Sametová revoluce smetla komunismus, Česko slaví 25 let svobody

V Československu se po roce 1948 demonstrovala pouze při různých oficiálních příležitostech jednota lidu s komunistickou stranou. V průběhu 80. let se však v Praze konaly demonstrace komunistickou stranou neorganizované, a tudíž nelegální. Většinou u příležitosti výročí 21. srpna 1968, výročí vzniku republiky 28. října 1918 nebo výročí Palachova činu, uvedla totalita.cz. O většině z nich se občané z oficiálních sdělovacích prostředků nedozvěděli. Později maximálně zmínka o ztroskotancích, kteří narušili veřejný pořádek. Problémy existují, ale ty komunistická strana řeší...

17. listopadu 1989 svolaly tehdejší oficiální i nezávislé studentské organizace do Prahy na Albertov manifestaci studentů vysokých škol. Zpočátku poklidné a státem povolené setkání se změnilo v protirežimní stávku. Začala se provolávat hesla jako: "Pro svobodnou republiku ve svobodné Evropě", "Svobodu!" nebo "Zrušte monopol KSČ".

Tisíce lidí se po ukončení povolené části programu vydaly směrem na Václavské náměstí. Na Národní třídě byl průvod zastaven a posléze obklíčen policejními těžkooděnci. Nebylo kam uniknout. Ani postranními ulicemi. Studenti se proto posadili na zem a čekali, co se bude dít dál. Jednotky ministerstva vnitra nelítostně zasáhly. Přes pět set lidí bylo zraněno a řada občanů odvlečena do připravených autobusů nebo kanceláří Bezpečnosti.

Zdroj: YouTube

První zpráva, která posluchače Čs. rozhlasu informovala o událostech v pátek 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě byla odvysílána téhož dne v nočním zpravodajském přehledu ve 23.50. Obsahovala základní údaje z oficiálního zpravodajství tiskové agentury ČTK a zcela zamlčela informace o brutálním potlačení studentské demonstrace i o zranění demonstrantů. Hlavním zdrojem necenzurovaných informací se proto pro československé občany 17. listopadu 1989 a v následujících dnech staly především zahraniční rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky a Rádio BBC.

Nedůvěra zaměstnanců k vedení rozhlasu byla ale neudržitelná. 3. prosince vláda ČSSR odvolala Karla Kvapila z funkce ústředního ředitele, s účinností od 1. prosince 1989. Na jeho místo jmenovala dosavadního zpravodaje Čs. rozhlasu ve Francii Karla Starého. (Funkci vykonával do 28. ledna 1990.) Nový ústřední ředitel při prvním setkání s vedoucími pracovníky, zástupci OF a Stávkového výboru uvedl, že Čs. rozhlas bude vždy a za každých okolností pravdivě informovat o veškerém dění v Československu i v zahraničí.

V sobotu 18. listopadu vstoupili studenti vysokých škol a pražští divadelníci do stávky a na 27. listopad vyhlásili dvouhodinovou generální stávku. Následujícího dne se na setkání studentů, umělců a představitelů disentu v Činoherním klubu ustavilo Občanské fórum. Pražské Václavské náměstí každý den zaplnily desetitisíce demonstrantů, protesty se postupně rozšířily po celé zemi.

Pod tlakem protestujících zaměstnanců Televizní noviny přinesly ve čtvrtek 23. listopadu poprvé vyváženější zpravodajství. Diváci měli možnost vidět např. jak pracovníci ČKD vypískali vedoucího tajemníka pražské stranické organizace Miroslava Štěpána.

V pátek 24. listopadu odstoupilo vedení komunistické strany, v sobotu 25. a v neděli 26. listopadu se na Letenské pláni sešly dosud nejpočetnější statisícové demonstrace. Ke generální stávce 27. listopadu se již připojila většina veřejnosti. 7. prosince rezignovala federální vláda a 10. prosince přijal poslední komunistický prezident Gustav Husák (1913-1991) slib nové vlády a sám abdikoval.

Nenásilné svržení komunismu, pro které se vžilo označení sametová revoluce, bylo završeno 29. prosince 1989 zvolením neformálního vůdce opozice Václava Havla československým prezidentem.