ROZHOVOR | Šándor pro EZ: Islámský stát se mstí. Prozradil, v čem je hlavní problém

ROZHOVOR - Při terotistickém útoku na istanbulské letiště, které podle turckých politiků spáchal Islámský stát, zemřelo 36 lidí, se opět ukázalo, že existují měkké cíle, které je velmi obtížné bránit, uvedl v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Andor Šándor.

Atentátníci se podle dostupných informací odpálili v odletové hale, ještě předtím stříleli a rozhodili kolem sebe několik granátů. Dá se obecně takovým útokům zabránit? A jak moc střežené takové odletové haly jsou?

Pokud já vím, tak to Atatürkovo letiště by mělo mít vstupní rámy, ale nedostatečně je kontrolován především příjezd aut do místa. Tohle jsou měkké cíle, které je velmi obtížné chránit. Zřejmě se tu ukazuje, že ta bezpečnost nebyla dostatečná a že se těm lidem podařilo do těch míst dostat. Odpálili se každý v jiném prostoru. A to ukazuje na to, že mají Turci ještě mnohé co zlepšovat. Ale řekněme si, že když dáme vstupní rámy před odbavovací halu, tak se nám klidně může stát že se nám teroristé odpálí ve shromáždění lidí, kteří stojí u těch rámů. Takže jenom přeneseme výbuch z odletové haly před ni. A mrtvých budeme mít stejně. Takže to je takové řešení jen napůl. A jak jsem už řekl, tyto měkké cíle, mají-li sloužit svému účelu, tedy přepravě tisíců cestujících denně tak, aby letové nebo jízdní řády fungovaly, tak se budou obtížně chránit.

Úřady uvedly, že se sebevražední atentátníci odpálili až poté, co na ně začali střílet policisté. To by znamenalo, že policisté museli být na místě velmi rychle. Je to tak? Panovaly v Turecku už před útokem nějaká zvýšená opatření, že dokázaly bezpečnostní složky zareagovat tak rychle?

Za tento rok je to sedmý teroristický útok v Turecku, dohromady zemřelo asi 100 lidí. To vedlo Turecko k podstatně vyšším bezpečnostním opatřením v místech, kde se koncentruje mnoho lidí. Samozřejmě, že po Bruselu chrání i letiště. To je cíl, který si každý chrání. To, že policisté začali na tyto lidi střílet, ukazuje, že poznali z nějakých náznaků, že může jít o teroristy. Je to pro mě trošku zvláštní, protože se říká, že každý se odpálil někde jinde. To znamená, že je otázka, kolik tam bylo lidí a kdo na koho střílel. To uvidíme, až to vyštřování bude probíhat. To, že stříleli dřív, než došlo k výbuchu, ukazuje, že ti lidé se třeba plánovali odpálit někde jinde.

K útokům se zatím nikdo nepřihlásil, i když se spekuluje, že za ním stojí Islámský stát. Pokud se podíváte na jeho provedení, souhlasíte? Nebo by v útoku podle vás mohla mít prsty jiná teroristická skupina?

Těch možností v Turecku příliš mnoho není. Buď to bude Islámský stát, na který se ukazuje, nebo Kurdové ze zakázané strany PKK. Tedy z těch tureckých Kurdů, což by mohl být výsledek poměrně nevybíravé a špatně zvolené strategie Erdogana proti tureckým Kurdům. Turecko v září vypovědělo mírové dohody.

Pokud je to IS, tak je to dokladem toho, že Turecko doplácí na svůj dvojjaký přístup k IS. Na jednu stranu od něj nakupuje nebo nakupovalo ropu. Pak jim umožilo pobyt na svém území, umožnilo jim přesun těch, kteří šli se západních zemí bojovat do řad Islámského státu. Do jisté míty jim umožnilo přes své území i návrat. A pak se je dílčím způsobem snaží eliminovat v situaci, kdy to je pro něj výhodné. Ale clkově se Turecko nikdy nepostavilo jednoznačně k problematice Islámského státu.

Dá se nějakým způsobem odvodit, proč bylo cílem útoku právě Turecko? Tato země je považována za jakousi vstupní bránu do Evropy nebo za most mezi Blízkým východem a Evropou. Může i to hrát ve výběru roli?

Je tady evidetní soustředěný tlak na Turecko. Jednak ze strany PKK a pak i ze strany Islámského státu. Právě jeho bojovníci stáli za těmi sedmi teroristickými útoky, které se jen letos odehrály. Ten cíl je jednoznačný – podkopat bezpečnost Turecka, ohrozit a zásadním způsobem zasáhnout turistiku, ze které Turecko žije. A vůbec destabilizovat stále ještě sekulární systém. A u těch Kurdů je to samozřejmě dlouhodobý letitý boj o nezávislost, který s Tureckem vedou už 40 let a na jehož konci jsou tisíce mrtvých. Ta bilance je velmi neradostná.

Je to prostě problém toho, že se stále řeší jenom důsledky terorismu - a nejenom Turecko není přepraveno řešit příčiny, toho, proč jsou ti lidé připraveni je vraždit, proč jsou připraveni zabíjet turisty na jejich území. Myslím, že to je kampaň, která je jasně stylizovaná a plánovaná. Přesně vědí, co chtějí. PKK chtějí obnovení dohod, které by vedly k tomu, že by mohli získat statut aspoň nějaké nezávislosti nebo autonomie. A u IS je to evidentně odplata za některé akce, které proti němu Turecko realizovalo. Je to samozřejmě vstupní brána z oblasti bojů, tedy Sýrie a Iráku, do Evropy. A destabilizace takto velké a důležité země určitě nahrává celkovým plánům IS.

Domníváte se, že by v reakci na útok měla přijmout nějaká bezpečnostní opatření evropská, tedy i česká, letiště?

Dneska nevíte, kdy a kde se to stát může. Letiště, nádraží, metro, nákupní haly a podobně, jsou cíle, které jsou ze své povahy obtížně stoprocetně chránitelné. Když vám někdo řekne, že stoprocentně zajistí bezpečnost metra, tak lže. To prostě nejde. Pokud ten objekt má plnit svou úlohu, pro kterou byl zřízen, tak ho nemůžete bezpečnostními opatřeními omezit natolik, že tu svoji funkci plnit nebude. Proto, aby to fungovalo, musí být opatření jen taková, jaká jsou možná. Tento útok se může stát na kterémkoliv evropském letišti. Některé je samozřejmě lépe zajištěné, některé méně.

A jak už jsem říkal, dáte-li rámy před odbavovací haly, tak možná snížíte radikálně možnost útoku v odbavovací hale, ale zvýší se riziko útoku před tou halou, tedy tam, kde se bude shrommažďovat více lidí. Nebude to možná tak spektakulární, jako když se vyhodíte před přepážkou Air France nebo British Airways, ale pořád zabijete lidi. A pak je tu druhá věc, lidé na letiště jezdí také auty. A ne vždy vstupujete z garážích, které tam jsou, stejným vchodem jako ti, kteří přijedou taxíkem nebo autobusem. Takže tady na tom letišti se ukazuje, že ne všechny vstupy byly stoprocentně chránitelné.

Ale to je proste realita dnešních dnešního světa, kdy bojujeme s terorismem. Což je poměrně takový nesmysl, protože nemůžeme bojovat se způsobem vedení boje. My můžeme bojovat s těmi, kteří tento způsob využívají. Ale budeme-li skutečně řešit jenom následky a nebude se zabývat příčinami a otázkou, proč nás ti lidé tak nenávistí a proč proti nám takto útočí, tak budeme jen navyšovat bezpečnostní opatření, budeme na ně vynakládat stále víc peněz, budeme omezovat svoje osobní svobody. Ale bezpečnost se nezlepší ani o píď.

Díky za rozhovor.

Související

Lidé na istanbulské ulici Istiklal, ilustrační fotografie.

V Turecku začal soud s údajnými pachateli útoku v Istanbulu

V Turecku dnes začal soud s údajnými pachateli loňského smrtícího bombového útoku v centru Istanbulu. Obviněno z podílu na něm je celkem 36 lidí. Prokuratura má za to, že za útok jsou zodpovědné syrské kurdské milice YPG a Strana kurdských pracujících PKK. Obě organizace to však odmítají. 

Více souvisejících

Teroristické útoky v Turecku Andor Šándor (bezpečnostní specialista) rozhovor

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump představil návrh rozpočtu na rok 2026

Donald Trump představil návrh rozpočtu na fiskální rok 2026, takzvaný „skinny budget“, který počítá s výrazným omezením federálních výdajů. Podle Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) by mělo dojít k redukci nevojenských výdajů mimo povinné programy o 163 miliard dolarů, což představuje více než pětinu této kategorie.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Kauza Signalgate pokračuje. Člen Trumpova kabinetu používal méně zabezpečenou verzi aplikace Signal

Na snímcích pořízených během středečního zasedání kabinetu Donalda Trumpa bylo odhaleno, že nejvyšší představitelé Bílého domu používají upravenou a méně bezpečnou verzi šifrované komunikační aplikace Signal. Jde o novou kontroverzi poté, co už minulý měsíc vyvolalo pozdvižení odhalení, že v obdobné skupinové konverzaci byly nechtěně sdíleny citlivé informace o vojenských operacích.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Počasí jen v Evropě tvrdě dopadá na statisíce lidí. A bude to jen horší

Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.

před 10 hodinami

Donald Trump

Pronásledování odpůrců, návrat detektorů lži, citování předních nacistů. Amerika se za Trumpa mění

Zavádění polygrafů uvnitř FBI na příkaz administrativy Donalda Trumpa není obranou státu, ale symptomem hluboce znepokojivého vývoje. Místo řešení reálných hrozeb sledujeme stíhání „neloajálních“ hlasů a bezostyšné normalizování rétoriky nacistické propagandy. Spojené státy se tak pod vedením paranoidního vůdce posouvají směrem, který si donedávna nikdo netroufl veřejně hájit.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Mike Waltz

Trump posílá Waltze do OSN. Nahradí ho Rubio

Prezident Donald Trump dnes ráno informoval Michaela Waltze, že ho odvolává z funkce poradce pro národní bezpečnost a nominuje ho na post amerického velvyslance při OSN. Informaci potvrdil mluvčí Bílého domu stanici CNN. Několik hodin poté Trump oznámil změnu i na své sociální síti Truth Social.

včera

včera

včera

včera

Mike Waltz

Otřes v Bílém domě: Mike Waltz končí

Poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa Mike Waltz a jeho zástupce Alex Wong opustí své posty poté, co ztratili důvěru ostatních činitelů administrativy a přišli o podporu v Bílém domě. Uvedly to dva informované zdroje, napsal server The Guardian.

včera

Co říká ukrajinsko-americká dohoda o nerostech? Je hlavně symbolická, ale Trumpovi to stačí

Ve Washingtonu podepsali USA a Ukrajina dohodu o těžbě a zpracování nerostných surovin – krok, který sice postrádá okamžitý ekonomický dopad, ale politicky je mimořádně významný. Pro prezidenta Donalda Trumpa jde o symbolické vítězství, které má ukázat, že Amerika z partnerství s Ukrajinou něco získává. Pro Kyjev je zase klíčové demonstrovat, že vztahy s Bílým domem fungují, navzdory dřívějším napětím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy