Za tři měsíce je plně naočkováno 400 tisíc Čechů. Nejvíce v Praze, Středočeský a Ústecký kraj vakcinaci nezvládají

Za tři měsíce má za sebou kompletní očkování 400.000 Čechů. Očkování proti koronaviru začalo v ČR loni 27. prosince, stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie, jen výjimky jako třeba Slovensko naočkovaly několik lidí už o den dříve.

Vakcínu od firem Pfizer a BioNTech dostali jako první premiér Andrej Babiš (ANO) a pětadevadesátiletá válečná veteránka Emilie Řepíková. Právě na nejstarší skupinu obyvatel ve věku nad 80 let se očkování od začátku soustředilo, další skupinou byli klienti domovů pro seniory a hlavně zdravotníci.

Do středy 24. března bylo podle ministerstva zdravotnictví vyočkováno 1,459.631 dávek vakcín, kromě té od Pfizer/BioNTech se používají také očkovací látky firem Moderna a AstraZeneca. Během dubna by také měly dorazit první dodávky vakcíny od firmy Johnson & Johnson, jejíž používání Evropská komise povolila před dvěma týdny. Hovořilo se také o nasazení ruské vakcíny Sputnik V, kterou podporuje prezident Miloš Zeman a jíž očkují třeba v Maďarsku, ta ale dosud nebyla v EU schválena.

Nejrychlejším tempem se očkuje v Praze, kdy byl podán také největší absolutní počet dávek vakcíny. Za tři měsíce zde bylo vyočkováno 265.582, tedy 19.939 dávek na sto tisíc obyvatel. Na druhém místě je Karlovarský kraj, na začátku roku vážně zasažený epidemií (16.671 dávek na sto tisíc obyvatel). Naopak nejméně se očkuje ve Středočeském a Ústeckém kraji, kde podali 11.151, respektive 10.612 dávek vakcíny proti covidu na sto tisíc obyvatel (celorepublikový průměr je 13.629).

Česká republika tak vykazuje 13,6 vakcíny na sto obyvatel, což je v celoevropském srovnání průměr, nejlépe si ze zemí EU vede malá Malta (34,18 dávky na sto lidí). V Evropské unii bylo dosud aplikováno 60,5 milionu dávek vakcín (zhruba 13,6 dávky na sto lidí). Za Maltou následují Maďarsko (22,68 dávky na sto lidí) a Estonsko (17,11). Sousedé očkují podobným tempem jako ČR: Rakousko vyočkovalo 14,66 dávky vakcíny na sto lidí, Slovensko 14,38, Polsko 13,42 a Německo 13,26.

Vůbec nejrychleji (když se odhlédne od zemí s velmi malým počtem obyvatel) očkuje Izrael, kde na 100 obyvatel připadá 113 podaných dávek. Alespoň jednu obdrželo 60 procent obyvatel devítimilionové země a 53 procent pak obě dávky. Následují Spojené arabské emiráty, kde na 100 obyvatel připadá 76 podaných dávek vakcín (alespoň jednu dávku dostalo 35 procent a obě 22 procent. Třetí je Chile se 47 dávkami vakcíny na 100 obyvatel (nejméně jednu dávku 31 procent, obě dávky 16 procent).

Organizaci očkování proti covidu v ČR od začátku provází kritika. Týkala se například způsobu, jakým byl dán do provozu systém registrace pro první skupinu seniorů starších 80 let, v poslední době se opakovaně střetli pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) s premiérem Babišem kvůli rozdělování vakcín mezi kraje. Předseda vlády přitom koncem loňského roku oznámil, že na očkování bude dohlížet sám, v prosinci nicméně jako korodinátor nastoupil Zdeněk Blahuta.

Ten odešel z funkce koncem ledna, tehdy to zdůvodnil svým zdravotním stavem. Začátkem března ale ostře kritizoval Babišovo zasahování do organizace očkování, podle Blahuty premiér třeba rozhodoval o počtu dávek vakcín pro jednotlivé regiony. "On to opravdu všechno zdůvodňoval tím, že to je všechno politika," řekl serveru Seznam Zprávy. Babiš k tomu uvedl, že Blahuta měl na starosti očkovací strategii, kterou ale vůbec nezvládl a ve svém vyjádření podle něho lže a mstí se.

Kritiku ale vyvolal i začátek fungování registrační systém na očkování proti koronaviru pro lidi nad 80 let, kteří nejsou klienty domovů pro seniory. Jeho spuštění v půli ledna provázel velký zájem, ale i technické problémy. Potíže se vyskytovaly také v dalších dnech, objevily se třeba případy, kdy lidé dostali termín a později jim byl zrušen. Babiš ale kritiku odmítl. "Systém nezkolaboval, jak někteří tvrdili, ale byl přetížen," řekl večer v den jeho spuštění.

V následujícím období se ale fungování systému uklidnilo a otevření pro další skupiny obyvatel - ať už daných věkově, nebo podle povolání - už fungovalo. Třeba od konce února se mohli o očkování začít hlásit učitelé a od 1. března všichni lidé starší 70 let. Tento týden se mohli začít registrovat také lidé trpící vážnými chronickými nemocemi. Každý zájemce o vakcínu si přitom může vybrat, kde se nechá očkovat - na výběr má očkovací centra nebo praktického lékaře. Typ vakcíny si zvolit nelze.

Související

očkování

Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína

Poradní panel amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ve čtvrtek zahájil debatu o schválení zcela nového typu vakcíny proti chřipce. Jedná se o vůbec první očkovací látku proti tomuto onemocnění, která využívá technologii mRNA, tedy stejný postup, který hrál klíčovou roli při zvládání pandemie covidu-19. 

Více souvisejících

očkování Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj důrazně varoval před rozšiřujícími se raketovými kapacitami Ruské federace. Podle jeho slov bude Moskva již brzy schopna odpalovat balistické rakety s doletem až 5 000 kilometrů. Tento technologický posun by znamenal, že v dosahu ruských útoků se ocitnou prakticky všechna hlavní a významná města na evropském kontinentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy