Pražská ambasáda SRN praská ve švech, je srpen 1989

Praha - Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze se v létě a na podzim roku 1989 stalo přechodným domovem tisíců východních Němců. Nápor zájemců o emigraci do západního Německa zvládali zaměstnanci ambasády jen s vypětím všech sil. Zlom přišel 30. září, kdy tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans Dietrich Genscher oznámil, že brzy všichni budou moci odjet speciálními vlaky přes území NDR do západního Německa.

Podle vzpomínek tehdejšího západoněmeckého velvyslance v Československu Hermanna Hubera se první východní Němci uchýlili na ambasádu již v únoru a březnu 1989.

Situace se změnila na přelomu jara a léta, kdy Maďarsko začalo odstraňovat signalizační zařízení na hranicích s Rakouskem a posléze zrušilo i přísně střežené pásmo podél této linie. V důsledku těchto opatření odjely do Maďarska tisíce východních Němců. Část z nich zamířila na západoněmecké velvyslanectví v Budapešti, jehož obsazením si chtěli vymoci cestu na Západ. Podobný osud následně potkal i ambasády SRN v Praze a Varšavě.

Podle velvyslance SRN Hubera se 19. srpna 1989 nacházelo v budově pražské ambasády 123 uprchlíků, a jejich počet se každý den zvyšoval o desítky osob. Zpočátku byli ubytováni přímo v Lobkovickém paláci a v přilehlé oranžerii. Kapacita těchto budov se ale zanedlouho vyčerpala, a tak koncem srpna začalo na zahradě velvyslanectví vyrůstat stanové městečko, v němž nechyběla ani improvizovaná škola.

Ačkoliv byl zastupitelský úřad v Praze na pokyn z Bonnu 23. srpna uzavřen pro veřejnost, přes plot ambasády přelézali stále noví uprchlíci. Kritickou situaci zmírnila v polovině září návštěva východoněmeckého zmocněnce Wolfganga Vogela, jenž přesvědčil část svých krajanů k návratu do vlasti. Efekt byl ale jen dočasný; už za dva týdny se na velvyslanectví a v jeho deštěm podmáčené zahradě tísnilo okolo 4000 osob.

V té době se zástupcům obou německých států podařilo dojednat možnost odjezdu uprchlíků z Československa do západního Německa. Tuto radostnou novinu oznámil z balkonu Lobkovického paláce sám ministr zahraničí SRN Hans-Dietrich Genscher.

Vypravení "vlaků svobody" mělo být jednorázovou záležitostí. Jenže už druhý den pražské velvyslanectví zavalila druhá vlna východních Němců, ještě mohutnější než ta předchozí. Podle vzpomínek diplomata Hubera se 3. října v areálu ambasády mačkalo na 5000 lidí a další čekali před budovou. Nezbylo tedy, než následující den vypravit další vlaky na Západ.

Od 3. listopadu umožnilo Československo uprchlíkům z NDR odjet do západního Německa přímo, pouze na základě osobních dokladů. O šest dní později se pak stal zázrak: přechody v Berlínské zdi se natrvalo otevřely.

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Komunismus Velvyslanectví: Německo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy