V noci se změní čas, hodinky se posunou o hodinu dopředu. Má tato změna ale smysl?

Vůbec prvním člověkem, který navrhl koncept letního času, byl Benjamin Franklin, stalo se tak v roce 1784. Ten prosazoval motto: "brzy do postele a brzy spát". Jeho přáním bylo, aby se lépe využívalo přirozené světlo. K realizaci této myšlenky došlo až před začátkem první světové války. První stát, kde byl letní čas zaveden, bylo Německo, které se tak snažilo ušetřit uhlí pro válečné účely. Brzy se k němu přidaly i další státy, včetně Rakouska-Uherska.

V českých zemích byl tak letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Evropská komise se bude v příštích týdnech zřejmě zabývat otázkou, zda má smysl v EU i nadále dvakrát ročně měnit čas ze zimního na letní a zpět. Na evropskou exekutivu se kvůli tomu obrátil lidovecký europoslanec Pavel Svoboda, který usiluje o to, aby byla zrušena evropská směrnice o úpravě letního času. Pak by se prý rozhodlo, zda zůstane jenom zimní nebo letní čas.

Úspora energií, která byla primárním důvodem pro zavedení letního času, přitom v současnosti nemá opodstatnění. Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž v minulých letech opakovaně řekl, že změna času zřejmě nemá na spotřebu elektřiny žádný vliv.

Na rozdíl od méně "problematického" přechodu na zimní čas, si lidé v den posunu hodinových ručiček na letní čas musí ubrat jednu hodinu ze svého spánku. Zvyknout si na tento posun nám trvá průměrně kolem jednoho týdne.

Mnohým rodičům malých dětí to přináší komplikace, neboť změna času narušuje denní a spánkový režim dětí. Také pro lidi, kteří stávají do práce např. v pět hodin ráno, je posun hodinové ručičky zpočátku velmi nepříjemnou záležitostí. Pro lidi s psychickými potížemi, kteří jsou uvyklí určitým stereotypům, může být změna času jedním ze spouštěčů horšího psychického stavu.

"Rozhodně pomůže, doženete-li spánkový deficit krátkým spánkem přes den nebo naopak naplníte-li odpoledne nějakými aktivitami na čerstvém vzduchu, po kterých lépe a dříve usnete. Snažte se omezit množství škodlivých látek, které přijímate a narušují vám kvalitu spánku, jako je např. kofein či alkohol," doporučuje server spanek-a-sny.zdrave.cz.