ROZHOVOR | Šándor pro EZ: Islámský stát se mstí. Prozradil, v čem je hlavní problém

ROZHOVOR - Při terotistickém útoku na istanbulské letiště, které podle turckých politiků spáchal Islámský stát, zemřelo 36 lidí, se opět ukázalo, že existují měkké cíle, které je velmi obtížné bránit, uvedl v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Andor Šándor.

Atentátníci se podle dostupných informací odpálili v odletové hale, ještě předtím stříleli a rozhodili kolem sebe několik granátů. Dá se obecně takovým útokům zabránit? A jak moc střežené takové odletové haly jsou?

Pokud já vím, tak to Atatürkovo letiště by mělo mít vstupní rámy, ale nedostatečně je kontrolován především příjezd aut do místa. Tohle jsou měkké cíle, které je velmi obtížné chránit. Zřejmě se tu ukazuje, že ta bezpečnost nebyla dostatečná a že se těm lidem podařilo do těch míst dostat. Odpálili se každý v jiném prostoru. A to ukazuje na to, že mají Turci ještě mnohé co zlepšovat. Ale řekněme si, že když dáme vstupní rámy před odbavovací halu, tak se nám klidně může stát že se nám teroristé odpálí ve shromáždění lidí, kteří stojí u těch rámů. Takže jenom přeneseme výbuch z odletové haly před ni. A mrtvých budeme mít stejně. Takže to je takové řešení jen napůl. A jak jsem už řekl, tyto měkké cíle, mají-li sloužit svému účelu, tedy přepravě tisíců cestujících denně tak, aby letové nebo jízdní řády fungovaly, tak se budou obtížně chránit.

Úřady uvedly, že se sebevražední atentátníci odpálili až poté, co na ně začali střílet policisté. To by znamenalo, že policisté museli být na místě velmi rychle. Je to tak? Panovaly v Turecku už před útokem nějaká zvýšená opatření, že dokázaly bezpečnostní složky zareagovat tak rychle?

Za tento rok je to sedmý teroristický útok v Turecku, dohromady zemřelo asi 100 lidí. To vedlo Turecko k podstatně vyšším bezpečnostním opatřením v místech, kde se koncentruje mnoho lidí. Samozřejmě, že po Bruselu chrání i letiště. To je cíl, který si každý chrání. To, že policisté začali na tyto lidi střílet, ukazuje, že poznali z nějakých náznaků, že může jít o teroristy. Je to pro mě trošku zvláštní, protože se říká, že každý se odpálil někde jinde. To znamená, že je otázka, kolik tam bylo lidí a kdo na koho střílel. To uvidíme, až to vyštřování bude probíhat. To, že stříleli dřív, než došlo k výbuchu, ukazuje, že ti lidé se třeba plánovali odpálit někde jinde.

K útokům se zatím nikdo nepřihlásil, i když se spekuluje, že za ním stojí Islámský stát. Pokud se podíváte na jeho provedení, souhlasíte? Nebo by v útoku podle vás mohla mít prsty jiná teroristická skupina?

Těch možností v Turecku příliš mnoho není. Buď to bude Islámský stát, na který se ukazuje, nebo Kurdové ze zakázané strany PKK. Tedy z těch tureckých Kurdů, což by mohl být výsledek poměrně nevybíravé a špatně zvolené strategie Erdogana proti tureckým Kurdům. Turecko v září vypovědělo mírové dohody.

Pokud je to IS, tak je to dokladem toho, že Turecko doplácí na svůj dvojjaký přístup k IS. Na jednu stranu od něj nakupuje nebo nakupovalo ropu. Pak jim umožilo pobyt na svém území, umožnilo jim přesun těch, kteří šli se západních zemí bojovat do řad Islámského státu. Do jisté míty jim umožnilo přes své území i návrat. A pak se je dílčím způsobem snaží eliminovat v situaci, kdy to je pro něj výhodné. Ale clkově se Turecko nikdy nepostavilo jednoznačně k problematice Islámského státu.

Dá se nějakým způsobem odvodit, proč bylo cílem útoku právě Turecko? Tato země je považována za jakousi vstupní bránu do Evropy nebo za most mezi Blízkým východem a Evropou. Může i to hrát ve výběru roli?

Je tady evidetní soustředěný tlak na Turecko. Jednak ze strany PKK a pak i ze strany Islámského státu. Právě jeho bojovníci stáli za těmi sedmi teroristickými útoky, které se jen letos odehrály. Ten cíl je jednoznačný – podkopat bezpečnost Turecka, ohrozit a zásadním způsobem zasáhnout turistiku, ze které Turecko žije. A vůbec destabilizovat stále ještě sekulární systém. A u těch Kurdů je to samozřejmě dlouhodobý letitý boj o nezávislost, který s Tureckem vedou už 40 let a na jehož konci jsou tisíce mrtvých. Ta bilance je velmi neradostná.

Je to prostě problém toho, že se stále řeší jenom důsledky terorismu - a nejenom Turecko není přepraveno řešit příčiny, toho, proč jsou ti lidé připraveni je vraždit, proč jsou připraveni zabíjet turisty na jejich území. Myslím, že to je kampaň, která je jasně stylizovaná a plánovaná. Přesně vědí, co chtějí. PKK chtějí obnovení dohod, které by vedly k tomu, že by mohli získat statut aspoň nějaké nezávislosti nebo autonomie. A u IS je to evidentně odplata za některé akce, které proti němu Turecko realizovalo. Je to samozřejmě vstupní brána z oblasti bojů, tedy Sýrie a Iráku, do Evropy. A destabilizace takto velké a důležité země určitě nahrává celkovým plánům IS.

Domníváte se, že by v reakci na útok měla přijmout nějaká bezpečnostní opatření evropská, tedy i česká, letiště?

Dneska nevíte, kdy a kde se to stát může. Letiště, nádraží, metro, nákupní haly a podobně, jsou cíle, které jsou ze své povahy obtížně stoprocetně chránitelné. Když vám někdo řekne, že stoprocentně zajistí bezpečnost metra, tak lže. To prostě nejde. Pokud ten objekt má plnit svou úlohu, pro kterou byl zřízen, tak ho nemůžete bezpečnostními opatřeními omezit natolik, že tu svoji funkci plnit nebude. Proto, aby to fungovalo, musí být opatření jen taková, jaká jsou možná. Tento útok se může stát na kterémkoliv evropském letišti. Některé je samozřejmě lépe zajištěné, některé méně.

A jak už jsem říkal, dáte-li rámy před odbavovací haly, tak možná snížíte radikálně možnost útoku v odbavovací hale, ale zvýší se riziko útoku před tou halou, tedy tam, kde se bude shrommažďovat více lidí. Nebude to možná tak spektakulární, jako když se vyhodíte před přepážkou Air France nebo British Airways, ale pořád zabijete lidi. A pak je tu druhá věc, lidé na letiště jezdí také auty. A ne vždy vstupujete z garážích, které tam jsou, stejným vchodem jako ti, kteří přijedou taxíkem nebo autobusem. Takže tady na tom letišti se ukazuje, že ne všechny vstupy byly stoprocentně chránitelné.

Ale to je proste realita dnešních dnešního světa, kdy bojujeme s terorismem. Což je poměrně takový nesmysl, protože nemůžeme bojovat se způsobem vedení boje. My můžeme bojovat s těmi, kteří tento způsob využívají. Ale budeme-li skutečně řešit jenom následky a nebude se zabývat příčinami a otázkou, proč nás ti lidé tak nenávistí a proč proti nám takto útočí, tak budeme jen navyšovat bezpečnostní opatření, budeme na ně vynakládat stále víc peněz, budeme omezovat svoje osobní svobody. Ale bezpečnost se nezlepší ani o píď.

Díky za rozhovor.

Související

Lidé na istanbulské ulici Istiklal, ilustrační fotografie.

V Turecku začal soud s údajnými pachateli útoku v Istanbulu

V Turecku dnes začal soud s údajnými pachateli loňského smrtícího bombového útoku v centru Istanbulu. Obviněno z podílu na něm je celkem 36 lidí. Prokuratura má za to, že za útok jsou zodpovědné syrské kurdské milice YPG a Strana kurdských pracujících PKK. Obě organizace to však odmítají. 

Více souvisejících

Teroristické útoky v Turecku Andor Šándor (bezpečnostní specialista) rozhovor

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 3 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

včera

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy