Pražská ambasáda SRN praská ve švech, je srpen 1989

Podle vzpomínek tehdejšího západoněmeckého velvyslance v Československu Hermanna Hubera se první východní Němci uchýlili na ambasádu již v únoru a březnu 1989.

Situace se změnila na přelomu jara a léta, kdy Maďarsko začalo odstraňovat signalizační zařízení na hranicích s Rakouskem a posléze zrušilo i přísně střežené pásmo podél této linie. V důsledku těchto opatření odjely do Maďarska tisíce východních Němců. Část z nich zamířila na západoněmecké velvyslanectví v Budapešti, jehož obsazením si chtěli vymoci cestu na Západ. Podobný osud následně potkal i ambasády SRN v Praze a Varšavě.

Podle velvyslance SRN Hubera se 19. srpna 1989 nacházelo v budově pražské ambasády 123 uprchlíků, a jejich počet se každý den zvyšoval o desítky osob. Zpočátku byli ubytováni přímo v Lobkovickém paláci a v přilehlé oranžerii. Kapacita těchto budov se ale zanedlouho vyčerpala, a tak koncem srpna začalo na zahradě velvyslanectví vyrůstat stanové městečko, v němž nechyběla ani improvizovaná škola.

Ačkoliv byl zastupitelský úřad v Praze na pokyn z Bonnu 23. srpna uzavřen pro veřejnost, přes plot ambasády přelézali stále noví uprchlíci. Kritickou situaci zmírnila v polovině září návštěva východoněmeckého zmocněnce Wolfganga Vogela, jenž přesvědčil část svých krajanů k návratu do vlasti. Efekt byl ale jen dočasný; už za dva týdny se na velvyslanectví a v jeho deštěm podmáčené zahradě tísnilo okolo 4000 osob.

V té době se zástupcům obou německých států podařilo dojednat možnost odjezdu uprchlíků z Československa do západního Německa. Tuto radostnou novinu oznámil z balkonu Lobkovického paláce sám ministr zahraničí SRN Hans-Dietrich Genscher.

Vypravení "vlaků svobody" mělo být jednorázovou záležitostí. Jenže už druhý den pražské velvyslanectví zavalila druhá vlna východních Němců, ještě mohutnější než ta předchozí. Podle vzpomínek diplomata Hubera se 3. října v areálu ambasády mačkalo na 5000 lidí a další čekali před budovou. Nezbylo tedy, než následující den vypravit další vlaky na Západ.

Od 3. listopadu umožnilo Československo uprchlíkům z NDR odjet do západního Německa přímo, pouze na základě osobních dokladů. O šest dní později se pak stal zázrak: přechody v Berlínské zdi se natrvalo otevřely.