Velikonoce se blíží: Hrozí z vajíček mrtvice či infarkt? Odbornice vyvrací mýtus

"O Velikonocích je to nárazová konzumace, takže to není běžná dlouhodobá konzumace, a dá se tolerovat," uvedla Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy.

Problém podle ní může být jen v úpravě vajec. Pokud si je dá člověk na špeku, zdraví to neprospěje, a také se mu pokrm špatně tráví. Pokud ale z vajec připraví pomazánku či salát, je to v pořádku.

Jedno vejce denně je podle ní tedy zcela bezpečné konzumování a není žádný následný problém v tom, že by se zvyšovala hladina cholesterolu, což potvrdila už před 25 lety nizozemská studie. "Naopak vejce je velmi zdravá potravina v souvislosti s tím, že je to zárodečná tkáň pro vývoj nového organismu, takže má velmi dobře složené základní živiny i minerální látky a vitamíny," shrnula.

Děti do jednoho roku by ale měly dostávat jen vaječný žloutek. Bílek totiž je "hustým" zdrojem bílkovin, malé dítě by tak snadno přesáhlo denní dávku vhodnou pro svůj věk.

Vejce jsou výhodná i pro ty, kdo omezují maso, nebo ho z jídelníčku zcela vynechali. Nejde vždy o příznivce alternativního stravování, mohou to být lidé, kteří kvůli problémům se zuby nemohou maso dobře rozkousat. Nejlépe stravitelná jsou vejce naměkko, kdy opouští žaludek po jedné až dvou hodinách, naopak nejhůře stravitelná jsou smažená na tuku, ta mohou zůstat v žaludku až šest hodin.

Rizikem u vajec jsou bakterie salmonely, které bývají na skořápkách. Proto se musí při manipulaci s vejci a kuchyňském zpracováním dodržovat hygienická pravidla, jako je mytí rukou a pracovních ploch, včetně odstranění papírových obalů.

Psali jsme: Máte dostatek jódu? Některé skupiny lidí mohou být ohroženy Dejte vale obezitě a mindrákům. Tyto rady vám změní život  

Skořápka tvoří asi 10 % celkové hmotnosti vejce, bílek přibližně 60 % a žloutek 30 %. Hlavní složkou bílku jsou bílkoviny, které tvoří asi 10 % jeho hmotnosti, zbylých 90 % je voda. Žloutek je asi z poloviny tvořen vodou a zbylá polovina jsou pak tuky (32-37 %) a bílkoviny (16 %), minerální látky (1 %) a velmi málo jsou zastoupené sacharidy (jen 1 %). Za žlutooranžovou barvu žloutku jsou odpovědné karotenoidy (hlavně lutein a riboflavin), což jsou přírodní barviva s antioxidačním účinkem. Tato barviva nosnice přijímají v krmivu, takže, pokud konzumují i zelené rostliny, jejich žloutky, mají výraznou žlutooranžovou barvu.

Z vitaminů jsou ve vejcích přítomny téměř všechny (kromě vitaminu C). Ve žloutku je vysoký obsah vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E), vitaminu B2 a kyseliny pantotenové. V bílku jsou zastoupeny pouze vitaminy skupiny B (rozpustné ve vodě). Z minerálních látek je nejvíce obsaženo železo, draslík, zinek a fosfor, ze stopových prvků je významný zejména selen, doplňuje server viscojis.cz.

Raději nenakupujte vejce v místech, kde není dodržováno jejich řádné uskladnění, nebo tam, kde jsou vystavena přímým slunečním paprskům (prodej z aut, ve stáncích na tržištích apod.). Čerstvé vejce by mělo po ponoření do osolené vody klesnout na dno. Pokud vejce plave na hladině, má do čerstvosti daleko.

Po nákupu umístěte vejce do chladu (5 - 8 °C), vždy špičkou dolů. V lednici je uložte do nejchladnějšího místa, ne do dveří, protože poličky umístěné ve dveřích jsou „nejteplejším" místem chladničky a nejsou vhodné pro uchovávání vajec. Nejlépe je uskladňovat vejce v plastových obalech ve vrchní a střední polici. Skořápku vajec nikdy neomývejte, pokud se je nechystáte ihned spotřebovat. Na skořápce je ochranná vrstva, která chrání vejce před škodlivými mikroorganismy, a umytím se tato vrstva poruší.