Ve vzdělávání lidí o přínosech očkování Česko podle náměstka ztratilo jednu či dvě generace

Zásadní roli podle něj i dalších odborníků hrají názory lékařů, které formují postoj až dvou třetin populace. Potřeba je také boj proti dezinformacím a oficiální informační zdroje. Dostupnost snižuje také to, že některé vakcíny nehradí zdravotní pojišťovny.

"Role, kterou jsme měli aktivně hrát vůči mládeži, dětem, neproběhla. Ztratili jsme jednu generaci, možná dvě, které jsme mohli už během školního věku edukovat," řekl náměstek. Stát se tak podle něj připravil o možnost mluvit o očkování jako o odpovědnosti vůči společnosti. To se ukázalo v době epidemie covidu-19. "Myslím si, že bude velmi těžké s touto částí společnosti dialog znovu navázat," dodal.

Dřívější studie ukázaly, že zhruba 90 procent lékařů věří očkování a jsou sami očkovaní. Tentýž výzkum ale také prokázal, že si lidé myslí, že názory lékařů na očkování jsou rozdělené půl na půl.

Autoři studie, kterou publikoval vědecký časopis Nature, se domnívají, že mylné představy veřejnosti o názorech lékařů pravděpodobně souvisí se snahou řady médií zprostředkovat ke kontroverzním tématům opačné názory. To podle nich přitahuje pozornost diváků a vytváří zdání objektivity.

Přes vysokou míru důvěry v očkování, kterou studie zjišťovala mezi 10.000 lékaři, zdravotníci nedoporučují očkování všem pacientům, pro které by byla podle doporučení odborných společností vhodná. Milan Trojánek z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka citoval výzkum, podle kterého lékaři doporučují potřebná očkování zhruba polovině pacientů s diabetem nebo srdečním onemocněním, ale jen necelé pětině onkologických pacientů.

Lékaři také často pochybují o doporučeních očkovat těhotné, což je v zahraničí běžné, uvedl. "Pokud máme odborné stanovisko, že by ji rizikový pacient měl obdržet, tak je to standard péče. Nemůžeme si říkat, že je to nějaké dobrovolnosti," dodal Trojánek. Chybí podle něj data o proočkovanosti a dlouhodobá kampaň na podporu vakcinace obecně.

Petr Pazdiora, přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, menší aktivitu praktických lékařů dokladoval i tím, že jen 60 procent ordinací praktických lékařů pro dospělé a 40 procent lékařů pro děti a dorost se zapojilo do očkování proti covidu-19. Celkově tak podali zhruba 16 procent ze všech aplikovaných covidových vakcín.

"Řada zemí už očkuje dětí šest měsíců až pět let. I jenom navrhovat toto v ČR by bylo kontraproduktivní. První, kdo to nepodpoří, budou ti, kteří by to měli provádět," dodal.

Mezinárodní doporučení jsou například u pneumokoků nebo sezonní chřipky proočkovat kolem tří čtvrtin seniorské populace. Podle počtu objednaných vakcín se odhaduje, že v Česku nedosahuje u pneumokoků ani deseti procent a proti chřipce se nechává očkovat asi pětina seniorů.

U lidí v produktivním věku je bariéra i finanční. Zdravotní pojišťovny lidem pod 65 let nehradí očkování proti chřipce a mladší 50 let nemají hrazeno očkování proti klíšťové encefalitidě.