Pokud kardiaky napadne nákaza, je u nich třikrát vyšší riziko než u ostatních, říká Linhart

Česká kardiologická společnost vítá, že pacienti, kteří mají problémy se srdcem, mohou být od minulého týdne přednostně očkováni proti onemocnění covid-19. „Pokud se kardiaci infikují koronavirem, vystavují se oproti jiným nemocným trojnásobně vyššímu riziku, že infekci podlehnou. Jsem velice rád, že o vakcinaci je ze strany pacientů, kteří mají problémy se srdcem, velký zájem,“ říká předseda České kardiologické společnosti (ČKS) Aleš Linhart, který s kolegy představil i nové moderní léky, které mají zabránit nežádoucímu vzniku srážení krve.

Kardiologům se ulevilo, že se jim podařilo s ministerstvem zdravotnictví vyjednat přednostní očkování pro pacienty, které trápí problémy se srdcem. Podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta se jedná o vysoce rizikovou skupinu. „Je dobře, že jsme s resortem zdravotnictví nalezli shodu a přednostně se mohou očkovat kardiaci bez ohledu na věk. Samozřejmě klíčové je, jak moc daného pacienta potíže sužují. Na základě statistik jsme zjistili, že vakcinace proti chřipce zachrání polovinu kardiaků, u očkování proti covidu-19 by úspěšnost mohla být ještě vyšší,“ predikuje na dotaz redakce EuroZprávy.cz Aleš Linhart. Koronavirus je pro lidi s nemocným srdcem nebezpečný hlavně proto, že při napadení dochází k úbytku kyslíku. „Tím se poškodí srdeční sval a posléze může dojít k zánětu,“ dodává.

Přednosta I. interní kliniky kardiologického oddělení ve Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský ale doporučuje, aby se kardiaci nechali naočkovat ve velkých centrech. „Praktičtí lékaři nemají totiž dostatečné kapacity v dodávce vakcín a každá prodleva u těchto pacientů je nebezpečná. Na druhou stranu praktici mají o svých pacientech detailní přehled a právě oni rozhodnou, kdo má tak vážné problémy, že má nárok, aby obdržel speciální kód na přednostní očkování,“ tvrdí Táborský, který je rovněž místopředsedou České kardiologické společnosti. Sám je nadšený, jak nemocní se srdcem k registraci rychle a odpovědně přistoupili. „Uvědomují si, že speciálně pro ně je očkování jedinou cestou, a proto jsem velice rád, jak zareagovali.“

Jeho kolega Aleš Linhart ale určitý optimismus brzdí. Má vážné obavy, jak se koronavirová pandemie, až odezní, projeví na pacientech s ischemickou chorobou či srdečním selháním. „Mnoho z nich se bojí chodit k lékaři, byť mají velké obtíže. Strach z eventuální nákazy covidem-19 je silnější než řešení aktuálního stavu. Bohužel musím uznat, že na současné situaci, kdy pacienti zůstávají raději doma, máme zásluhu i my lékaři, neboť jsme dlouho říkali, aby lidé nikam nechodili a zůstávali ve svých obydlí,“ přiznává určitý podíl chyby Linhart. Statistika podle něj dokazuje, že mnozí pacienti neřešili infarkt. Loni totiž ubylo o 14 procent infarktů ve srovnání s minulostí. „Mám silné podezření, že za poklesem může stát právě pandemie. Už jsme se přesvědčili, že lidé doma infarkt prodělali, anebo ignorovali pálení na hrudi. To je naprosto nepřijatelné.“

Odsouvání i preventivního vyšetření může mít vážné vedlejší následky. „Až se epidemiologická situace zlepší, očekávám u kardiaků velký nárůst diabetu i obezity, neboť většina z nás pracuje z domova, nechodí ven, a tak se vůbec nehýbe. Absence pohybu je pro srdce velkým rizikem. Kardiology po odeznění pandemie čeká hodně práce. Proto bych byl rád, aby lidé při sebemenším podezření ani nyní neváhali a okamžitě vyhledali odbornou pomoc,“ přeje si Linhart.

Díky moderním lékům odpadnou testy i dieta

Experti při léčbě srdečních chorob hodně sázejí na moderní léky, které se označují jako Nové antikoagulační léky (NOAC) a užívají se například při fibrilaci srdečních síní. Mají výhodnější vlastnosti než ty dosavadní, které lékaři užívají proti nebezpečným sraženinám, tedy trombům. Dlouhé roky hrály prim heparin a warfarin. Nové preparáty mají ještě více zabránit nežádoucímu vzniku srážení krve. „Moderní medikamenty jako dabigatran,  apixaban, rivaroxaban jsou pohodlné a šetrné. Pacienti tak už nemusejí chodit na kontrolu ohledně srážlivosti krve, jako tomu bylo u warfarinu,“ vysvětluje Richard Češka, předseda České internistické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. 

Profesor Táborský nové preparáty označil za malou revoluci s velkým a pozitivním dopadem na léčbu pacientů v každodenní klinické praxi. „Výhodou NOAC je rychlost účinku i bezpečnost. Lidé také nemusejí dodržovat omezující dietní opatření.“ Moderní léky nebudou svým pacientům dávat jen kardiologové, ale předepsat je mohou i internisté, neurologové, ortopedi, chirurgové, angiologové, hematologové a geriatři.

Pro Češku je primární, že odpadnou už zmíněné testy ohledně srážlivosti krve. „Mnozí pacienti na ně nechodili a nyní se kvůli koronaviru bojí opět přijít. Když měli problémy, vyřešili je tak, že si vzali další dávku warfarinu, při které může dojít k masivnímu krvácení do mozku, anebo do zažívacího traktu. Moderní preparáty riziku zabraňují,“ doplňuje Richard Češka.

Táborský na úterní videokonferenci upozornil, že warfarin v České republice stále užívá kolem 700 tisíc pacientů. „A to je pořád poměrně dost vysoký počet. Předpokládáme, že by na moderní léky v první linii mohlo přejít padesát až sedmdesát tisíc lidí.“ Češka ale zdůrazňuje, že nové preparáty nejsou pro každého. „Stále totiž existují vybrané skupiny nemocných, u nichž není možné warfarin zaměnit za NOAC, proto i po uvolnění do první linie nelze záměnu provádět bezhlavě,“ varuje profesor Richard Češka.

Související

Více souvisejících

lékaři nemoci srdeční tep srdce Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) léky nemocnice

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Ostuda v Mnichově: Macinka se na MSC střetl s Clintonovou

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově jasně formuloval podmínky, za kterých je jeho země ochotna přistoupit k podpisu mírové dohody. Klíčovým požadavkem je bezpečnostní záruka ze strany Spojených států na minimálně 20 let. Tato podmínka přichází před důležitými trilaterálními jednáními mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, která mají začít příští týden.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na 62. mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který sice navenek působil přátelsky, ale nesl v sobě tvrdé ultimátum. Ačkoliv ho publikum odměnilo bouřlivým potleskem, když označil Spojené státy za „dítě“ Evropy a zdůraznil vzájemnou propojenost, jeho politické poselství bylo neúprosné. Evropští představitelé tleskali především s úlevou, že se nedočkali tak ostrých útoků, jaké loni předvedl JD Vance.

před 4 hodinami

včera

Alexej Navalnyj

Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?

Britská vláda a její evropští spojenci přišli s přelomovým odhalením týkajícím se smrti Alexeje Navalného. Podle závěrů mezinárodního vyšetřování byl tento nejvýraznější kritik Vladimira Putina otráven vzácným toxinem epibatidinem, který se přirozeně vyskytuje v kůži ekvádorských pralesniček. Tato zjištění, zveřejněná u příležitosti druhého výročí jeho úmrtí, staví do nového světla oficiální verzi ruských úřadů, které po celou dobu trvaly na přirozené příčině smrti v důsledku srdeční arytmie.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci

Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že válka na Ukrajině se v současné fázi mění v souboj o to, „kdo se zlomí dříve“. Podle něj se Rusko snaží otestovat vytrvalost ukrajinského lidu, zatímco jeho vlastní ekonomika se ocitá pod rostoucím tlakem. Sikorski upozornil, že Vladimir Putin sice mluví o míru, ale jeho představa je založena na kapitulaci Ukrajiny a potlačení její identity.

včera

Markéta Davidová

Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami

V sobotu se v italské Anterselvě v rámci Zimních olympijských her jel další biatlonový závod a po pátečním sprintu mužů se tentokrát jednalo o sprint žen. Jednalo se po smíšené štafetě o druhý závod, kterého se zúčastnila Markéta Davidová platící za biatlonovou jedničku mezi českými ženami. Jenže, jak známo, na olympiádě se potýká Davidová s následky svého dlouhodobého problému s vyhřezlými ploténkami a bohužel tak navázala na svůj nepovedený finiš ve smíšené štafetě. Fyzicky na tom zkrátka nebyla dobře ani tentokrát, k tomu se ji nedařilo na střelnici a bylo z toho nakonec až 81. místo. Nejlepší Češkou byla naopak devatenáctá Tereza Voborníková. Závod vyhrála Norka Maren Kirkeeideová před dvěma Francouzkami Michelonovou a Jeanmonnotovou.

včera

Mette Frederiksen

Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování

Dánská premiérka Mette Frederiksenová na okraj mezinárodního setkání ostře zkritizovala současný postup Ruska na Ukrajině. Podle ní útoky na energetickou infrastrukturu v mrazech dosahujících minus 25 stupňů Celsia jasně dokazují, že Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem. Frederiksenová označila toto jednání za šílené a dodala, že takové kroky jsou pro Rusko typické a nelze očekávat, že by se jeho přístup v dohledné době změnil.

včera

Jednotky ICE

Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v poslední době výrazně zintenzivnilo své snahy o identifikaci osob, které na sociálních sítích kritizují imigrační úřad ICE nebo sledují pohyb jeho agentů. Technologičtí giganti jako Google, Meta, Reddit či Discord obdrželi v posledních měsících stovky administrativních obsílek. Tyto právní žádosti vyžadují poskytnutí jmen, e-mailových adres, telefonních čísel a dalších identifikačních údajů majitelů účtů, kteří vystupují anonymně.

včera

včera

Anna Fernstädtová

Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru

V pátečním sedmém soutěžním dni letošních Zimních olympijských her v Mláně a Cortině d´Ampezzo se v rámci biatlonového programu předistavili muži ve sprintu a i v tomto závodě dominovali francouzské vlajky. Konkrétně Quentin Fillon Maillet navázal na svůj triumf ve smíšené štafetě a bere zlato i z desetikilometrové sprinterské trati. I tentokrát mezi muži byl nejlepším Čechem Vítězslav Hornig, jenž uzavřel TOP 20. Poprvé na těchto Hrách se také ukázala skeletonistka Anna Fernstädtová, která svými dílčími výsledky v letošním Světovém poháru mohla být fanoušky pasována mezi ty, kteří získají olympijskou medaili. Po svých prvních dvou jízdách ovšem figuruje na 11. místě. Ani v dalších dvou zápasech proti Švýcarům a Norům se pak své první výhry na olympiádě nedočkal český mužský curlingový tým. Své třetí zlato na těchto Hrách naopak získal norský běžec na lyžích Johannes Klaebo a za zmínku stojí i nečekaný průběh a výsledek krasobruslařského závodu.

včera

včera

Alexej Navalnyj

Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček

Britské ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo, že ruský opoziční lídr a protikorupční aktivista Alexej Navalnyj byl otráven smrtícím toxinem. Podle Londýna je za jeho smrt „s vysokou pravděpodobností“ zodpovědné Rusko, které k útoku využilo látku epibatidin. Tento silný neurotoxin se v přírodě vyskytuje v kůži jihoamerických pralesniček, konkrétně u druhů z Ekvádoru, a způsobuje paralýzu, zástavu dechu a bolestivou smrt.

včera

Keir Starmer

Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer

Britský premiér Keir Starmer na Mnichovské bezpečnostní konferenci varoval, že dlouholetá stabilita míru v Evropě začíná povážlivě křehnout. Podle něj byl pro většinu Britů válečný konflikt po generace něčím vzdáleným, co se jich sice hluboce dotýkalo, ale odehrávalo se mimo jejich bezprostřední dosah. Nyní však lídři musí čelit varovným signálům z Ruska a připravit se na budoucnost, ve které mír již nebude samozřejmostí.

včera

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na konferenci v Mnichově s projevem, v němž poděkoval všem spojencům, kteří při Ukrajině stojí nejen emocemi a slovy, ale především konkrétními činy. Zvláštní pozornost věnoval mechanismu PURL, tedy seznamu prioritních požadavků, skrze který Spojené státy dodávají zbraně nezbytné pro boj proti ruské agresi. Zdůraznil, že jednou z nejtěžších věcí pro lídra je slyšet, že jednotkám protivzdušné obrany došlo střelivo a nemohou odrážet útoky, které často přicházejí v poslední sekundě.

včera

Slovenský hokejový tým

Finové si zlepšili chuť, Slováci zdolali domácí Italy. Kanada postupuje přímo do čtvrtfinále

V pátek pokračoval svým dalším hracím dnem ostře sledovaný hokejový turnaj pod milánskými pěti kruhy. V rámci B došlo k severskému derby mezi Finskem a Švédskem a byla to země tisíce jezer, která si spravila chuť poté, co nezvládl vstup do turnaje, když podlehla nečekaně Slovákům. V souboji se svým největším rivalem totiž zvítšzili 4:1. Slováci si připsali druhou výhru na turnaji, když tedy po Finsku porazili 3:2 i domácí Itálii, i když jim to dalo poněkud více zabrat. I favorizovaná Kanada má za sebou dvě výhry ve skupinové fázi, když si po Česku poradila se suverénností sobě vlastní i se Švýcarskem 5:1. Zámořští hokejisté se tak můžou těšit z přímého postupu do čtvrtfinále.

včera

včera

Marco Rubio

„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který se nesl v duchu historické paralely i ostré kritiky poválečného směřování Západu. Rubio připomněl počátky konference v roce 1963, kdy Evropu dělila železná opona a osud západní civilizace visel na vlásku. Podle něj nás tehdy sjednotil společný cíl, za který stálo za to bojovat, ovšem vítězství v této zkoušce nás dovedlo k nebezpečnému sebeklamu.

včera

Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních

Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s vizí zásadní proměny evropské bezpečnosti. Podle jeho slov musí Evropa v reakci na agresivní politiku Ruska navrhnout vlastní bezpečnostní architekturu, která bude nezávislá na vnějších mocnostech. Macron zdůraznil, že stávající rámec, vytvořený v dobách studené války, již neodpovídá současné realitě a potřebám kontinentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy