Ministerstvo zdravotnictví uzavřelo úhradovou vyhlášku pro rok 2020, která vznikla na základě dohod mezi zdravotními pojišťovnami a segmenty zdravotní péče, a odeslalo ji Legislativní radě vlády, která ji bude schvalovat.
Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Požadavky koaliční ČSSD, odborů a dalších organizací na rozpuštění části rezerv pojišťoven ministr znovu odmítl.
"Rezerva slouží k tomu, abychom byli připraveni na případné problémy. Pokud poklesne výkon ekonomiky, musíme být našim smluvním partnerům schopni nabídnout stabilní platby," řekl Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejímiž klienty jsou téměř dvě třetiny populace.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest menších zdravotních pojišťoven, Ladislav Friedrich důrazně varoval před centrálními zásahy do systému. "Riziko, že vyvoláme krizi, je vysoké," dodal. Zásahy ministerstva do dohod mezi zdravotními pojišťovnami a segmenty jsou i podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky problematické. "Jedna z příčin dnešních problémů je to, že se tomuto tlaku v minulosti ustupovalo," uvedl.
Peníze na zdravotnictví pro následující rok se podle odhadů vývoje ekonomiky rozdělují na základě jednání zdravotních pojišťoven se zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Většina segmentů dohody se zdravotními pojišťovnami podepsala, ostatním úhrady pro příští rok stanovilo ministerstvo.
"Dohody poskytovatelů a zdravotních pojišťoven kladou velký důraz na zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Lidé se mohou těšit například na dostupnější stomatologickou péči, delší ordinační hodiny i nové služby praktických lékařů, lepší dostupnost fyzioterapie a rehabilitační péče, gynekologů i ambulantních specialistů. A třeba díky bonifikaci urgentní medicíny a zařízení, které přijmou sanitku, se již nebude stávat, že nemocnice nepřijme pacienta," uvedl ministr.
Pro příští rok by mělo být k dispozici 346 miliard korun, více než polovina půjde nemocnicím. Podle odborů a dalších organizací sdružených do tzv. krizového štábu českého zdravotnictví je nárůst o plánovaných 26 miliard málo, žádají 45 miliard. Jednotlivé segmenty dostanou meziročně průměrně o pět až deset procent navíc. Požadavky odborů podporuje i ČSSD, chce o nich jednat s ANO jako koaličním partnerem.
Dohodu na rok 2020 pojišťovny uzavřely letos v červnu pro 11 ze 14 oblastí péče. Nebyla uzavřena s akutní lůžkovou péčí v nemocnicích, nesouhlasila s ní Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje zejména menší regionální zdravotnická zařízení. Bez dohody jsou také nemocnice následné péče a domácí péče. Část jejích zástupců protestuje spolu s odbory, spustili i petici. Žádají meziroční nárůst úhrad o 40 procent. Současné platby od pojišťoven podle nich nepokrývají ani náklady na mzdy.
S tím, že se o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění dohodnou přímo pojišťovny se zástupci segmentů péče, počítá zákon o veřejném zdravotním pojištění od roku 1997. V minulých letech byly dohody obvykle jen v menších oblastech, pro ostatní stanovovalo úhrady ministerstvo. Loni se poprvé podařilo uzavřít dohody se všemi.
Příjmy systému jsou z odvodů zaměstnavatelů za zaměstnance, podnikatelů a příspěvky státu za děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně. Za tyto takzvané státní pojištěnce půjde příští rok asi 75 miliard korun, což je necelá pětina příjmů. Péče ale čerpají většinu. Ministerstvo zvažuje pravidelnou valorizaci plateb na základě průměrné mzdy nebo vývoje HDP.
Související
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Cíle Babišovy vlády odhaleny. Vrátí se EET či slevy v dopravě, změny i u důchodů
Zdravotnictví , zdravotní pojišťovny , VZP , Odbory , ministerstvo zdravotnictví , nemocnice , Adam Vojtěch (ANO)
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 41 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák