Opravdu poznáte "masáka"? Průzkum mezi Čechy-houbaři je alarmující

Houby nejí jen sedm procent lidí, naopak 87 procent je považuje za pochoutku. Většina lidí je také ráda sbírá, a to 76 procent. Asi desetině Čechů houbaření ale nic neříká.

Mezi houbaři je však jen 16 procent lidí, kteří se považují za experty a znají přes 15 druhů hub. Dvě třetiny tvrdí, že poznají více než pět druhů. Jedlého masáka s naprostou jistotou rozezná od prudce jedovaté muchomůrky tygrované ovšem jen čtvrtina houbařů.

Podle mykologa Vladimíra Antonína je rozdíl mezi oběma druhy hub především v prstýncích. Masák má prstýnek z vrchu dolů jemně rýhovaný, kdežto muchomůrka ho má hladký. Odlišnosti jsou i v barvě. Růžovka bývá ve spodu na nožičce temně vínová, ale muchomůrka bílá.

Blízce příbuzný druh muchomůrce růžovce je muchomůrka Frenchetova (Amanita franchetti), která je také jedlá. Má světle hnědý nebo tříslově hnědý klobouk na povrchu se žlutými šupinami, bělavý až žlutavý třeň bez hlízy, který je pod prstenem žlutavě žíhaný nebo šupinkatý. Rýhovaný prsten má žlutý okraj. Tato muchomůrka roste především pod buky.

Muchomůrka růžovka je podle některých odborníků za syrova jedovatá, obsahuje neznámé hemolysiny, které rozpouštějí červené krvinky. Proto růžovku v některých zemích řadí mezi jedovaté houby, např. ve Velké Británii. Hemolysiny jsou termolabilní, dobře utvářené plodnice jsou neškodné. Tato muchomůrka, pokud je dobře upravená, je vhodná ke všem kuchyňským úpravám.

Podle zjištění agentury 83 procent lidí nasbírané houby většinou hned spotřebuje. Pokud jim nějaké zbudou, dvě třetiny je obvykle suší, 28 procent je zavařuje a pětina je rozdá. Nejoblíbenějšími jídly z hub jsou řízky a smaženice, přičemž ženy dávají přednost řízkům a muži spíše smaženici.