Před 25 lety vzniklo Občanské fórum a byla obnovena ČSSD

Praha - Jako široká, spontánní platforma občanských nezávislých aktivit vzniklo před 25 lety, 19. listopadu 1989, v Praze dva dny po sametové revoluci Občanské fórum (OF). Odmítalo komunistický režim a bylo hlavním tvůrcem změn, které nastaly po jeho pádu.

Hnutí vzniklo jako reakce na brutální zásah proti studentské demonstraci na Národní třídě, úvodní prohlášení sepsal Václav Havel, sdružení bylo založeno v Činoherním klubu. Jeho cílem bylo vést dialog s představiteli komunistické moci, čímž pokračovalo ve snaze Charty 77.

Prvním neformálním lídrem hnutí byl Václav Havel, jediným předsedou OF byl v říjnu 1990 zvolen Václav Klaus, který se později stal předsedou ODS. Fórum zakládali mimo jiné katolický kněz a pozdější biskup Václav Malý, mluvčí Charty 77 Alexandr Vondra, scenárista Jiří Křižan, jeden z představitelů Hnutí za občanskou svobodu Rudolf Battěk, herci Petr Čepek, Jiří Bartoška či Josef Kemr.

Občanské fórum zahrnovalo široké spektrum názorů a osobností z levice i pravice. Podílelo se na pořádání prvních svobodných voleb v roce 1990, ve kterých kromě nestraníků kandidovalo pod jeho hlavičkou čtrnáct politických subjektů různorodé politické orientace. Samo hnutí se později orientovalo politicky do pravého středu.

Hlavním hybatelem událostí okolo pádu komunistického režimu v Československu koncem roku 1989 bylo sice Občanské fórum, kromě něj ale vznikaly i další strany. Svoji činnost tehdy obnovila i sociální demokracie. Už dva dny po událostech na Národní třídě vznikl 19. listopadu přípravný výbor strany v čele se Slavomírem Klabanem.

Strana byla obnovena pod názvem Československá sociální demokracie. V únoru 1993 si změnila název na Česká strana sociálně demokratická (ČSSD).

Poprvé ve vládě od pádu komunismu se sociální demokracie ocitla v roce 1998, kdy vládla sama pod vedením Miloše Zemana na základě opoziční smlouvy s ODS, od roku 2002 pak v koalici pod vedením Stanislava Grosse, po jeho odstoupení v roce 2005 pod vedením Jiřího Paroubka. Od roku 2006 byla v opozici až do loňska.

Počátky české sociální demokracie sahají až do roku 1878, kdy vznikla pod názvem Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická v rámci rakouské sociálně demokratické strany. V letech 1918-1938 se jmenovala Československá sociálně demokratická strana dělnická. V předvečer druhé světové války v roce 1938 byla rozpuštěna a po válce 1945 obnovena jako Československá sociální demokracie. Po únorových událostech roku 1948 ji čekalo nevyhnutelné sloučení s KSČ.

Související

Demonstrace studentů na Národní třídě. (17.11.1989) Rozhovor

Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda

ROZHOVOR – Byli zaskočeni, jak rychle se dostali k moci. Historik Libor Svoboda tvrdí, že někteří chartisté byli překvapeni rychlými změnami, které odstartovala Sametová revoluce 17. listopadu 1989, od níž dnes uplynulo 31 let. „Následující události i vývoj byl tak rychlý, že opozice byla ze všeho překvapena. Najednou byli potřeba odborníci na řadu oblastí, jako je ekonomika či právo a podobně. Proto museli být povoláni i lidé z takzvané šedé zóny. Typický je příklad Václava Klause,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Více souvisejících

Občanské fórum ČSSD

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 1 hodinou

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 2 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Babiš nechápe, proč by prezident měl být členem delegace na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zatím nehodlá zabývat složením české delegace na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře, kam chce stále jet i prezident Petr Pavel. Hlava státu v minulém týdnu poslala dopis premiérovi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy