Šikana a role pomocné sekretářky, stěžoval si Kotrč na vnitro. Žalobu soud zamítl

Kotrč v červnu 2013 oznámil služební úraz "způsobený vlivem dlouhodobého tlaku a stresové zátěže ze strany vedení odboru korupce". Novinářům dnes řekl, že šikana trvala několik měsíců a spočívala v tom, že byl jakožto vyšetřovatel sesazen do role pomocné sekretářky.

"Byli jsme s kolegou najednou převedeni do jiné budovy, kde jsme museli kopírovat spisy a každou hodinu nás chodil někdo kontrolovat. Každý den jsme dostávali nesmyslné rozkazy a výtky. Ostatní s námi měli zakázáno hovořit," popsal. Mezi další ústrky prý patřilo odebrání služební zbraně či zrušení pružné pracovní doby. Tlak mu údajně způsobil psychické problémy, takže byl v dočasné pracovní neschopnosti.

"Tento úraz se mnou nebyl nikterak sepsán a následně byl řešen způsobem odporujícím platným předpisům a závazným pokynům policejního prezidenta," uvedl v žalobě. Poukázal na to, že ho nikdo nepoučil o nárocích na náhradu škody a že nikdo nevyšetřil příčiny a okolnosti vzniku úrazu. Dostal prý pouze vyrozumění, že podle vyšetřovací komise v jeho případě o služební úraz nešlo. Následně požádal o přezkumné řízení, ministerstvo vnitra však jeho žádost zamítlo.

"Ministr se podáním žalobce (Kotrče) zabýval podle zákona o služebním poměru a srozumitelně žalobci vysvětlil, proč nejsou dány důvody k přezkumnému řízení," podotkla dnes zástupkyně vnitra Hana Trnková. Pražský městský soud pak dospěl k závěru, že Kotrčova žádost nebyla návrhem k zahájení správního řízení, ale pouhým podnětem, který může být vyřízen i neformálním sdělením, což vnitro učinilo.

"Podle služebního zákona je ale ministerstvo vnitra jediným odvolacím orgánem. Člověk se tak dostává do patové situace. Je to ukázka toho, že nefungují zákony a že jsme vydáni libovůli úředníků," reagoval Kotrč. Vadí mu mimo jiné to, že na rozhodnutí, pod nímž je podepsán ministr Milan Chovanec (ČSSD), čekal 13 měsíců, ačkoliv řádná lhůta je 90 dní.

Kotrč sloužil u policie od roku 2008, k protikorupčnímu útvaru přešel v roce 2012. Stal se hlavním vyšetřovatelem kauzy, v níž byli bývalí šéfové ŘSD obviněni z korupce a vyvádění peněz ze státní firmy prostřednictvím pronájmu dálničních odpočívadel. Na jaře 2013 byl však z případu odvolán a v srpnu si sám vyslechl obvinění, a to od Generální inspekce bezpečnostních sborů. Advokátům stíhaných manažerů prý prozradil totožnost klíčové svědkyně, která se jakožto zaměstnankyně ŘSD cítila ohrožena, a proto vystupovala pod smyšleným jménem.

Muž byl po svém obvinění od policie propuštěn. Tvrdí, že jeho trestní stíhání následovalo poté, co generální inspekci upozornil na zjištění, že klíčovou svědkyni v kauze ŘSD donutili jeho kolegové k výpovědi pod nátlakem. Navíc uvádí, že totožnost svědkyně znali advokáti obviněných už předtím, než vůbec nastoupil k protikorupční policii, a to kvůli pochybení jeho předchůdců. Stěžuje si i na to, že jeho stíhání dozorovalo údajně nepříslušné Vrchní státní zastupitelství v Praze. Za zneužití pravomoci úřední osoby a za ohrožení utajované informace Kotrčovi hrozí až osmileté vězení, soud začne obžalobu projednávat ve středu.

Dodatečné sdělení k ukončení trestního stíhání a informacím v médiích kpt. Mgr. Rostislava Kotrče

V médiích opakovaně proběhla zpráva o trestním stíhání mé osoby v souvislosti s údajným vyzrazením utajované informace – utajované svědkyně v kauze ŘSD. Trestní řízení včetně soudního řízení trvalo od r. 2013 do 2018. V rámci tohoto řízení i přes zatajování důkazů ze strany pracovnice GIBS Hany Mahdalové, bylo prokázáno, že jsem žádnou utajovanou informaci nevyzradil a nedopustil jsem se žádného trestného činu. Státní zástupce se opakovaně odvolával, přesto rozsudek o mé nevině potvrdil 3 x Městský soud v Praze, 2 x Vrchní soud v Praze a 1 x Nejvyšší soud v Brně. Po snaze státního zástupce, který se neustále odvolával a snažil rozsudek změnit, byla věc předána k posouzení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Z rozhodnutí NBU v této věci však řízení bylo zastaveno. Celé mé trestné jednání mělo být učiněno tím, že jsem s kolegou sepsal úřední záznam o zjištěných pochybeních policistů, kteří trestní stíhání zahajovali a pracovali na něm od počátku a vyzradili identitu utajované svědkyně. Tento úřední záznam jsem po sepsání založil v souladu s trestním řádem do spisového materiálu.

V průběhu důkazního řízení před soudem bylo jasně zjištěno a zdokumentováno, že v kauze ŘSD jsem neměl přístup k utajovaným informacím a identita utajované svědkyně byla naopak vyzrazena bývalými policisty Václavem Jírou a Janem Heřmanem ještě před mým nástupem na již zrušený útvar ÚOKFK SKPV, který kauzu ŘSD prověřoval. O pochybení policistů věděl nejen tehdejší vedoucí bývalý policista Leopold Černý, ale i státní zástupkyně Jana Jahodová, kteří se věc snažili „přikrýt“. Okamžitě poté co jsem jako vyšetřovatel zjistil pochybení policistů V. Jíry, J. Heřmana a R. Kukly, jsem věc oznámil na GIBS, která několik měsíců v té věci nic nedělala a až poté, co se do věci vložila státní zástupkyně JUDr. Bradáčová, začala konat, tak jak konala. To, že v kauze ŘSD bylo mnoho pochybení v počátku vyšetřování, tedy více než rok před tím, než jsem spis převzal, a na která jsem v průběhu celého vyšetřování upozorňoval jak na poradách, tak písemně, potvrdila i státní zástupkyně z VSZ, která na základě toho kauzu ŘSD zastavila. Skuteční viníci však nikdy nebyli potrestáni, ani trestně či kázeňsky a od policie odešli v klidu s výsluhou.

Na základě rozsudků a důkazů také Policie ČR přehodnotila mé propuštění ze služebního poměru a byl jsem již před několika měsíci přijat zpět do služebního poměru ve stejné hodnosti a na stejné pracoviště. 

Celé trestní stíhání mé osoby ze strany GIBS pracovnicí Hanou Mahdalovou za dozoru Pavla Prýgla provázely podivnosti a nezákonná jednání. Řízení bylo vedeno také bez uvedení a prokázání jakéhokoliv motivu, proč bych měl nezákonně jednat a informaci vyzradit. Proto je celý spis v současné době prověřován a proti uvedeným aktérům je vedeno za nezákonné jednání trestní řízení.

Zajímavý postoj byl také médií, která o celé kauze informovala zkresleně v můj neprospěch. Když jsem se po skončení jednoho z hlavních líčení zeptal přítomného redaktora, proč nepíše a neinformuje o tom co skutečně svědci vypovídají a jaké jsou soudem přednášeny důkazy, sdělil mi: „že mu v redakci řekli, že na to není místo.“

O celé povaze mého, již pravomocně skončeného trestního stíhání, a přístupu státního zástupce i GIBS k právu si lze udělat jednoduchý obrázek, jen ze závěru obžaloby sepsané státním zástupcem VSZ Pavlem Prýglem: „Obviněný svým jednáním umožnil obhajobu obviněným (myšleno v kauze ŘSD).“ Tedy mi bylo kladeno za vinu, že jsem svým jednáním postupoval v souladu s trestním zákoníkem, trestním řádem a Listinou základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. Bez jakéhokoliv prospěchu jsem se jen postavil na stranu práva proti zaběhnutému systému, což se zatím zřejmě jen tak netoleruje a neodpouští.

kpt. Mgr. Rostislav Kotrč