Pražská ambasáda SRN praská ve švech, je srpen 1989

Praha - Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze se v létě a na podzim roku 1989 stalo přechodným domovem tisíců východních Němců. Nápor zájemců o emigraci do západního Německa zvládali zaměstnanci ambasády jen s vypětím všech sil. Zlom přišel 30. září, kdy tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans Dietrich Genscher oznámil, že brzy všichni budou moci odjet speciálními vlaky přes území NDR do západního Německa.

Podle vzpomínek tehdejšího západoněmeckého velvyslance v Československu Hermanna Hubera se první východní Němci uchýlili na ambasádu již v únoru a březnu 1989.

Situace se změnila na přelomu jara a léta, kdy Maďarsko začalo odstraňovat signalizační zařízení na hranicích s Rakouskem a posléze zrušilo i přísně střežené pásmo podél této linie. V důsledku těchto opatření odjely do Maďarska tisíce východních Němců. Část z nich zamířila na západoněmecké velvyslanectví v Budapešti, jehož obsazením si chtěli vymoci cestu na Západ. Podobný osud následně potkal i ambasády SRN v Praze a Varšavě.

Podle velvyslance SRN Hubera se 19. srpna 1989 nacházelo v budově pražské ambasády 123 uprchlíků, a jejich počet se každý den zvyšoval o desítky osob. Zpočátku byli ubytováni přímo v Lobkovickém paláci a v přilehlé oranžerii. Kapacita těchto budov se ale zanedlouho vyčerpala, a tak koncem srpna začalo na zahradě velvyslanectví vyrůstat stanové městečko, v němž nechyběla ani improvizovaná škola.

Ačkoliv byl zastupitelský úřad v Praze na pokyn z Bonnu 23. srpna uzavřen pro veřejnost, přes plot ambasády přelézali stále noví uprchlíci. Kritickou situaci zmírnila v polovině září návštěva východoněmeckého zmocněnce Wolfganga Vogela, jenž přesvědčil část svých krajanů k návratu do vlasti. Efekt byl ale jen dočasný; už za dva týdny se na velvyslanectví a v jeho deštěm podmáčené zahradě tísnilo okolo 4000 osob.

V té době se zástupcům obou německých států podařilo dojednat možnost odjezdu uprchlíků z Československa do západního Německa. Tuto radostnou novinu oznámil z balkonu Lobkovického paláce sám ministr zahraničí SRN Hans-Dietrich Genscher.

Vypravení "vlaků svobody" mělo být jednorázovou záležitostí. Jenže už druhý den pražské velvyslanectví zavalila druhá vlna východních Němců, ještě mohutnější než ta předchozí. Podle vzpomínek diplomata Hubera se 3. října v areálu ambasády mačkalo na 5000 lidí a další čekali před budovou. Nezbylo tedy, než následující den vypravit další vlaky na Západ.

Od 3. listopadu umožnilo Československo uprchlíkům z NDR odjet do západního Německa přímo, pouze na základě osobních dokladů. O šest dní později se pak stal zázrak: přechody v Berlínské zdi se natrvalo otevřely.

Související

Petr Pavel

Nedokázal jsem prohlédnout zločinnou podstatu komunismu, přiznal Pavel

Prezident Petr Pavel dnes připomněl památku obětí komunistického režimu. 27. června před 73 lety přišli o život čtyři představitelé demokraticky smýšlejících občanů Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Pavel upozornil, že byli zavražděni proto, že šířili pravdu o zrůdnosti a zločinnosti totalitní vlády tehdejšího Československa.

Více souvisejících

Komunismus Velvyslanectví: Německo

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy