Platby za státní pojištěnce budou vycházet z inflace a růstu reálné mzdy

Příští rok by tak měla být podle predikce měsíční platba státu 1878 korun, o 111 korun víc než letos. V současné době vláda zvyšuje částky změnou zákona, platba na žádné ekonomické ukazatele navázaná není.

Celkově by stát podle návrhu valorizace odvedl příští rok za státní pojištěnce asi 139,7 miliardy korun, o 10,6 miliardy víc než letos. Pro letošní rok bývalá vláda nastavila platby na 1979 korun měsíčně, Sněmovna v prvním čtení projednala novelu, která by je zmrazila na úrovni loňského roku, tedy 1797 korunách. Má to přinést úsporu kolem 14 miliard korun. Součástí této novely by měly být právě i valorizace.

"Aby mohly zdravotní pojišťovny plánovat úhrady péče, musí vědět, jak se bude vyvíjet platba za státní pojištěnce," řekl ministr Válek. Stát platí pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, jsou to děti, senioři, nezaměstnaní nebo vězni.

Státními pojištěnci jsou také uprchlíci z Ukrajiny, kteří získali víza strpění. Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana 345 203 lidem z Ukrajiny, v pondělí jich přibylo 1988. Cizinecké policii se přihlásilo 244 tisíc osob, 2252 jen za včerejší den.

Podle predikce ministerstva financí, která je součástí tiskové zprávy, za ně letos stát uhradí na pojistném 4,3 miliardy korun. Pro příští rok se částka odhaduje na 6,8 miliardy, v dalších letech na 7,1 miliardy a 7,2 miliardy korun.

Podle Stanjury se nakonec ukázal jako nejvýhodnější systém valorizace, který se používá pro valorizaci penzí. "Podle tempa růstu inflace a reálné mzdy rostou i důchody a teď nově porostou i platby za státní pojištěnce. Každý ministr financí teď bude vědět, s jak velkou částkou pro tyto účely v rozpočtu počítat," uvedl.

Podle Válka to umožní poskytovatelům zdravotní péče plánování v delším než ročním horizontu. "Čtyři roky říkám, že každoroční dohodovací řízení není dobrým modelem," uvedl Válek. Vláda má v programovém prohlášení, že by mohly být platby nastavovány ve tříletých cyklech.

Podle ředitele největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka návrh umožňuje rozumné tempo růstu úhrad za zdravotní péči. Ve středu projedná návrh sněmovní zdravotní výbor.

Podle výhledu, který ministři představili, založeného na ekonomických predikcích, by měly být příjmy zdravotního pojištění v roce 2023 ve výši 458,7 miliardy korun, z čehož bude 139,7 miliardy korun platba za státní pojištěnce.

V roce 2024 by mělo jít o 477,1 miliardy korun a 145,9 miliardy od státu a v roce 2025 o 493,1 miliardy korun a 148,8 miliardy od státu. Z výhledu tak vychází měsíční platba v roce 2024 na 1959 korun a v roce 2025 na 1998 korun. "Jsou to predikce, ale predikce ministerstva financí jsou poměrně kvalifikované, takže se s tím dá počítat," dodal Stanjura.

Péče o průměrného pojištěnce stojí asi 43.000 korun za rok. U lidí ve věku 65 až 70 let jsou roční náklady proti průměru trojnásobné, u osmdesátníků pětinásobné. Dražší je i u malých dětí. Roční platba za státní pojištěnce je v současné době 23.604 korun. Podnikatelé a živnostníci musí letos měsíčně odvádět minimálně 2187 korun, což je 26.244 korun. Systém je tak založený na solidaritě těch, kteří jako pracující více odvádějí a zároveň obvykle méně čerpají.

Komoře vadí, že podíl plateb státu na pojištění bude klesat

České lékařské komoře (ČLK) vadí, že podíl plateb státu na veřejném zdravotním pojištění se bude po zavedení dnes představeného valorizačního mechanismu snižovat. Prezident komory Milan Kubek to dnes uvedl v tiskové zprávě. Spolu se zdravotnickými odbory kritizoval i částku 1878 korun, se kterou se počítá pro příští rok a která je nižší než původní schválená pro rok letošní.

Její snížení o 400 korun od července, které už v prvním čtení sněmovna schválila, bude reálně znamenat, že platby zůstanou na loňské úrovni. Celkově by stát podle návrhu valorizace odvedl příští rok za státní pojištěnce asi 139,7 miliardy korun, o 10,6 miliardy víc než letos. Valorizace bude navázaná podobně jako důchody na inflaci a polovinu růstu reálných mezd.

"Valorizační mechanismus je navíc nastavený tak, že se podíl platby státu na celkových příjmech systému veřejného zdravotního pojištění bude snižovat a úměrně tomu se budou prohlubovat ekonomické problémy našeho zdravotnictví," uvedl Kubek.

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální peče ČR Dagmar Žitníkové je pravidelná valorizace v principu správná cesta, protože dává zdravotnictví větší jistotu o budoucím financování, ale kvůli zmražení letošních plateb bude výchozí částka příliš nízká.

"Plánovaných 1878 korun pro příští rok je dokonce méně než původně schválená částka pro letošní rok," řekla ČTK. Meziročně tak podle ní přijde zdravotnictví asi o čtyři miliardy korun.

Odbory podle ní navrhovaly, aby se platba za státní pojištěnce srovnala s minimální platbou zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů, která je vyšší o 300 korun. Platby státu by tak byly vyšší zhruba o 21,2 miliardy korun.

Kubek uvedl, že ještě neskončila epidemie koronaviru, která extrémně zatížila zdravotnictví, a další výdaje pro systém přináší i uprchlická vlna z Ukrajiny. "Prakticky se také nemluví o zdravotní péči odkládané kvůli nutnosti zvládat epidemii. Šlo nejenom o preventivní prohlídky ale například také o operace, jejichž opakované odkládání způsobuje pacientům zbytečné utrpení a zhoršuje kvalitu jejich života," dodal. Připomněl, že roli hraje i inflace a zdravotnická zařízení musí být schopná nabízet svým zaměstnancům atraktivní mzdy, jinak se ještě prohloubí nedostatek personálu.