Houby nesbírejte ani do látkových tašek, radí mykoložka

Nyní to však už vypadá, že houby konečně začínají růst. Dočkáme se ale stejného množství jako každý podzim? Nebo zanechalo dlouhé horko a sucho nenapravitelné škody? Na všechny otázky o houbách a houbaření odpovídala mykoložka Tereza Tejklová.

"Klasické houby sbírané do košíku zatím rostou hlavně v příhraničních oblastech, kde v uplynulých dnech pršelo víc. Ve středu republiky houbaře zatím moc nepotěšíme," říká mykoložka Tereza Tejklová.

A radí, že houby se nejlépe hledají na místech s vyšší vlhkostí jako jsou údolí potoků a řek. Voda se ovšem shlukuje i u okrajů cest.

"Nyní jsou nejvíce k nalezení hřiby - kováře, dubové, smrkové a další. Nejlepší je hledat právě u cest nebo na krajích lesa," vypočítává mykoložka.

Je ale podle ní zbytečné chodit na houby tři dny po vydatném dešti. Lepší je počkat dva nebo i tři týdny. Houbám naopak škodí silný vítr, který vysušuje půdu a také příliš vysoká nebo nízká teplota.

"Když houby sbíráme, je lepší je celé vyjmout, protože spousta hub má poznávací znaky dole na noze, třeba muchomůrka zelená. A odřezávat spodek třeně je také zbytečné, protože z toho znovu houba nevyroste," rozbíjí zaběhnutý rituál Tejklová.

Rozhodně se nemá sbírat do igelitek, ale ani do látkových tašek, kde je pro sebrané houby málo místo. Ideální je zkrátka klasický košík, protože je pevný a prostorný.

"Nejzrádnější houbou u nás je albín muchomůrky zelené, která právě nemá charakteristickou zelenou barvu. Otrava je velmi nepříjemná a může být až smrtelná. Pozor také na pečárku zápašnou. Jde o žampion, který roste velmi hojně, ale je jedovatý. Poznáme ho, že žloutne a také zapáchá po nemocniční dezinfekci," varuje Tejklová.

Otrava se může podle mykoložky projevit za deset minut i více než 24 hodin po požití. Univerzální pomocí je prý živočišné uhlí. Pokud jde o chuť, má Tejklová nejraději muchomůrku růžovku neboli masák.

A říká, že laické rozdělení hub podle rourek a lupenů není vždy přesné, protože jedovaté mohou být i hřibovité houby a jedlé naopak muchomůrky. "Ideální je prohlédnout každý kousek zvlášť, abychom pak nezjistili, že nám hřib žlučník zkazil celý hrnec sdmaženice," doporučuje mykoložka.

Zpracovat houby doporučuje nejpozději do druhého dne, přičemž tvrdší houby vydrží déle. K sušení je lepší elektrická sušička, spoléhat se na slunce je risk. Sušené houby vydrží i do dalšího roku.

Pokud jde o zmrazování hub, jde prý zamrazit houby i syrové, i povařené. "Povaření má i tu výhodu, že houby pak zabírají mnohem méně místa," radí Tejklová.

Houbařů podle ní rok od roku přibývá, ale ani tak si netroufá odhadnout, jestli se nám nepodaří postupně jedlé houby z našich lesů prostě vysbírat.

Tereza Tejklová pracuje jako dokumentaristka přírodovědeckého oddělení Muzea východních Čech a je členkou výboru České mykologické společnosti a České vědecké společnosti pro mykologii. Aktivně se podílí na programech pro ochranu hub a pracuje v mykologických poradnách.