Za tři měsíce je plně naočkováno 400 tisíc Čechů. Nejvíce v Praze, Středočeský a Ústecký kraj vakcinaci nezvládají

Za tři měsíce má za sebou kompletní očkování 400.000 Čechů. Očkování proti koronaviru začalo v ČR loni 27. prosince, stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie, jen výjimky jako třeba Slovensko naočkovaly několik lidí už o den dříve.

Vakcínu od firem Pfizer a BioNTech dostali jako první premiér Andrej Babiš (ANO) a pětadevadesátiletá válečná veteránka Emilie Řepíková. Právě na nejstarší skupinu obyvatel ve věku nad 80 let se očkování od začátku soustředilo, další skupinou byli klienti domovů pro seniory a hlavně zdravotníci.

Do středy 24. března bylo podle ministerstva zdravotnictví vyočkováno 1,459.631 dávek vakcín, kromě té od Pfizer/BioNTech se používají také očkovací látky firem Moderna a AstraZeneca. Během dubna by také měly dorazit první dodávky vakcíny od firmy Johnson & Johnson, jejíž používání Evropská komise povolila před dvěma týdny. Hovořilo se také o nasazení ruské vakcíny Sputnik V, kterou podporuje prezident Miloš Zeman a jíž očkují třeba v Maďarsku, ta ale dosud nebyla v EU schválena.

Nejrychlejším tempem se očkuje v Praze, kdy byl podán také největší absolutní počet dávek vakcíny. Za tři měsíce zde bylo vyočkováno 265.582, tedy 19.939 dávek na sto tisíc obyvatel. Na druhém místě je Karlovarský kraj, na začátku roku vážně zasažený epidemií (16.671 dávek na sto tisíc obyvatel). Naopak nejméně se očkuje ve Středočeském a Ústeckém kraji, kde podali 11.151, respektive 10.612 dávek vakcíny proti covidu na sto tisíc obyvatel (celorepublikový průměr je 13.629).

Česká republika tak vykazuje 13,6 vakcíny na sto obyvatel, což je v celoevropském srovnání průměr, nejlépe si ze zemí EU vede malá Malta (34,18 dávky na sto lidí). V Evropské unii bylo dosud aplikováno 60,5 milionu dávek vakcín (zhruba 13,6 dávky na sto lidí). Za Maltou následují Maďarsko (22,68 dávky na sto lidí) a Estonsko (17,11). Sousedé očkují podobným tempem jako ČR: Rakousko vyočkovalo 14,66 dávky vakcíny na sto lidí, Slovensko 14,38, Polsko 13,42 a Německo 13,26.

Vůbec nejrychleji (když se odhlédne od zemí s velmi malým počtem obyvatel) očkuje Izrael, kde na 100 obyvatel připadá 113 podaných dávek. Alespoň jednu obdrželo 60 procent obyvatel devítimilionové země a 53 procent pak obě dávky. Následují Spojené arabské emiráty, kde na 100 obyvatel připadá 76 podaných dávek vakcín (alespoň jednu dávku dostalo 35 procent a obě 22 procent. Třetí je Chile se 47 dávkami vakcíny na 100 obyvatel (nejméně jednu dávku 31 procent, obě dávky 16 procent).

Organizaci očkování proti covidu v ČR od začátku provází kritika. Týkala se například způsobu, jakým byl dán do provozu systém registrace pro první skupinu seniorů starších 80 let, v poslední době se opakovaně střetli pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) s premiérem Babišem kvůli rozdělování vakcín mezi kraje. Předseda vlády přitom koncem loňského roku oznámil, že na očkování bude dohlížet sám, v prosinci nicméně jako korodinátor nastoupil Zdeněk Blahuta.

Ten odešel z funkce koncem ledna, tehdy to zdůvodnil svým zdravotním stavem. Začátkem března ale ostře kritizoval Babišovo zasahování do organizace očkování, podle Blahuty premiér třeba rozhodoval o počtu dávek vakcín pro jednotlivé regiony. "On to opravdu všechno zdůvodňoval tím, že to je všechno politika," řekl serveru Seznam Zprávy. Babiš k tomu uvedl, že Blahuta měl na starosti očkovací strategii, kterou ale vůbec nezvládl a ve svém vyjádření podle něho lže a mstí se.

Kritiku ale vyvolal i začátek fungování registrační systém na očkování proti koronaviru pro lidi nad 80 let, kteří nejsou klienty domovů pro seniory. Jeho spuštění v půli ledna provázel velký zájem, ale i technické problémy. Potíže se vyskytovaly také v dalších dnech, objevily se třeba případy, kdy lidé dostali termín a později jim byl zrušen. Babiš ale kritiku odmítl. "Systém nezkolaboval, jak někteří tvrdili, ale byl přetížen," řekl večer v den jeho spuštění.

V následujícím období se ale fungování systému uklidnilo a otevření pro další skupiny obyvatel - ať už daných věkově, nebo podle povolání - už fungovalo. Třeba od konce února se mohli o očkování začít hlásit učitelé a od 1. března všichni lidé starší 70 let. Tento týden se mohli začít registrovat také lidé trpící vážnými chronickými nemocemi. Každý zájemce o vakcínu si přitom může vybrat, kde se nechá očkovat - na výběr má očkovací centra nebo praktického lékaře. Typ vakcíny si zvolit nelze.

Související

Více souvisejících

očkování Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

COP29

Největší konference o počasí dostala ránu. Světoví lídři na ni nepojedou

Na nadcházejícím klimatickém summitu COP29, který se koná v listopadu v ázerbájdžánském Baku, budou chybět klíčoví světoví lídři, včetně zástupců Spojených států, Evropské unie a Brazílie. Summit OSN o změně klimatu, jehož cílem je koordinovat globální úsilí proti klimatické změně, tak letos postrádá účast významných politických osobností, což může ovlivnit jednání a očekávané výsledky konference. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

Voda

Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie

Čistírny odpadních vod jsou zásadní pro odstraňování kontaminantů z vody, která se následně vrací do přírody nebo je recyklována pro jiné účely. Nová studie však naznačuje, že tyto čistírny nemusí být dostatečně účinné v boji proti patogenům, které se uchytí na mikroplastech. Pokud se některé lidské patogeny přichytí na mikroplasty, mohou přežít čisticí procesy a představovat nebezpečí pro lidské zdraví, varuje nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Plos One.

včera

Návštěva prezidenta Volodymyra Zelenského v muniční továrně v USA

Poskytne Biden Ukrajině vše, než bude příliš pozdě? Kyjev nástup Trumpa do úřadu znervózňuje

Kyjev, hlavní město Ukrajiny, bylo v noci po vítězství Donalda Trumpa plné znepokojených politiků, diplomatů a podnikatelů, kteří se sešli v jedné z kyjevských restaurací. Zatímco venku houkaly sirény, uvnitř panovala atmosféra plná nejistoty. Někteří se smáli, jiní vypadali zmateně a mnozí si kladli otázku, zda prezident Joe Biden nyní uvolní všechny restrikce a poskytne Ukrajině vše, co si přála, než bude příliš pozdě.

včera

včera

včera

včera

Kamala Harrisová se postaví proti Trumpovi.

Prohra Harrisové ve volbách vrací Američany k zásadní otázce týkající se žen

Tento týden Američané nezvolili Kamalu Harrisovou jako první prezidentku Spojených států, ale pro Janet Edwardsovou, Afroameričanku z Washingtonu, bylo důležité, že mohla během svého života sledovat, jak jiná žena tmavé pleti kandiduje na nejvyšší úřad v zemi. Přestože Harrisová 5. listopadu prohrála, Edwardsová zdůraznila, že nechce, aby tento neúspěch zcela zastínil radost z více než tříměsíční kampaně.

včera

včera

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu

Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Důchodová reforma schválena. Věk odchodu do penze poroste, stát chce na důchodcích ušetřit

Současný důchodový systém je podle vlády Petra Fialy (ODS) dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem. V Poslanecké sněmovně proto byla při třetím čtení návrhu MPSV schválena důchodová reforma, která byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.

včera

včera

včera

Mario Draghi

Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní

Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se otázka evropské ekonomiky stala ještě urgentnější. Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB), který před začátkem neformálního zasedání Evropské rady v Budapešti připomněl potřebu reformy evropské ekonomiky, vyjádřil obavy, že Evropa zaostává za USA v mnoha oblastech, včetně produktivity a hospodářského růstu. 

včera

včera

V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není

Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy