Kdyby lékaři, kteří jsou v seniorském věku, odešli do důchodu, zdravotnictví by podle chirurga Pavla Pafka mělo velké problémy. Mladé, zejména muže, medicína už tolik neláká, protože práce, hlavně přesčasová, není náležitě ohodnocená, řekl v rozhovoru s ČTK lékař, který 3. července oslaví osmdesáté narozeniny. Jako riziková skupina v době epidemie nového koronaviru měsíc na doporučení kolegů do nemocnice nechodil. Měl tak víc času na své oblíbené sporty a přírodu.
"Kdyby opravdu byla hranice pro odchod lékaře do důchodu 65 let, měla by nemocniční medicína velké personální problémy, pokud by se rovnou nezhroutila. A nejenom nemocniční," řekl. Medicínu podle něj člověk může dělat, "dokud nepadne", věk není rozhodující. Jen v jeho oboru chirurgie je to složitější, protože jsou potřeba i fyzické předpoklady. Starší jsou ale i pacienti, devadesátníci byli v začátcích jeho kariéry spíš výjimkou, a dnes se běžně operují.
Kdy má člověk odejít do důchodu, je podle Pafka složitá otázka. "Každý má být soudný a uvědomit si to. Okolí vám to naznačí a rozumný člověk poděkuje a netrpí hořkostí," uvedl. Sám předal vedení III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole před deseti lety. "Byl to připravovaný proces, věděl jsem, kdo přijde po mně," řekl. Nové vedení podle něj kliniku dál posunulo. "Je to jako v rodině. Děti buď majetek, který nashromáždili rodiče, 'rozfrcají' nebo ho rozmnoží. A klinika je ten druhý případ," dodal lékař, který provedl stovku transplantací plic.
Současná společnost je podle něj víc zaměřená na výkon, než když do práce nastupoval on. "Mladí lidé se víc dívají na peníze. Uvědomují si, že medicína nepatří mezi zaměstnání, kde se dají vydělat velké peníze," řekl a poukázal na to, že mezi stovkou nejbohatších Čechů není ani jeden lékař.
Na druhou stranu si podle něj mladí uvědomují, že stejně důležitý je volný čas. "Každý začíná po skončení školy v nemocnici. To jsou roky, kdy musí mít noční služby, neděle, svátky. Velmi pečlivě zvažují, že peníze, které si vydělají, nekompenzují dobu přesčasové práce," dodal. To je podle něj jedním z důvodů, proč je v současné době na lékařských fakultách jen třetina mužů a dvě třetiny žen.
Lidé jsou podle něj často nespokojení, protože sebe i okolí srovnávají s ideálem. Platí to podle něj i pro to, jak Česko zvládlo epidemii nemoci covid-19. Lidem, kteří opatření řídili, je podle něj třeba poděkovat, ne kritizovat, co se mohlo udělat jinak. "Ti, kdo kritizují, by se měli zamyslet, co by v té situaci udělali sami. A nesrovnávat s ideálním stavem," dodal.
Pafko je mezi padesátkou odborníků v iniciativě Síť na ochranu demokracie. "Myslím si, že demokratickou zemí jsme, ale je potřeba ji hlídat. Musíme respektovat většinu, která volby vyhrála, ale to neznamená nekritizovat a neupozorňovat na věci, které podle mě nejsou správné," uvedl.
Samotného ho politika nelákala, přestože nabídku na kandidaturu do Senátu dostal. "Naučil jsem se profesi, kterou můžu být ostatním lidem prospěšný a je to konkrétní pomoc. Z mého pohledu je to v poslaneckých nebo senátních lavicích málo konkrétní. Proto jsem se dal na chirurgii, mám rád konkrétno a chci vidět výsledky v krátké době," dodal.
Související
Reportáž: Pavel je prezidentem, ale čeká ho těžký úkol. Česko totiž po deseti letech Zemanova mandátu zůstává rozdělené
Proč podpořili Pavla: Jasná volba od začátku, je jeden z nás a nad nikoho se nepovyšuje, říkají známí Češi pro EZ
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
před 2 hodinami
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
před 3 hodinami
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
před 4 hodinami
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
před 4 hodinami
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
před 5 hodinami
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
před 6 hodinami
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
před 7 hodinami
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
před 7 hodinami
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
před 9 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí
včera
Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů
včera
Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko
včera
Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku
včera
OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou
včera
Kopilot FlyDubai byl podle SAE terorista. Letadlem chtěl narazit do výškové budovy v Tel Avivu
včera
Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby
včera
Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy
včera
Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky
včera
Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?
Plicní mor představuje jednu z nejnebezpečnějších infekčních hrozeb na světě, jejíž extrémní úmrtnost a schopnost šířit se vzduchem z něj činí nejen přírodní rizikový faktor, ale i vážné biobezpečnostní riziko. Tragické úmrtí vědkyně, která se pravděpodobně nakazila přímo při výzkumu tohoto smrtonosného patogenu v laboratoři, znovu přitáhlo pozornost veřejnosti i odborníků k nebezpečí, jež práce s bakterií Yersinia pestis přináší.
Zdroj: Libor Novák