ÚSTR má problém: Ministr Herman uspěl, jeho výpověď byla protiprávní

Podle odvolacího soudu by měla předchozí instance doplnit dokazování a zabývat se hlavně okolnostmi Hermanovy výpovědi. "Pokud jde o platnost výpovědi, je nutno zkoumat, zda byla řádně udělena," řekl soudce René Fischer.

Podle mluvčí městského soudu Markéty Puci rozhodla předchozí instance tak, že odvolání Hermana z funkce ředitele ústavu je neplatné a výpověď z pracovního poměru rovněž. "Změnili jsme rozsudek, pokud jde o platnost odvolání, tak, že se žaloba v této části zamítá, tedy odvolání je platné. Ohledně výpovědi z pracovního poměru jsme rozsudek zrušili a věc vrátili k dalšímu řízení," upřesnila mluvčí soudu Markéta Puci.

Herman se odvolacího jednání účastnil stejně jako předchozího. Rozsudek ho příliš nepřekvapil. "Důvody mého odvolání byly politické, to tvrdím od samého začátku, to samozřejmě odvolací soud nezkoumá," řekl po verdiktu novinářům. Nyní se podle něj bude zjišťovat nezákonnost propuštění ze zaměstnaneckého poměru. "Jsem přesvědčen, že došlo k porušení zákoníku práce. Pevně věřím, že budou věci vyjasněny, jak o tom od začátku hovořím," dodal.

Právní zástupkyně ústavu Eva Zenklová uvedla, že je s rozhodnutím spokojená. "Jsme rádi, že odvolací soud dospěl ke stejnému názoru, jako jsme měli od začátku. Teď se řízení vrací k soudu prvního stupně, který bude řešit, zda výpověď byla podána v souladu se zákonem," sdělila.

Ředitel ústavu Zdeněk Hazdra zdůraznil, že odvolání Hermana je platné a očekává, že "bude (Herman) navždy tvrdit, že šlo o politický puč". "Avšak to nemá ani racionální základ, ani právní dopad. Neplatí ani oblíbené tvrzení účelových odborových organizací, že současné vedení jen prohrává soudy," sdělil Hazdra ČTK.

Psali jsme: Církev podala trestní oznámení na ministra Hermana. Proč? Němcová má obavy o ÚSTR, Sobotka ji usadil. Rozjela se i Semelová  

Rada ústavu odvolala Hermana například kvůli výtkám vůči jeho práci. Namítala několik nedostatků a posledním důvodem byla jeho pracovní cesta do USA, která prý neměla žádný přínos. Podle ministra je za jeho odchodem z čela ústavu politicky motivovaný puč. Totéž radě vyčítali její kritici. ÚSTR politické ovlivňování popřel. Odvolací soud uvedl, že politické okolnosti nemůže zkoumat.

Odvolání Hermana vyvolalo předloni také slovní přestřelku mezi tehdy vládnoucí ODS a levicí. Podle občanských demokratů šlo o důkaz prohlubující se spolupráce ČSSD a KSČM. Obě tehdy opoziční strany to odmítly. Kvůli odvolání Hermana odstoupila celá vědecká rada ústavu. Hermana nahradila přechodná šéfka Pavla Foglová a novým ředitelem se pak stal Zdeněk Hazdra.

V případu rozhodl loni v květnu Obvodní soud pro Prahu 3, který dal za pravdu Hermanovi, ÚSTR se pak odvolal. Podle obvodního soudu si rada ústavu vedená Petruškou Šustrovou přisvojila pravomoci, které ze zákona nemá. Hermana prý jako ředitele úkolovala, požadovala po něm právně nemožná řešení a zasahovala do jeho personálních pravomocí.

Soudkyně Markéta Písaříková tehdy v odůvodnění rozhodnutí také poukázala na to, že rada porušila právo jedné z radních, Naděždy Kavalírové z Konfederace politických vězňů, na řádný výkon její funkce. Ostatní radní se prý totiž bez vědomí Kavalírové dohodli na Hermanově odvolání více než týden před jednáním rady a předem k němu také vypracovali tiskové prohlášení. Bod odvolání ředitele přitom vůbec nezařadili na pozvánku k jednání rady.

Ústav má za úkol nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu. Jeho činnost provázejí již od jeho založení v roce 2007 spory politiků i zaměstnanců a někteří odborníci zpochybňují zaměření ústavu.