Mašínová bojuje o statek na Kolínsku. Kauza míří k Ústavnímu soudu

Brno - Zdena Mašínová dál usiluje o statek v Lošanech na Kolínsku, který zabavili komunisté. Když loni v listopadu neuspěla u Nejvyššího soudu, obrátila se na Ústavní soud. Pokud ani u něj nepochodí, hodlá kauzu hnát až do Štrasburku. Informuje o tom Český rozhlas Radiožurnál.

„Po delší úvaze jsem se rozhodla, že se odvolám k Ústavnímu soudu, protože se mi to zdá jako opravdu nehorázná nespravedlnost vůči naší rodině a obětem, které naše rodina přinesla," uvedla Zdena Mašínová.

„Já v tom zatím postupuji stále sama, protože to bylo rozhodnutí mého bratra a po dohodě s ním," řekla Mašínová. Její bratr Josef prý nechce už mít s českou justicí nic společného. Druhý bratr Ctirad zemřel v roce 2011. Zamítavé výroky soudů v minulosti zmiňovaly právě fakt, že Mašínová nemůže žádat o vrácení majetku sama, bez souhlasu dalších dědiců.

V roce 1945 byli bratři Mašínové vyznamenáni prezidentem Edvardem Benešem československou medailí Ctirad se svým bratrem a přáteli založil na počátku padesátých let protikomunistickou odbojovou skupinu. V září 1951 se účastnil přepadů stanic SNB v Chlumci nad Cidlinou a v Čelákovicích. V říjnu 1951 byl zatčen a v srpnu 1952 odsouzen ke dvěma a půl roku odnětí svobody za přípravu k ilegálnímu přechodu státních hranic. Až do propuštění v červnu 1953 po amnestii byl vězněn na Jáchymovsku v uranových pracovních táborech. V létě 1953 se podílel na dalších odbojových aktivitách, zejména na zapálení stohů na Olomoucku, uvedl ustr.cz.

V říjnu 1953 přešli Mašínové a s nimi Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda východoněmecké hranice. Při svém „slavném" útěku, kdy je stíhala mnohatisícová východoněmecká armáda a sovětské jednotky, se uprchlíci mnohokrát ocitli v kritické situaci – z obklíčení se museli několikrát prostřílet. 4. října 1953 přijeli do obce Uckro asi 100 kilometrů jižně od Berlína. Na nádraží se skupina policistů pokusila uprchlíky zadržet, ti zahájili palbu, tři policisty zasáhli, jednoho z nich smrtelně.

Další boj přišel poblíž obce Waldow. Václava Švédu zde střely zasáhly. Ráno byl zatčen a spolu s dalším zadrženým, Zbyňkem Janatou, ho čekal transport do Prahy a poprava.

31. října Mašínovi spolu s postřeleným Milanem Paumerem po divoké přestřelce překročili hranice Západního Berlína. Po přechodné době v západním Německu odcestovali všichni do USA.

26. listopadu 1953 byla Zdena Mašínová zatčena v Olomouci. Na jaře 1954 ji sice propustili na svobodu, ale StB ji i nadále bedlivě sledovala. S bratry udržovala řadu let kontakt především prostřednictvím pošty. V březnu 1969 se jí podařilo odjet na zájezd do tehdejší NDR. Součástí zájezdu byla i krátká zastávka v Dánsku, kde se po šestnácti letech osobně setkala s bratrem Josefem. I přes možnost emigrace se vrátila zpět do Československa.

Související

Zdena Mašínová

Praha exhumuje ostatky Zdeny Mašínové starší, prozkoumá se hřbitov v Ďáblicích

Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky na Ďáblickém hřbitově. Nyní město začne dohledávat nutné dokumenty a poté vyřídí povolení k exhumaci. Kdy přesně by se mohla exhumace uskutečnit, zatím není jasné. Novinářům to dnes řekli představitelé města a Zdena Mašínová mladší. Magistrát původně vyzvednutí ostatků odmítl s odůvodněním, že není možné bez prověření možností, jak by se postupovalo. Zdena Mašínová starší, která byla vězněna nacisty i komunisty, byla pohřbena do hromadného hrobu.

Více souvisejících

Zdena Mašínová Ústavní soud ČR Ctirad Mašín

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy