Za tři měsíce má za sebou kompletní očkování 400.000 Čechů. Očkování proti koronaviru začalo v ČR loni 27. prosince, stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie, jen výjimky jako třeba Slovensko naočkovaly několik lidí už o den dříve.
Vakcínu od firem Pfizer a BioNTech dostali jako první premiér Andrej Babiš (ANO) a pětadevadesátiletá válečná veteránka Emilie Řepíková. Právě na nejstarší skupinu obyvatel ve věku nad 80 let se očkování od začátku soustředilo, další skupinou byli klienti domovů pro seniory a hlavně zdravotníci.
Do středy 24. března bylo podle ministerstva zdravotnictví vyočkováno 1,459.631 dávek vakcín, kromě té od Pfizer/BioNTech se používají také očkovací látky firem Moderna a AstraZeneca. Během dubna by také měly dorazit první dodávky vakcíny od firmy Johnson & Johnson, jejíž používání Evropská komise povolila před dvěma týdny. Hovořilo se také o nasazení ruské vakcíny Sputnik V, kterou podporuje prezident Miloš Zeman a jíž očkují třeba v Maďarsku, ta ale dosud nebyla v EU schválena.
Nejrychlejším tempem se očkuje v Praze, kdy byl podán také největší absolutní počet dávek vakcíny. Za tři měsíce zde bylo vyočkováno 265.582, tedy 19.939 dávek na sto tisíc obyvatel. Na druhém místě je Karlovarský kraj, na začátku roku vážně zasažený epidemií (16.671 dávek na sto tisíc obyvatel). Naopak nejméně se očkuje ve Středočeském a Ústeckém kraji, kde podali 11.151, respektive 10.612 dávek vakcíny proti covidu na sto tisíc obyvatel (celorepublikový průměr je 13.629).
Česká republika tak vykazuje 13,6 vakcíny na sto obyvatel, což je v celoevropském srovnání průměr, nejlépe si ze zemí EU vede malá Malta (34,18 dávky na sto lidí). V Evropské unii bylo dosud aplikováno 60,5 milionu dávek vakcín (zhruba 13,6 dávky na sto lidí). Za Maltou následují Maďarsko (22,68 dávky na sto lidí) a Estonsko (17,11). Sousedé očkují podobným tempem jako ČR: Rakousko vyočkovalo 14,66 dávky vakcíny na sto lidí, Slovensko 14,38, Polsko 13,42 a Německo 13,26.
Vůbec nejrychleji (když se odhlédne od zemí s velmi malým počtem obyvatel) očkuje Izrael, kde na 100 obyvatel připadá 113 podaných dávek. Alespoň jednu obdrželo 60 procent obyvatel devítimilionové země a 53 procent pak obě dávky. Následují Spojené arabské emiráty, kde na 100 obyvatel připadá 76 podaných dávek vakcín (alespoň jednu dávku dostalo 35 procent a obě 22 procent. Třetí je Chile se 47 dávkami vakcíny na 100 obyvatel (nejméně jednu dávku 31 procent, obě dávky 16 procent).
Organizaci očkování proti covidu v ČR od začátku provází kritika. Týkala se například způsobu, jakým byl dán do provozu systém registrace pro první skupinu seniorů starších 80 let, v poslední době se opakovaně střetli pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) s premiérem Babišem kvůli rozdělování vakcín mezi kraje. Předseda vlády přitom koncem loňského roku oznámil, že na očkování bude dohlížet sám, v prosinci nicméně jako korodinátor nastoupil Zdeněk Blahuta.
Ten odešel z funkce koncem ledna, tehdy to zdůvodnil svým zdravotním stavem. Začátkem března ale ostře kritizoval Babišovo zasahování do organizace očkování, podle Blahuty premiér třeba rozhodoval o počtu dávek vakcín pro jednotlivé regiony. "On to opravdu všechno zdůvodňoval tím, že to je všechno politika," řekl serveru Seznam Zprávy. Babiš k tomu uvedl, že Blahuta měl na starosti očkovací strategii, kterou ale vůbec nezvládl a ve svém vyjádření podle něho lže a mstí se.
Kritiku ale vyvolal i začátek fungování registrační systém na očkování proti koronaviru pro lidi nad 80 let, kteří nejsou klienty domovů pro seniory. Jeho spuštění v půli ledna provázel velký zájem, ale i technické problémy. Potíže se vyskytovaly také v dalších dnech, objevily se třeba případy, kdy lidé dostali termín a později jim byl zrušen. Babiš ale kritiku odmítl. "Systém nezkolaboval, jak někteří tvrdili, ale byl přetížen," řekl večer v den jeho spuštění.
V následujícím období se ale fungování systému uklidnilo a otevření pro další skupiny obyvatel - ať už daných věkově, nebo podle povolání - už fungovalo. Třeba od konce února se mohli o očkování začít hlásit učitelé a od 1. března všichni lidé starší 70 let. Tento týden se mohli začít registrovat také lidé trpící vážnými chronickými nemocemi. Každý zájemce o vakcínu si přitom může vybrat, kde se nechá očkovat - na výběr má očkovací centra nebo praktického lékaře. Typ vakcíny si zvolit nelze.
Související
Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný
WHO: Ebola se v tichosti šířila měsíce. Vakcína bude nejdříve za půl roku
očkování , Praha , Středočeský kraj , Ústecký kraj , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák