže armáda

Pardubické nemocnici pomohou s péčí o pacienty vojáci. Má kvůli vyšší nemocnosti nedostatek personálu. Až 27 vojáků nastoupí do týdne na plicní či infekční oddělení. ČTK to řekl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

"Vnímáme situaci jako vážnou, bez pomoci armády se neobejdeme. Situace se výrazně zhoršila zvýšenou nemocností pacientů, ale i zdravotnického personálu," řekl hejtman.

Hejtmanství již o pomoc požádalo, 24 až 27 vojáků by mělo vykonávat pomocné práce na plicním, infekčním oddělení nebo na JIP a ARO. Vojáci nastoupí do týdne.

Podle mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřiny Semrádové se počet pacientů s covidem-19 opět zvýšil, za týden přibližně o 60, z nichž 40 vyžaduje intenzivní péči. V nemocnicích je teď kolem 220 pacientů s covidem-19.

"Máme teď šest covidových jednotek, čtyři na JIP a dvě standardní. Ještě volná lůžka mají. Při druhé vlně jsme měli v největším zápřahu devět covidových oddělení," řekla Semrádová.

Vojáci dnes začnou pomáhat kvůli epidemii koronaviru v domově pro seniory v Českých Velenicích na Jindřichohradecku. Od pondělí budou nově nasazeni v dalších pěti nemocnicích a léčebnách. K dnešnímu dni pomáhá v sociálních a zdravotnických zařízeních v souvislosti s epidemií 156 vojáků. ČTK to řekla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Nasazení vojáků umožnila svým nařízením vláda.

Podle Dvořákové v současné době vojáci pomáhají ve 22 zařízeních, která se kvůli pandemii potýkají s nedostatkem personálu. Od pondělí bude nově nasazeno celkem 22 vojáků v nemocnicích v Náchodě a v Rychnově nad Kněžnou a v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Jaroměři. Na starosti budou mít pomocné práce. Již dnes bylo osm vojáků vysláno do domova pro seniory v Českých Velenicích.

Armáda také od počátku příštího týdne nasadí 25 vojáků, kteří absolvovali přípravu srovnatelnou s rozšířeným kurzem první pomoci. Do brněnské fakultní nemocnice pojede 15 z nich, dalších deset pak pomůže nemocnici AGEL v Ostravě Vítkovicích.

Nemocnice v Karlovarském kraji začínají znovu zápolit s přírůstkem počtu pacientů s covidem-19. Někde už docházejí kapacity. Karlovarský kraj proto znovu požádal o pomoc mediky a studenty zdravotnických škol.

"Důvodem žádosti o pomoc mediků je, že se v kraji blížíme vyčerpané kapacitě lůžek intenzivní péče. Z vlastních zdrojů nejsme schopni lůžka navýšit. Prosíme tedy, aby byli jménem kraje osloveni studenti lékařských fakult, zdravotnických škol, vyšších odborných a podobně. Bez této pomoci nebudeme moci lůžka reprofilizovat a dostat se ke stejné kapacitě jako na podzim při vrcholu zátěže intenzivní péče v kraji," řekl ČTK mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.

Karlovarský kraj už vyzval všechny studenty lékařských fakult, vyšších odborných škol se zdravotnickým zaměřením a středních zdravotnických škol, aby znovu přišli nemocnicím pomoci. Zatím jde jen o výzvu, pracovní povinnost, jako tomu bylo při předešlém zhoršení koronavirové epidemie, kraj nenařídil. Zájemci se mohou na pomoci domluvit přímo v jednotlivých nemocnicích.

Podle údajů Karlovarské krajské nemocnice, která spravuje nemocnice v Karlových Varech a Chebu, je nyní v krajských nemocnicích 61 pacientů s covidem-19, z toho 13 na lůžkách intenzivní péče. V Chebu je v nemocnici 20 pacientů s covidem-19, nejvíce od počátku měsíce. Nárůst počtu pacientů zaznamenaly nemocnice od vánočních svátků.

Přitom ještě v polovině prosince bylo v krajských nemocnicích okolo 40 pacientů. Největší nápor byl v polovině listopadu, kdy se počty nakažených koronavirem, kteří potřebovali nemocniční péči, blížil ke stovce.

Na hranici možností jsou i nemocnice v Sokolově a Ostrově, které patří do skupiny Penta Hospitals. Podle jejich mluvčí Markéty Singerové dochází volná kapacita zejména na oddělení intenzivní péče v sokolovské nemocnici. K úternímu večeru tam měli sedm pacientů s covidem-19 na oddělení ARO a JIP, dalších 20 na standardních lůžkách. "S vedením nemocnic jednáme už o přesunu některých nakažených pacientů ve vážném stavu do jiných nemocnic mimo kraj," řekla ČTK Singerová. Některé pacienty, kteří už nejsou covid pozitivní, ale zůstávají na umělé plicní ventilaci, přesouvají nemocnice v kraji do ostrovské nemocnice na doléčení.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví je volná kapacita intenzivní lůžkové péče v Karlovarském kraji na úrovni 12 procent. Znamená to, že volných lůžek je na jednotkách ARO a JIP nyní jen deset.

V moravskoslezských nemocnicích přibývá nakažených zdravotníků

Nemocnice jsou v kritické situaci, řekl dnes hejtman Ivo Vondrák (ANO). Varoval, že zdravotní péče může být ohrožena kvůli nedostatku lůžek i nedostatku lidí. V nemocnicích v kraji pomáhá 50 vojáků a v pondělí přibude dalších deset. Kraj dostal dalších 975 očkovacích vakcín a ve čtvrtek obdrží další, řekl dnes Vondrák novinářům.

V kraji v úterý přibylo do evidence 2266 pozitivně testovaných, což je dosud nejvyšší denní nárůst od počátku pandemie. "Byť se tam pořád testuje, tak přibývá lidí, kteří jsou nemocní, v domovech seniorů a obecně v seniorní populaci," řekl Vondrák.

Rekordní nárůst nejen pozitivních, ale i počtu pozitivních testů. Mimochodem 188 nově nakažených na 100 tis. je velmi špatné číslo. Znovu upozorňuji, protože mám stále pocit, že to řadě lidí nedochází, že mechanismem šíření jsou SOCIÁLNÍ KONTAKTY. pic.twitter.com/88v0nXLPwJ

— Ivo Vondrak (@ivondrak) December 30, 2020

Důsledkem je podle něj zatížení nemocnic. "Jsme skutečně v kritické situaci, protože v nemocnicích je 848 hospitalizovaných na standardních lůžkách, 132 je hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče a 69 je na umělé plicní ventilaci," řekl hejtman.

Na odděleních ARO a JIP v kraji je pro pacienty s covidem-19 k dispozici 179 lůžek, standardních lůžek je 1068. Pro pacienty s covidem mají nemocnice vyčleněno někdy až 40 procent lůžek. "Žádáme další zdravotnická zařízení, jako jsou lázně Klimkovice, aby nám pomohly. Budeme je zásobovat našimi kyslíkovými lahvemi, které jsme nakoupili během jarní vlny," řekl hejtman.

Nárůst je podle hejtmana vyšší, než byl predikován v matematických modelech. Vondrák řekl, že historický rekord zaznamenala i záchranná služba, která měla v pondělí 505 výjezdů.

"Další zatížení nemocnic znamená další ohrožení především pro starší populaci. Ale nemáme na intenzivních lůžcích jenom starší populaci, jsou tam i lidé mnohem mladších ročníků," řekl Vondrák.

Uvedl, že nemocných je v kraji 150 lékařů a 824 dalších zdravotních pracovníků. "Jenom Fakultní nemocnice má 300 nemocných zdravotníků. Dochází k ohrožení péče z pohledu nejen nedostatku lůžek, ale i nedostatku lidí. Proto jsem rád, že přišly první vakcíny, které mohou tuto neblahou situaci v našich nemocnicích zastavit," řekl hejtman.

Očkování začalo v úterý ve Fakultní nemocnici Ostrava, která dostala prvních 140 ampulí. To znamenalo 700 dávek vakcíny, ode dneška se ale z jedné ampule očkuje šest lidí namísto původních pěti, takže dávek bude více.

"Přišlo další plato, 975 dávek, takže budeme pokračovat ve vakcinaci s tím, že bychom měli zítra (ve čtvrtek) dostat celkově třikrát 975 dávek, to znamená 2925 vakcinačních dávek," řekl Vondrák. Vakcíny jsou podle něj z Fakultní nemocnice v Brně. Kraj je chce co nejdříve dostat i do sociálních zařízení, zatím se očkovali zdravotníci, kteří pracují s pacienty s covidem.

"Přibývají další zájemci o ustavení očkovacích center. Pevně věřím, že se podaří využít všech našich nemocnic, jak veřejných, tak soukromých, abychom byli schopni v kritickém čase, který je před námi, proočkovat co nejvíce lidí," řekl hejtman. V kraji nebyla zaznamenána žádná negativní reakce po očkování.

Hejtman znovu vyzval k omezení sociálních kontaktů. "Všechny sociální kontakty vedou k tomu, že se nákaza šíří. Tento konec roku musí být jiný, než býval vždycky předtím," řekl Vondrák s poukazem na nadcházející oslavy silvestra a nového roku.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) nemocnice Pardubický kraj Karlovarský kraj Armáda České Republiky Martin Netolický (ČSSD) Moravskoslezský kraj

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy