ROZHOVOR - Při terotistickém útoku na istanbulské letiště, které podle turckých politiků spáchal Islámský stát, zemřelo 36 lidí, se opět ukázalo, že existují měkké cíle, které je velmi obtížné bránit, uvedl v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Andor Šándor.
Atentátníci se podle dostupných informací odpálili v odletové hale, ještě předtím stříleli a rozhodili kolem sebe několik granátů. Dá se obecně takovým útokům zabránit? A jak moc střežené takové odletové haly jsou?
Pokud já vím, tak to Atatürkovo letiště by mělo mít vstupní rámy, ale nedostatečně je kontrolován především příjezd aut do místa. Tohle jsou měkké cíle, které je velmi obtížné chránit. Zřejmě se tu ukazuje, že ta bezpečnost nebyla dostatečná a že se těm lidem podařilo do těch míst dostat. Odpálili se každý v jiném prostoru. A to ukazuje na to, že mají Turci ještě mnohé co zlepšovat. Ale řekněme si, že když dáme vstupní rámy před odbavovací halu, tak se nám klidně může stát že se nám teroristé odpálí ve shromáždění lidí, kteří stojí u těch rámů. Takže jenom přeneseme výbuch z odletové haly před ni. A mrtvých budeme mít stejně. Takže to je takové řešení jen napůl. A jak jsem už řekl, tyto měkké cíle, mají-li sloužit svému účelu, tedy přepravě tisíců cestujících denně tak, aby letové nebo jízdní řády fungovaly, tak se budou obtížně chránit.
Úřady uvedly, že se sebevražední atentátníci odpálili až poté, co na ně začali střílet policisté. To by znamenalo, že policisté museli být na místě velmi rychle. Je to tak? Panovaly v Turecku už před útokem nějaká zvýšená opatření, že dokázaly bezpečnostní složky zareagovat tak rychle?
Za tento rok je to sedmý teroristický útok v Turecku, dohromady zemřelo asi 100 lidí. To vedlo Turecko k podstatně vyšším bezpečnostním opatřením v místech, kde se koncentruje mnoho lidí. Samozřejmě, že po Bruselu chrání i letiště. To je cíl, který si každý chrání. To, že policisté začali na tyto lidi střílet, ukazuje, že poznali z nějakých náznaků, že může jít o teroristy. Je to pro mě trošku zvláštní, protože se říká, že každý se odpálil někde jinde. To znamená, že je otázka, kolik tam bylo lidí a kdo na koho střílel. To uvidíme, až to vyštřování bude probíhat. To, že stříleli dřív, než došlo k výbuchu, ukazuje, že ti lidé se třeba plánovali odpálit někde jinde.
K útokům se zatím nikdo nepřihlásil, i když se spekuluje, že za ním stojí Islámský stát. Pokud se podíváte na jeho provedení, souhlasíte? Nebo by v útoku podle vás mohla mít prsty jiná teroristická skupina?
Těch možností v Turecku příliš mnoho není. Buď to bude Islámský stát, na který se ukazuje, nebo Kurdové ze zakázané strany PKK. Tedy z těch tureckých Kurdů, což by mohl být výsledek poměrně nevybíravé a špatně zvolené strategie Erdogana proti tureckým Kurdům. Turecko v září vypovědělo mírové dohody.
Pokud je to IS, tak je to dokladem toho, že Turecko doplácí na svůj dvojjaký přístup k IS. Na jednu stranu od něj nakupuje nebo nakupovalo ropu. Pak jim umožilo pobyt na svém území, umožnilo jim přesun těch, kteří šli se západních zemí bojovat do řad Islámského státu. Do jisté míty jim umožnilo přes své území i návrat. A pak se je dílčím způsobem snaží eliminovat v situaci, kdy to je pro něj výhodné. Ale clkově se Turecko nikdy nepostavilo jednoznačně k problematice Islámského státu.
Dá se nějakým způsobem odvodit, proč bylo cílem útoku právě Turecko? Tato země je považována za jakousi vstupní bránu do Evropy nebo za most mezi Blízkým východem a Evropou. Může i to hrát ve výběru roli?
Je tady evidetní soustředěný tlak na Turecko. Jednak ze strany PKK a pak i ze strany Islámského státu. Právě jeho bojovníci stáli za těmi sedmi teroristickými útoky, které se jen letos odehrály. Ten cíl je jednoznačný – podkopat bezpečnost Turecka, ohrozit a zásadním způsobem zasáhnout turistiku, ze které Turecko žije. A vůbec destabilizovat stále ještě sekulární systém. A u těch Kurdů je to samozřejmě dlouhodobý letitý boj o nezávislost, který s Tureckem vedou už 40 let a na jehož konci jsou tisíce mrtvých. Ta bilance je velmi neradostná.
Je to prostě problém toho, že se stále řeší jenom důsledky terorismu - a nejenom Turecko není přepraveno řešit příčiny, toho, proč jsou ti lidé připraveni je vraždit, proč jsou připraveni zabíjet turisty na jejich území. Myslím, že to je kampaň, která je jasně stylizovaná a plánovaná. Přesně vědí, co chtějí. PKK chtějí obnovení dohod, které by vedly k tomu, že by mohli získat statut aspoň nějaké nezávislosti nebo autonomie. A u IS je to evidentně odplata za některé akce, které proti němu Turecko realizovalo. Je to samozřejmě vstupní brána z oblasti bojů, tedy Sýrie a Iráku, do Evropy. A destabilizace takto velké a důležité země určitě nahrává celkovým plánům IS.
Domníváte se, že by v reakci na útok měla přijmout nějaká bezpečnostní opatření evropská, tedy i česká, letiště?
Dneska nevíte, kdy a kde se to stát může. Letiště, nádraží, metro, nákupní haly a podobně, jsou cíle, které jsou ze své povahy obtížně stoprocetně chránitelné. Když vám někdo řekne, že stoprocentně zajistí bezpečnost metra, tak lže. To prostě nejde. Pokud ten objekt má plnit svou úlohu, pro kterou byl zřízen, tak ho nemůžete bezpečnostními opatřeními omezit natolik, že tu svoji funkci plnit nebude. Proto, aby to fungovalo, musí být opatření jen taková, jaká jsou možná. Tento útok se může stát na kterémkoliv evropském letišti. Některé je samozřejmě lépe zajištěné, některé méně.
A jak už jsem říkal, dáte-li rámy před odbavovací haly, tak možná snížíte radikálně možnost útoku v odbavovací hale, ale zvýší se riziko útoku před tou halou, tedy tam, kde se bude shrommažďovat více lidí. Nebude to možná tak spektakulární, jako když se vyhodíte před přepážkou Air France nebo British Airways, ale pořád zabijete lidi. A pak je tu druhá věc, lidé na letiště jezdí také auty. A ne vždy vstupujete z garážích, které tam jsou, stejným vchodem jako ti, kteří přijedou taxíkem nebo autobusem. Takže tady na tom letišti se ukazuje, že ne všechny vstupy byly stoprocentně chránitelné.
Ale to je proste realita dnešních dnešního světa, kdy bojujeme s terorismem. Což je poměrně takový nesmysl, protože nemůžeme bojovat se způsobem vedení boje. My můžeme bojovat s těmi, kteří tento způsob využívají. Ale budeme-li skutečně řešit jenom následky a nebude se zabývat příčinami a otázkou, proč nás ti lidé tak nenávistí a proč proti nám takto útočí, tak budeme jen navyšovat bezpečnostní opatření, budeme na ně vynakládat stále víc peněz, budeme omezovat svoje osobní svobody. Ale bezpečnost se nezlepší ani o píď.
Díky za rozhovor.
Související
Teroristický útok v Ankaře: Sídlem letecké společnosti otřásla exploze a střelba, na místě jsou mrtví
V Turecku začal soud s údajnými pachateli útoku v Istanbulu
Teroristické útoky v Turecku , Andor Šándor (bezpečnostní specialista) , rozhovor
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 2 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 2 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 3 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 4 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 5 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 6 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 7 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 8 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
včera
Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil
včera
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.
Zdroj: Libor Novák