Rozzlobená důchodkyně u Jílkové: Hanba vládě, která vyhání svoje lidi z domovů

Podle ministra Mládka země potřebuje pracovní místa. „Cena tepla se při prolomení limitů nesníží, ale pokud k prolomení nedojde, naopak se pro 2,5 milionu lidí zdraží," hájil plánovaný návrh politik v pořadu Máte slovo. Podle zástupce hnutí Greenpeace se ale celý problém dá vyřešit i jinak. „Teplárny potřebují 6 miliard tun uhlí, dnes se ale těží 40 miliard. V ukončení těžby v dole ČSA u Horního Jiřetína, kde se těží asi 3 miliardy tun, což je jen zlomek z celku, budou mít teplárny dost uhlí až do roku 2035," vysvětloval Jan Rovenský.

Problém podle něj spočívá v tom, že vláda nedokáže zajistit, aby uhlí primárně putovalo do tepláren. „Česká republika je třetím největším vývozcem elektřiny v Evropě. Uhlí pálíme s mizernou účinností v elektrárnách a elektřinu pak vyvážíme, proto ho v budoucnu nemusí být dost pro teplárny," dodal zástupce hnutí Greenpeace.

Budoucnost Jiřetína je nejistá

Odboráři to ale vidí jinak. „Na teplu z tepláren jsou závislé 4 miliony lidí. Prosazujeme plán, který je nejlepší pro občany České republiky. A pokud bychom elektřinu nevyváželi, přijdeme o 4 miliardy korun," popisoval místopředseda Odborového svazu pracovníků v hornictví Jaromír Franta.

„Jak můžete dovolit říct, že by pro nás bylo lepší Jiřetín zbourat?" chopila se slova důchodkyně a obyvatelka Horního Jiřetína Věra Urbánková. „Já jsem nemluvil o obyvatelích Jiřetína, ale o občanech České republiky," osočil jí Franta. „Já vám něco řeknu, já jsem taky občanka ČR. Už dvakrát jsem se musela kvůli těžbě stěhovat. Hanba vládě, která vyhání svoje lidi z domovů," vrátila mu to důchodkyně.

„Nikdo vás přece nevyhání," ozývali se z publika horníci. Celá debata kolem vystěhování a ztráty práce byla velmi emotivní, často se hosté a diváci ve studiu překřikovali. Moderátorka Jílková musela hned několikrát uklidňovat bouřlivé výměny názorů. „Já chápu, že tam lidi mají svůj domek a čtyři slepice. Ale nikdo vás nevyhání, dostanete finanční vyrovnání. Vy si vlastně můžete jen pomoci," přesvědčoval obyvatelku Horního Jiřetína zaměstnanec dolu ČSA Jan Chein.

Lidé ale vidinou stěhování nadšeni nejsou. „Ptali se nás, sepisovali si, jestli odejdeme u Jiřetína. Já s e z toho úplně klepu. Po válce se vyháněli Němci a teď budou z krušnohoří vyháněni i Češi?" přidala historické srovnání Urbánková. „Je jedno, kolik peněz nám nabídnou. Jde o to, že nám vezmou domov. Já jsem se v Jiřetíně narodil. Domov pro nás má nevyčíslitelnou hodnotu, nenecháme se uplatit," podpořil svou sousedku mladý obyvatel Horního Jiřetína z publika.

Obnovitelné zdroje jako řešení?

„Kdyby někdo přišel s dobrou nabídkou, tak ji přece neodmítnu," oponoval z publika horník. „Pro mě má Jiřetín nevyčíslitelnou cenu. Můžeme přejít na jiné zdroje. Ale je pro nás pohodlné, že máme uhlí," dodal mladý divák. „Můžeme přejít třeba na biomasu," ironicky komentoval vyjádření ministr Mládek. „Na obnovitelné zdroje my všichni doplácíme. Pokud chcete jít touto cestou, lidé za chvíli na teplo nebudou mít peníze. Uhlí je jediná levná surovina," nesouhlasil s podobnými nápady odborář Franta, podle kterého je možné obnovitelné zdroje používat pouze jako doplňkový zdroj.

„V roce 1991 vláda pana Pitharta oslovila řadu odborníků, aby určili limity těžby. Nešlo jen o ekologii, tito odborníci určili limity pro bezpečnou a rentabilní těžbu," vysvětlovala podstatu limitů z roku 1991 báňská inženýrka Věra Ježková, které pracovala v dole Tušimice. Jedním z důvodů podle ní bylo také to, že před revolucí bylo kvůli povrchové těžbě zbouráno 70 až 80 obcí.

Podle Mládka ale měly v roce 1991 severní Čechy jiné problémy než dnes. „Byly tam vysoké emise. Dnes je to jinak, kraj neřeší ovzduší, ale nezaměstnanost a sociální problémy, Priority se od té doby posunuly," domnívá se ministr. „Navíc to neznamená, že hned zítra vjedeme do těch obcí, zbouráme je a budeme těžit. O tom rozhodne legislativa," dodal odborář Franta a za sovje slova si zasloužil posměšný smích z publika.

Nezaměstnanost a ztráta domova

„Těžební limity také sloužily jako nástroj územního rozvoje a plánování. Ve 30 obcích se díky tomu mohlo začít stavět," doplnil starosta Horního JIřetína Vladimír Buřt. „Nechápete limity, Nejde o lidi, jde jen o papír. Nebudeme hned druhý den bourat," trval na svém horník Chejn. „Nejde lidi? Vždyť teď jich tam žije více než v roce 1991," odporovala důchodkyně Urbánková. „A horníci nemají rodiny? Teď vám něco řeknu, než dojdeme do JIřetína, tak vy tam už možná nebudete. A asi tady nebudu ani já," zaútočil na starší paní Chejn, čímž si vysloužil hlasité bučení z publika. Emoce musela mírnit až moderátorka.

Obyvatelé Jiřetína nechápou, proč ze všech variant je prosazována právě ta, která by přinesla zánik jejich obci. „První varianta znamená potvrzení usnesení Pithartovy vlády. Druhá počítá s posunutím čáry na dole Bílina. Tam nevidím jediný důvod, proč by to nešlo, protože tam nejsou lidský obydlí. Další varianta by znamenala posunutí čáry na okraj Horního jiřetína, zboural by se jižní cíp obce, ale větší část by se zachovala," vyjmenovával Mládek. Poslední varianta pak zahrnuje zbourání celé obce.

„Ztratit práci je skoro tak zlé jako přijít o domov. Říkáte, že lidé z Jiřetína dostanou odškodnění a všichni budou spokojeni. Co kdyby vám někdo nabídl peněžní odškodnění místo práce? Premiér Sobotka už mluvil o tom, že založí pro horníky nějaký fond," ptal se horníků v publiku Rovenský. Horníci mu ale odpověděli nesouhlasným mručením a slovy o tom, že o žádné fondy nestojí.

Společnosti nemají peníze na rekultivaci

Podle báňské inženýrky stojí celý problém ještě jinde. „Loni vystoupil odborář Holý v poslanecké sněmovně a přímo řekl, že nejde o uhlí, ale o zaměstnanost a o to, že těžební společnosti nemají dostatek peněz na sanaci a rekultivaci míst, kde se těžilo," naznačovala Ježková, kde může být hlavní příčina snah o prolomení limitů. To částečně potvrdil i Mládek. „Povinnost odkládat peníze na rekultivaci mají firmy až z doby po privatizaci. Takže v praxi se v dole těží třeba 60 let, ale peníze se odkládají jen 10 až 15 let," přiznal ministr průmyslu.

Toho se chytil i zástupce Greenpeace. „Vždy jde o peníze. Tři majitelé Severní energetické si vyplácí odměny v řádu miliard, na platy ročně platí jen 300 milionů," divil se Rovenský s tím, že odborářům nevadí, jak se peníze přerozdělují a jak se s nimi nakládá. „Dokud nám posílají na účet peníze na výplaty, nemáme důvod si stěžovat," dodal k celé věci odborář Franta.

Konec debaty se nesl v duchu hádek o možném zdražení tepla v případě prolomení i neprolomení limitů. přesná čísla, ale nikdo z diskutujících nedokázal uvést. Diskusi uzavřel Mládek, který připomněl, že debata o prolomení těžby a o budoucnosti obce Horní Jiřetín není uzavřená, protože tripartita v čele se Sobotkou a Babišem je proti prolomení limitů. „Počítám ale, že druhá varianta, která počítá s těžbou v dolu Bílina, vládou projde," dodal ministr.