Člověk v tísni pomůže uprchlíkům v Srbsku a Makedonii, uvolní 1,7 milionu

Pracovníci Člověka v tísni v minulých týdnech přímo v Makedonii a Srbsku provedli podrobný průzkum situace a na základě toho se společnost rozhodla na okamžitou pomoc uprchlíkům uvolnit 1,7 milionu korun z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni.

„Dvě makedonské a jedna srbská partnerská nevládní organizace budou těm nejpotřebnějším mezi uprchlíky poskytovat vodu a potraviny, psychosociální nebo právní pomoc a také informace o rizicích jakými jsou pašerácké gangy. Zaměříme se především na ochranu žen a dětí," vysvětluje koordinátorka Člověka v tísni Emanuela Macková, která situaci zjišťovala přímo na místě. Člověk v tísni zároveň už distribuoval potravinovou pomoc pro 150 uprchlíků, především žen a dětí, na severu Srbska.

Shefaa Alksser (24) z oblasti Aleppa se na cestu vydala se svým ročním synem Tamimem. „V Sýrii se nedá žít. Nefunguje elektřina ani voda. Radikálové na naší vesnici shodili bombu, vedlejší dům se zřítil. Bylo to velmi nebezpečné," říká studentka geologie. Utíkají ale i lidé z Afghánistánu jako například Najibulah Nasratyar Ahmadzai z Lógaru.

„Pracoval jsem v rádiu Sarak a začal mi vyhrožovat Taliban, že až mě jednou zajmou, zabijí mě. Vyhrožují i mojí nemocné manželce. Tak jsem se vydal na cestu do Rakouska. Chci ženu co nejdříve dostat do Evropy, protože jí hrozí velké nebezpečí," uvedl muž (23), který vystudoval žurnalistiku na Kábulské univerzitě.

Psali jsme: Žádná válka, uprchlíci přesto popisují peklo. O co jde v Eritreji?  

Asi 100.000 migrantů, mnozí ze Sýrie a dalších konfliktních oblastí Blízkého východu, vstoupilo letos do Srbska na své cestě na sever směrem do Maďarska a schengenské zóny volného pohybu. Maďarsko nyní staví čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot na hranicích se Srbskem ve snaze zabránit přílivu migrantů.

Podle OSN se očekává, že v příštích měsících bude jen do Makedonie denně přicházet až 3000 migrantů. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) před několika dny kritizoval Evropskou unii kvůli její migrační politice a vyzval k solidárnějšímu rozdělení břemene uprchlické krize. Mluvčí UNHCR Melissa Flemingová v Ženevě vyzvala k pomoci státům, jejichž možnosti jsou vyčerpány, jmenovitě Řecku, Makedonii a Srbsku.

„Velká většina těchto lidí prchá před válkou nebo vleklými konflikty, a jsou tedy uprchlíky nikoli ekonomickými migranty. Mají za sebou týdny putování a nutně potřebují základní humanitární, psychosociální nebo právní pomoc," vysvětluje ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička.