25. výročí Sametu se blíží, v Praze se otevře Sametové centrum

Praha - 25. výročí "Sametu" Praha oslaví otevřením Sametového centra, kde se budou mimo jiní pořádat přednášky a společenské debaty. Jeden ze seminářů se zaměří i na školní osnovy dějepisu.

V Praze se dnes otevře nový multikulturní prostor nazvaný Sametové centrum,, který bude využívat objekt zapůjčený od pražského magistrátu v Cihelné ulici č. 4 v blízkosti Karlova mostu.

Pořádat se budou workshopy, přednášky, výstavy i debatní večery, které představí události a témata k 17. listopadu nejen v jeho historickém a politickém kontextu.

Centrum dnes večer pořádá Sametový večírek, v rámci něhož se odehraje happening se satirou, hudbou i gastronomií. Nazývá se Humorem za zářné řízky.

Hned 3. října zde podle webu bude přednáška s Petrem Šourkem, divadelním režisérem a zakladatelem cestovní agentury Corrupt Tour. Mluvit bude o vývoji v Čechách pro roce 89, roli umělců a o tom, jak se občan může podílet na společenském dění.

V polovině října se koná seminář se z perspektivy školního dějepisu, který se zaměří na problematiku paměti a vzpomínkové kultury. Na některých akcích se podílí mimo jiné i Ústav pro studium totalitních režimů a organizace Post Bellum. Ta je nevládní a nezisková organizace, která dokumentuje vzpomínky pamětníků důležitých historických fenoménů 20. století a snaží se, aby se o těchto příbězích dozvěděla širší veřejnost.

17. listopadu 1989 se v 16.00 hodin na Albertově v areálu Univerzity Karlovy sešlo před budovou Patologického ústavu na 15 tisíc vysokoškoláků. Nad hlavami měli transparenty, kterými otevřeně vyjadřovali své postoje k současnosti: Kdo, ne-li my? Kdy, ne-li teď? - Studenti! Už nikdy o nás bez nás - Dialog se nedá vést na ulici - Respektujte akademické svobody - Přestaňte bít studenty - Lží už bylo dost - Svobodnou republiku ve svobodné Evropě.

V 16:40 shromáždění skončilo a v 17:00 se patnáctitisícový průvod, v němž byli kromě studentů i akademičtí hodnostáři, pedagogové a pamětníci událostí z roku 1939, vydal z Albertova na vyšehradský Slavín. Jeho účastníci měli v rukou rozsvícené svíčky a v euforii po právě prožitých čtyřiceti minutách skandují hesla: Chceme novou stovku - Nechceme Štěpána - Ať žije Havel - Jakeš ven - Nechceme kůl v plotě - Svobodné volby - Češi pojďte s náma - Chceme stovku s Havlem - Už to máte prohraný - Už vám zvoní hrana - Havel na Hrad.

Na konci Vyšehradské ulice na křižovatce u Botanické zahrady byli v 18:25 pořádkovými jednotkami SNB poprvé zastaveni. Průvod tlakem zadních řad protrhl v 18:31 policejní kordón a jeho příslušníci, ve snaze demonstranty zahnat zpět, zaútočili pendreky. Konec průvodu, který mezitím dorazil, se ve Vyšehradské asi v 18:50 obrátil a zamířil Plaveckou ulicí na Nábřeží Bedřicha Engelse a za skandování hesla Češi pojďte s náma, směřoval k centru. V tu chvíli se k jeho účastníkům přidávali další Pražané, kteří byli v té době v ulicích a v okolních restauracích a kavárnách, informuje totalita.cz.

V 19:21 průvod zabočil na Národní třídu a zaplnil ji po celé její šířce a pokračoval k Václavskému náměstí. Mezitím k obchodnímu domu Máj dorazil Pohotovostní pluk VB a jeho příslušníci Národní třídu v 19:25 kvapně u budovy nakladatelství Albatros přehradili. Zhruba v 19:30 k nim dorazilo čelo průvodu a prostor na Národní třídě se postupně do 19:35 zaplnil přibližně deseti tisíci lidmi.

Zhruba ve 20:25 začali na demonstranty útočit příslušníci oddílu zvláštního určení, tzv. červené barety. Způsoboval tak v davu tlaky, při kterých lidé nemohli dýchat, a hrozilo ušlapání. Červené barety brutálním způsobem vytahovali jednotlivce z davu a zavírali je do připravených autobusů.

Ve 20:30 byly u Mikulandské ulice vytvořeny v policejním kordonu uličky, kterými byli demonstranti pouštěni ven. Byli při tom biti obušky a následně perlustrováni.

Ve 21:10 byl prostor vylidněn. Na zemi zůstaly ztracené boty, části oděvů i rozbité brýle. U jazykové školy naproti Albatrosu leželo bezvládné tělo mladého člověka (později se ukázalo, že to byl důstojník Státní bezpečnosti Ludvík Zifčák, alias nezávislý student Milan Růžička). Pro něj ve 21:10 přijela sanitka.

Ve 21:16 řídící štáb bezpečnostní akce konstatoval, že byl obnoven veřejný pořádek.

Příslušníci pohotovostního pluku, školního pohotovostního oddílu i červené barety i dál na Národní třídě řádili. Brutálně napadali všechny, kteří se nacházeli v nejbližším okolí zásahu. Docházelo k velmi surovým útokům na jednotlivce: kopance do všech částí těla, do rozkroku, údery pěstí do obličeje. Ve 22:20 likvidovali na Národní třídě hořící svíčky.

Nakonec ve 22:30 pohotovostní pluk odjel a na Národní třídu přijeli první sanitky. Shromažďovali se tu zmlácení studenti i přihlížející lidé a na místech brutálního násilí zapalovali svíčky. Ve 22:38 proti nim naposledy zaútočily červené barety. O chvíli později se se lidé scházeli znovu a přinášeli do podloubí květiny a znovu zapalovali svíčky.

Související

Evropská Unie

15 let od vstupu ČR do EU: Co jsme díky členství získali?

V polovině týdne si naše republika připomněla významné výročí, a to 15 let od vstupu do Evropské unie. Vstup do evropského bloku nejen pro nás, ale i pro ostatní země střední a východní Evropy, které s námi do unie tehdy přistoupily, představoval obrovskou výzvu i příležitost; výzvu stát se součástí významného evropského projektu a příležitost konečně dokončit proces demokratické tranzice.

Více souvisejících

výročí sametová revoluce Listopad 1989

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy