Zázrak v Čihošti: Před 66 lety komunisti brutálně umučili faráře Toufara

Jméno faráře Josefa Toufara se stalo symbolem za všechny oběti komunistů z řad duchovních. Svým způsobem i po právu - sami komunisté chtěli mít z Toufara ukázkový příklad pro zastrašení duchovenstva. Dodnes navíc zůstává nevysvětlený tzv. číhošťský zázrak - pohyb křížku při Toufarově kázání.

Všechno začalo právě zázrakem na faře. Při mši svaté na třetí adventní neděli, 11. prosince 1949, se stal zázrak, který vidělo asi dvacet svědků. Na oltáři se několikrát pohnul - naklonil - asi půlmetrový kříž. Paradoxem je, že sám Toufar o pohybu kříže vůbec nevěděl, protože stál na kazatelně zády k oltáři a čelem k věřícím. Právě ti mu o zázraku řekli, ale až po několika dnech.

Komunisté se sice o zázraku také dozvěděli, ale zprvu mu nevěnovali pozornost. Teprve když se povědomí o něm začalo šířit, vložili se do celé záležitosti. Snad ze strachu, že by se mezi lidmi o zázraku začalo ještě více mluvit anebo spatřili příležitost. Nakonec se jí chopili - číhošťský zázrak se stal záminkou pro represe a tažení proti církvi. A první obětí byl farář Toufar.

StB si pro Toufara přijela 28. ledna. Byl zatčen a převezen do Valdic. Obvinili ho, že pohyb křížku na oltáři zinscenoval. Farář ale tvrdošíjně odmítal podepsat smyšlené doznání. Jeho mučení trvalo týdny a bylo tak kruté, že i ze zatvrzelého faráře nakonec Státní bezpečnost vytloukla přiznání.

Koncem února Toufar podepsal protokol, kde se přiznával nejen ke zinscenování číhošťského zázraku, ale i k sexuálnímu zneužívání ministrantů. Toto přiznání bylo i na základě zkoumání znalců zpochybněno až v devadesátých letech.

23. a 24. února, v předvečer jeho smrti, dotáhli brutálně zmučeného faráře tajní policisté zpět do Číhoště. Tam už předtím instalovali podivné zařízení, které mělo pohyb křížku umožnit. Rekonstrukce se odehrávala pod dohledem kamer a právě tento videozáznam se po letech stal důkazem, jak otřesně s Toufarem komunisté zacházeli.

Psali jsme: Tisíce poutníků se v Čihošti loučily s umučeným knězem, Jeho ostatky byly uloženy v kostele  

Toufar nedokázal ani pořádně stát, natož hýbat táhlem, které pohybovalo zase křížkem. Kamera zachytila i podlitiny a šrámy, které mu vyšetřovatelé způsobili. Už ale nenatočila třeba to, že Toufara do kostela odvezli v bačkorách. Měl z mučení tak oteklé nohy, že by se do jiných bot nedokázal obout.

Faráře pak estébáci dovezli zpět do Valdic. Statečný muž ale už začal umírat. I pro StB šlo o pořádný průšvih, do kterého se dokonce vložil i prezident Klement Gottwald. Nakonec do Valdic vyrazilo letadlo, které mělo faráře převézt do nemocnice v Praze. Kvůli špatnému počasí nemohlo přistát a Toufar tak do Prahy cestoval sanitkou.

Nakonec Toufar umírá v důsledku "péče" komunistických vyšetřovatelů. Stane se tak 25. února 1950.Podle lékaře, který ho operoval, už nebylo možné faráře zachránit - byl doslova utlučen k smrti.

Komunisté se to pokusili zahladit i tím, že tělo mrtvého pohřbili pod smyšleným jménem na Ďáblickém hřbitově. Pozůstalí po faráři celé čtyři roky ani nevěděli, že je Toufar po smrti. Oficiálně zemřel na "prasklý žaludeční vřed".

Se zpožděním desítek let se teprve před dvěma lety podařilo najít šachtu, do které komunisté tělo faráře hodili. Jeho ostatky už odpočívají přímo v Číhošti. Ale nejen to - Toufar se stal pro církev oficiálním mučedníkem a v současné době probíhá jeho blahořečení.