Před 70 lety zemřel prezident Hácha: Vzdoroval Hitlerovi, dostal nálepku kolaboranta

Respektovaného znalce anglosaského práva a dlouholetého předsedu Nejvyššího správního soudu Háchu (narozen 12. července 1872 v Trhových Svinech) zvolil parlament československým prezidentem 30. listopadu 1938. Nejvyšší ústavní funkce se tedy ujímal krátce po uzavření mnichovské dohody a abdikaci předchozí hlavy státu, kterou byl Edvard Beneš.

V polovině března 1939 byl Hácha předvolán do Berlína na jednání s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem. V hlavním městě Třetí říše byl za použití hrubého nátlaku přinucen podepsat souhlas "s ochranou území Čech a Moravy Velkoněmeckou říší". V čele následně vytvořeného Protektorátu Čechy a Morava stanul Hácha jako takzvaný státní prezident.

Zpočátku se Hácha ve vztahu k nacistickým okupačním orgánům snažil prosazovat formálně zaručenou autonomii české protektorátní správy. Opakovaně intervenoval za oběti německé perzekuce, včetně aktivních odbojářů. Prostřednictvím premiéra Aloise Eliáše udržoval kontakty s domácím odbojem a byl i ve spojení s exilovou vládou v Londýně.

Psali jsme: Měli se Češi vzepřít Hitlerovi? Politolog zmínil i Háchu  

Dne 9. června 1942, při pohřbu Heydricha, jednal Hácha v Berlíně znovu s Hitlerem. Vůdce byl nepříčetný. Otevřeně hrozil likvidací a vystěhováním zbytku českého národa ještě během války. V době heydrichiády, po vyhlazení Lidic a masových popravách a výhružkách Hitlera se Hácha zlomil. Navíc u něj postupovala rychle arterioskleróza, a jak po válce prohlásil Národní soud, který nebyl Háchovi nijak příznivě nakloněn, od ledna 1943 nebyl fakticky odpovědný za své činy. Osamělý, nemocný a duševně zlomený starý muž neměl důvěru okupantů, ani českých fašistů, ale už ani domácího a zahraničního odboje. "Háchovština" se stala synonymem pro kolaboraci, uvedl Hrad.cz.

Po osvobození Československa v květnu 1945 byl Hácha i přes svůj vysoký věk a pokročilou arteriosklerózu internován v pankrácké vězeňské nemocnici, kde zemřel.