ROZHOVOR | Šándor pro EZ: Islámský stát se mstí. Prozradil, v čem je hlavní problém

ROZHOVOR - Při terotistickém útoku na istanbulské letiště, které podle turckých politiků spáchal Islámský stát, zemřelo 36 lidí, se opět ukázalo, že existují měkké cíle, které je velmi obtížné bránit, uvedl v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Andor Šándor.

Deník Shopaholičky

Atentátníci se podle dostupných informací odpálili v odletové hale, ještě předtím stříleli a rozhodili kolem sebe několik granátů. Dá se obecně takovým útokům zabránit? A jak moc střežené takové odletové haly jsou?

Pokud já vím, tak to Atatürkovo letiště by mělo mít vstupní rámy, ale nedostatečně je kontrolován především příjezd aut do místa. Tohle jsou měkké cíle, které je velmi obtížné chránit. Zřejmě se tu ukazuje, že ta bezpečnost nebyla dostatečná a že se těm lidem podařilo do těch míst dostat. Odpálili se každý v jiném prostoru. A to ukazuje na to, že mají Turci ještě mnohé co zlepšovat. Ale řekněme si, že když dáme vstupní rámy před odbavovací halu, tak se nám klidně může stát že se nám teroristé odpálí ve shromáždění lidí, kteří stojí u těch rámů. Takže jenom přeneseme výbuch z odletové haly před ni. A mrtvých budeme mít stejně. Takže to je takové řešení jen napůl. A jak jsem už řekl, tyto měkké cíle, mají-li sloužit svému účelu, tedy přepravě tisíců cestujících denně tak, aby letové nebo jízdní řády fungovaly, tak se budou obtížně chránit.

Úřady uvedly, že se sebevražední atentátníci odpálili až poté, co na ně začali střílet policisté. To by znamenalo, že policisté museli být na místě velmi rychle. Je to tak? Panovaly v Turecku už před útokem nějaká zvýšená opatření, že dokázaly bezpečnostní složky zareagovat tak rychle?

Za tento rok je to sedmý teroristický útok v Turecku, dohromady zemřelo asi 100 lidí. To vedlo Turecko k podstatně vyšším bezpečnostním opatřením v místech, kde se koncentruje mnoho lidí. Samozřejmě, že po Bruselu chrání i letiště. To je cíl, který si každý chrání. To, že policisté začali na tyto lidi střílet, ukazuje, že poznali z nějakých náznaků, že může jít o teroristy. Je to pro mě trošku zvláštní, protože se říká, že každý se odpálil někde jinde. To znamená, že je otázka, kolik tam bylo lidí a kdo na koho střílel. To uvidíme, až to vyštřování bude probíhat. To, že stříleli dřív, než došlo k výbuchu, ukazuje, že ti lidé se třeba plánovali odpálit někde jinde.

K útokům se zatím nikdo nepřihlásil, i když se spekuluje, že za ním stojí Islámský stát. Pokud se podíváte na jeho provedení, souhlasíte? Nebo by v útoku podle vás mohla mít prsty jiná teroristická skupina?

Těch možností v Turecku příliš mnoho není. Buď to bude Islámský stát, na který se ukazuje, nebo Kurdové ze zakázané strany PKK. Tedy z těch tureckých Kurdů, což by mohl být výsledek poměrně nevybíravé a špatně zvolené strategie Erdogana proti tureckým Kurdům. Turecko v září vypovědělo mírové dohody.

Pokud je to IS, tak je to dokladem toho, že Turecko doplácí na svůj dvojjaký přístup k IS. Na jednu stranu od něj nakupuje nebo nakupovalo ropu. Pak jim umožilo pobyt na svém území, umožnilo jim přesun těch, kteří šli se západních zemí bojovat do řad Islámského státu. Do jisté míty jim umožnilo přes své území i návrat. A pak se je dílčím způsobem snaží eliminovat v situaci, kdy to je pro něj výhodné. Ale clkově se Turecko nikdy nepostavilo jednoznačně k problematice Islámského státu.

Dá se nějakým způsobem odvodit, proč bylo cílem útoku právě Turecko? Tato země je považována za jakousi vstupní bránu do Evropy nebo za most mezi Blízkým východem a Evropou. Může i to hrát ve výběru roli?

Je tady evidetní soustředěný tlak na Turecko. Jednak ze strany PKK a pak i ze strany Islámského státu. Právě jeho bojovníci stáli za těmi sedmi teroristickými útoky, které se jen letos odehrály. Ten cíl je jednoznačný – podkopat bezpečnost Turecka, ohrozit a zásadním způsobem zasáhnout turistiku, ze které Turecko žije. A vůbec destabilizovat stále ještě sekulární systém. A u těch Kurdů je to samozřejmě dlouhodobý letitý boj o nezávislost, který s Tureckem vedou už 40 let a na jehož konci jsou tisíce mrtvých. Ta bilance je velmi neradostná.

Je to prostě problém toho, že se stále řeší jenom důsledky terorismu - a nejenom Turecko není přepraveno řešit příčiny, toho, proč jsou ti lidé připraveni je vraždit, proč jsou připraveni zabíjet turisty na jejich území. Myslím, že to je kampaň, která je jasně stylizovaná a plánovaná. Přesně vědí, co chtějí. PKK chtějí obnovení dohod, které by vedly k tomu, že by mohli získat statut aspoň nějaké nezávislosti nebo autonomie. A u IS je to evidentně odplata za některé akce, které proti němu Turecko realizovalo. Je to samozřejmě vstupní brána z oblasti bojů, tedy Sýrie a Iráku, do Evropy. A destabilizace takto velké a důležité země určitě nahrává celkovým plánům IS.

Domníváte se, že by v reakci na útok měla přijmout nějaká bezpečnostní opatření evropská, tedy i česká, letiště?

Dneska nevíte, kdy a kde se to stát může. Letiště, nádraží, metro, nákupní haly a podobně, jsou cíle, které jsou ze své povahy obtížně stoprocetně chránitelné. Když vám někdo řekne, že stoprocentně zajistí bezpečnost metra, tak lže. To prostě nejde. Pokud ten objekt má plnit svou úlohu, pro kterou byl zřízen, tak ho nemůžete bezpečnostními opatřeními omezit natolik, že tu svoji funkci plnit nebude. Proto, aby to fungovalo, musí být opatření jen taková, jaká jsou možná. Tento útok se může stát na kterémkoliv evropském letišti. Některé je samozřejmě lépe zajištěné, některé méně.

A jak už jsem říkal, dáte-li rámy před odbavovací haly, tak možná snížíte radikálně možnost útoku v odbavovací hale, ale zvýší se riziko útoku před tou halou, tedy tam, kde se bude shrommažďovat více lidí. Nebude to možná tak spektakulární, jako když se vyhodíte před přepážkou Air France nebo British Airways, ale pořád zabijete lidi. A pak je tu druhá věc, lidé na letiště jezdí také auty. A ne vždy vstupujete z garážích, které tam jsou, stejným vchodem jako ti, kteří přijedou taxíkem nebo autobusem. Takže tady na tom letišti se ukazuje, že ne všechny vstupy byly stoprocentně chránitelné.

Ale to je proste realita dnešních dnešního světa, kdy bojujeme s terorismem. Což je poměrně takový nesmysl, protože nemůžeme bojovat se způsobem vedení boje. My můžeme bojovat s těmi, kteří tento způsob využívají. Ale budeme-li skutečně řešit jenom následky a nebude se zabývat příčinami a otázkou, proč nás ti lidé tak nenávistí a proč proti nám takto útočí, tak budeme jen navyšovat bezpečnostní opatření, budeme na ně vynakládat stále víc peněz, budeme omezovat svoje osobní svobody. Ale bezpečnost se nezlepší ani o píď.

Díky za rozhovor.

Deník Shopaholičky

Související

Lidé na istanbulské ulici Istiklal, ilustrační fotografie.

V Turecku začal soud s údajnými pachateli útoku v Istanbulu

V Turecku dnes začal soud s údajnými pachateli loňského smrtícího bombového útoku v centru Istanbulu. Obviněno z podílu na něm je celkem 36 lidí. Prokuratura má za to, že za útok jsou zodpovědné syrské kurdské milice YPG a Strana kurdských pracujících PKK. Obě organizace to však odmítají. 

Více souvisejících

Teroristické útoky v Turecku Andor Šándor (bezpečnostní specialista) rozhovor

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 2 hodinami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 2 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 2 hodinami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 6 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 8 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 10 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy