Nacistická gilotina: V sekyrárně umírali nejen Češi, odvážní byli i dozorci

Popravy stětím v Praze skončily 26. dubna 1945. Poté nacisté začali zahlazovat stopy: gilotinu vhodili u Karlova mostu do Vltavy a do popravčí místnosti navezli několik set kilogramů výbušniny. Plán na zničení důkazů se jim však nepovedlo provést a gilotinu později vylovili z řeky potápěči.

Historik Aleš Kýr připomněl, že mezi 1075 odsouzenými, kteří ve věznici zahynuli pod gilotinou, nebyli jen Češi. Vyzdvihl rakouskou herečku Marianne Golzovou, jež přišla o život kvůli tomu, že pomáhala Židům k útěku z protektorátu. Podle Kýra se i mezi pankráckými dozorci nalezli odvážlivci, kteří pomáhali vězňům: na vycházkách jim předávali zprávy nebo jim dodávali potraviny. Osm z dozorců kvůli tomu skončilo v koncentračních táborech, odkud se už nevrátili. Další tři pak zahynuli, když na sklonku války bránili nacistům opětovně proniknout do věznice.

"Právo není totéž co zákonnost. Slepé hledění si zákonů může vést k těmto zvěrstvům," podotkl dnes k pankráckým popravám ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO).

Senátor Václav Láska (SZ) se pozastavil nad výsledky průzkumů, podle kterých by bylo jen malé procento obyvatel ČR ochotno chopit se v případě nutnosti zbraně a hájit svou vlast. "Věřím, že kdyby to naše země opravdu potřebovala, budeme schopni odvahu našich předků zopakovat," uvedl.