ROZHOVOR | Šándor pro EZ: Islámský stát se mstí. Prozradil, v čem je hlavní problém

ROZHOVOR - Při terotistickém útoku na istanbulské letiště, které podle turckých politiků spáchal Islámský stát, zemřelo 36 lidí, se opět ukázalo, že existují měkké cíle, které je velmi obtížné bránit, uvedl v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Andor Šándor.

Atentátníci se podle dostupných informací odpálili v odletové hale, ještě předtím stříleli a rozhodili kolem sebe několik granátů. Dá se obecně takovým útokům zabránit? A jak moc střežené takové odletové haly jsou?

Pokud já vím, tak to Atatürkovo letiště by mělo mít vstupní rámy, ale nedostatečně je kontrolován především příjezd aut do místa. Tohle jsou měkké cíle, které je velmi obtížné chránit. Zřejmě se tu ukazuje, že ta bezpečnost nebyla dostatečná a že se těm lidem podařilo do těch míst dostat. Odpálili se každý v jiném prostoru. A to ukazuje na to, že mají Turci ještě mnohé co zlepšovat. Ale řekněme si, že když dáme vstupní rámy před odbavovací halu, tak se nám klidně může stát že se nám teroristé odpálí ve shromáždění lidí, kteří stojí u těch rámů. Takže jenom přeneseme výbuch z odletové haly před ni. A mrtvých budeme mít stejně. Takže to je takové řešení jen napůl. A jak jsem už řekl, tyto měkké cíle, mají-li sloužit svému účelu, tedy přepravě tisíců cestujících denně tak, aby letové nebo jízdní řády fungovaly, tak se budou obtížně chránit.

Úřady uvedly, že se sebevražední atentátníci odpálili až poté, co na ně začali střílet policisté. To by znamenalo, že policisté museli být na místě velmi rychle. Je to tak? Panovaly v Turecku už před útokem nějaká zvýšená opatření, že dokázaly bezpečnostní složky zareagovat tak rychle?

Za tento rok je to sedmý teroristický útok v Turecku, dohromady zemřelo asi 100 lidí. To vedlo Turecko k podstatně vyšším bezpečnostním opatřením v místech, kde se koncentruje mnoho lidí. Samozřejmě, že po Bruselu chrání i letiště. To je cíl, který si každý chrání. To, že policisté začali na tyto lidi střílet, ukazuje, že poznali z nějakých náznaků, že může jít o teroristy. Je to pro mě trošku zvláštní, protože se říká, že každý se odpálil někde jinde. To znamená, že je otázka, kolik tam bylo lidí a kdo na koho střílel. To uvidíme, až to vyštřování bude probíhat. To, že stříleli dřív, než došlo k výbuchu, ukazuje, že ti lidé se třeba plánovali odpálit někde jinde.

K útokům se zatím nikdo nepřihlásil, i když se spekuluje, že za ním stojí Islámský stát. Pokud se podíváte na jeho provedení, souhlasíte? Nebo by v útoku podle vás mohla mít prsty jiná teroristická skupina?

Těch možností v Turecku příliš mnoho není. Buď to bude Islámský stát, na který se ukazuje, nebo Kurdové ze zakázané strany PKK. Tedy z těch tureckých Kurdů, což by mohl být výsledek poměrně nevybíravé a špatně zvolené strategie Erdogana proti tureckým Kurdům. Turecko v září vypovědělo mírové dohody.

Pokud je to IS, tak je to dokladem toho, že Turecko doplácí na svůj dvojjaký přístup k IS. Na jednu stranu od něj nakupuje nebo nakupovalo ropu. Pak jim umožilo pobyt na svém území, umožnilo jim přesun těch, kteří šli se západních zemí bojovat do řad Islámského státu. Do jisté míty jim umožnilo přes své území i návrat. A pak se je dílčím způsobem snaží eliminovat v situaci, kdy to je pro něj výhodné. Ale clkově se Turecko nikdy nepostavilo jednoznačně k problematice Islámského státu.

Dá se nějakým způsobem odvodit, proč bylo cílem útoku právě Turecko? Tato země je považována za jakousi vstupní bránu do Evropy nebo za most mezi Blízkým východem a Evropou. Může i to hrát ve výběru roli?

Je tady evidetní soustředěný tlak na Turecko. Jednak ze strany PKK a pak i ze strany Islámského státu. Právě jeho bojovníci stáli za těmi sedmi teroristickými útoky, které se jen letos odehrály. Ten cíl je jednoznačný – podkopat bezpečnost Turecka, ohrozit a zásadním způsobem zasáhnout turistiku, ze které Turecko žije. A vůbec destabilizovat stále ještě sekulární systém. A u těch Kurdů je to samozřejmě dlouhodobý letitý boj o nezávislost, který s Tureckem vedou už 40 let a na jehož konci jsou tisíce mrtvých. Ta bilance je velmi neradostná.

Je to prostě problém toho, že se stále řeší jenom důsledky terorismu - a nejenom Turecko není přepraveno řešit příčiny, toho, proč jsou ti lidé připraveni je vraždit, proč jsou připraveni zabíjet turisty na jejich území. Myslím, že to je kampaň, která je jasně stylizovaná a plánovaná. Přesně vědí, co chtějí. PKK chtějí obnovení dohod, které by vedly k tomu, že by mohli získat statut aspoň nějaké nezávislosti nebo autonomie. A u IS je to evidentně odplata za některé akce, které proti němu Turecko realizovalo. Je to samozřejmě vstupní brána z oblasti bojů, tedy Sýrie a Iráku, do Evropy. A destabilizace takto velké a důležité země určitě nahrává celkovým plánům IS.

Domníváte se, že by v reakci na útok měla přijmout nějaká bezpečnostní opatření evropská, tedy i česká, letiště?

Dneska nevíte, kdy a kde se to stát může. Letiště, nádraží, metro, nákupní haly a podobně, jsou cíle, které jsou ze své povahy obtížně stoprocetně chránitelné. Když vám někdo řekne, že stoprocentně zajistí bezpečnost metra, tak lže. To prostě nejde. Pokud ten objekt má plnit svou úlohu, pro kterou byl zřízen, tak ho nemůžete bezpečnostními opatřeními omezit natolik, že tu svoji funkci plnit nebude. Proto, aby to fungovalo, musí být opatření jen taková, jaká jsou možná. Tento útok se může stát na kterémkoliv evropském letišti. Některé je samozřejmě lépe zajištěné, některé méně.

A jak už jsem říkal, dáte-li rámy před odbavovací haly, tak možná snížíte radikálně možnost útoku v odbavovací hale, ale zvýší se riziko útoku před tou halou, tedy tam, kde se bude shrommažďovat více lidí. Nebude to možná tak spektakulární, jako když se vyhodíte před přepážkou Air France nebo British Airways, ale pořád zabijete lidi. A pak je tu druhá věc, lidé na letiště jezdí také auty. A ne vždy vstupujete z garážích, které tam jsou, stejným vchodem jako ti, kteří přijedou taxíkem nebo autobusem. Takže tady na tom letišti se ukazuje, že ne všechny vstupy byly stoprocentně chránitelné.

Ale to je proste realita dnešních dnešního světa, kdy bojujeme s terorismem. Což je poměrně takový nesmysl, protože nemůžeme bojovat se způsobem vedení boje. My můžeme bojovat s těmi, kteří tento způsob využívají. Ale budeme-li skutečně řešit jenom následky a nebude se zabývat příčinami a otázkou, proč nás ti lidé tak nenávistí a proč proti nám takto útočí, tak budeme jen navyšovat bezpečnostní opatření, budeme na ně vynakládat stále víc peněz, budeme omezovat svoje osobní svobody. Ale bezpečnost se nezlepší ani o píď.

Díky za rozhovor.

Související

Lidé na istanbulské ulici Istiklal, ilustrační fotografie.

V Turecku začal soud s údajnými pachateli útoku v Istanbulu

V Turecku dnes začal soud s údajnými pachateli loňského smrtícího bombového útoku v centru Istanbulu. Obviněno z podílu na něm je celkem 36 lidí. Prokuratura má za to, že za útok jsou zodpovědné syrské kurdské milice YPG a Strana kurdských pracujících PKK. Obě organizace to však odmítají. 

Více souvisejících

Teroristické útoky v Turecku Andor Šándor (bezpečnostní specialista) rozhovor

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

před 1 hodinou

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

před 1 hodinou

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy