ROZHOVOR | Šándor pro EZ: Islámský stát se mstí. Prozradil, v čem je hlavní problém

ROZHOVOR - Při terotistickém útoku na istanbulské letiště, které podle turckých politiků spáchal Islámský stát, zemřelo 36 lidí, se opět ukázalo, že existují měkké cíle, které je velmi obtížné bránit, uvedl v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Andor Šándor.

Atentátníci se podle dostupných informací odpálili v odletové hale, ještě předtím stříleli a rozhodili kolem sebe několik granátů. Dá se obecně takovým útokům zabránit? A jak moc střežené takové odletové haly jsou?

Pokud já vím, tak to Atatürkovo letiště by mělo mít vstupní rámy, ale nedostatečně je kontrolován především příjezd aut do místa. Tohle jsou měkké cíle, které je velmi obtížné chránit. Zřejmě se tu ukazuje, že ta bezpečnost nebyla dostatečná a že se těm lidem podařilo do těch míst dostat. Odpálili se každý v jiném prostoru. A to ukazuje na to, že mají Turci ještě mnohé co zlepšovat. Ale řekněme si, že když dáme vstupní rámy před odbavovací halu, tak se nám klidně může stát že se nám teroristé odpálí ve shromáždění lidí, kteří stojí u těch rámů. Takže jenom přeneseme výbuch z odletové haly před ni. A mrtvých budeme mít stejně. Takže to je takové řešení jen napůl. A jak jsem už řekl, tyto měkké cíle, mají-li sloužit svému účelu, tedy přepravě tisíců cestujících denně tak, aby letové nebo jízdní řády fungovaly, tak se budou obtížně chránit.

Úřady uvedly, že se sebevražední atentátníci odpálili až poté, co na ně začali střílet policisté. To by znamenalo, že policisté museli být na místě velmi rychle. Je to tak? Panovaly v Turecku už před útokem nějaká zvýšená opatření, že dokázaly bezpečnostní složky zareagovat tak rychle?

Za tento rok je to sedmý teroristický útok v Turecku, dohromady zemřelo asi 100 lidí. To vedlo Turecko k podstatně vyšším bezpečnostním opatřením v místech, kde se koncentruje mnoho lidí. Samozřejmě, že po Bruselu chrání i letiště. To je cíl, který si každý chrání. To, že policisté začali na tyto lidi střílet, ukazuje, že poznali z nějakých náznaků, že může jít o teroristy. Je to pro mě trošku zvláštní, protože se říká, že každý se odpálil někde jinde. To znamená, že je otázka, kolik tam bylo lidí a kdo na koho střílel. To uvidíme, až to vyštřování bude probíhat. To, že stříleli dřív, než došlo k výbuchu, ukazuje, že ti lidé se třeba plánovali odpálit někde jinde.

K útokům se zatím nikdo nepřihlásil, i když se spekuluje, že za ním stojí Islámský stát. Pokud se podíváte na jeho provedení, souhlasíte? Nebo by v útoku podle vás mohla mít prsty jiná teroristická skupina?

Těch možností v Turecku příliš mnoho není. Buď to bude Islámský stát, na který se ukazuje, nebo Kurdové ze zakázané strany PKK. Tedy z těch tureckých Kurdů, což by mohl být výsledek poměrně nevybíravé a špatně zvolené strategie Erdogana proti tureckým Kurdům. Turecko v září vypovědělo mírové dohody.

Pokud je to IS, tak je to dokladem toho, že Turecko doplácí na svůj dvojjaký přístup k IS. Na jednu stranu od něj nakupuje nebo nakupovalo ropu. Pak jim umožilo pobyt na svém území, umožnilo jim přesun těch, kteří šli se západních zemí bojovat do řad Islámského státu. Do jisté míty jim umožnilo přes své území i návrat. A pak se je dílčím způsobem snaží eliminovat v situaci, kdy to je pro něj výhodné. Ale clkově se Turecko nikdy nepostavilo jednoznačně k problematice Islámského státu.

Dá se nějakým způsobem odvodit, proč bylo cílem útoku právě Turecko? Tato země je považována za jakousi vstupní bránu do Evropy nebo za most mezi Blízkým východem a Evropou. Může i to hrát ve výběru roli?

Je tady evidetní soustředěný tlak na Turecko. Jednak ze strany PKK a pak i ze strany Islámského státu. Právě jeho bojovníci stáli za těmi sedmi teroristickými útoky, které se jen letos odehrály. Ten cíl je jednoznačný – podkopat bezpečnost Turecka, ohrozit a zásadním způsobem zasáhnout turistiku, ze které Turecko žije. A vůbec destabilizovat stále ještě sekulární systém. A u těch Kurdů je to samozřejmě dlouhodobý letitý boj o nezávislost, který s Tureckem vedou už 40 let a na jehož konci jsou tisíce mrtvých. Ta bilance je velmi neradostná.

Je to prostě problém toho, že se stále řeší jenom důsledky terorismu - a nejenom Turecko není přepraveno řešit příčiny, toho, proč jsou ti lidé připraveni je vraždit, proč jsou připraveni zabíjet turisty na jejich území. Myslím, že to je kampaň, která je jasně stylizovaná a plánovaná. Přesně vědí, co chtějí. PKK chtějí obnovení dohod, které by vedly k tomu, že by mohli získat statut aspoň nějaké nezávislosti nebo autonomie. A u IS je to evidentně odplata za některé akce, které proti němu Turecko realizovalo. Je to samozřejmě vstupní brána z oblasti bojů, tedy Sýrie a Iráku, do Evropy. A destabilizace takto velké a důležité země určitě nahrává celkovým plánům IS.

Domníváte se, že by v reakci na útok měla přijmout nějaká bezpečnostní opatření evropská, tedy i česká, letiště?

Dneska nevíte, kdy a kde se to stát může. Letiště, nádraží, metro, nákupní haly a podobně, jsou cíle, které jsou ze své povahy obtížně stoprocetně chránitelné. Když vám někdo řekne, že stoprocentně zajistí bezpečnost metra, tak lže. To prostě nejde. Pokud ten objekt má plnit svou úlohu, pro kterou byl zřízen, tak ho nemůžete bezpečnostními opatřeními omezit natolik, že tu svoji funkci plnit nebude. Proto, aby to fungovalo, musí být opatření jen taková, jaká jsou možná. Tento útok se může stát na kterémkoliv evropském letišti. Některé je samozřejmě lépe zajištěné, některé méně.

A jak už jsem říkal, dáte-li rámy před odbavovací haly, tak možná snížíte radikálně možnost útoku v odbavovací hale, ale zvýší se riziko útoku před tou halou, tedy tam, kde se bude shrommažďovat více lidí. Nebude to možná tak spektakulární, jako když se vyhodíte před přepážkou Air France nebo British Airways, ale pořád zabijete lidi. A pak je tu druhá věc, lidé na letiště jezdí také auty. A ne vždy vstupujete z garážích, které tam jsou, stejným vchodem jako ti, kteří přijedou taxíkem nebo autobusem. Takže tady na tom letišti se ukazuje, že ne všechny vstupy byly stoprocentně chránitelné.

Ale to je proste realita dnešních dnešního světa, kdy bojujeme s terorismem. Což je poměrně takový nesmysl, protože nemůžeme bojovat se způsobem vedení boje. My můžeme bojovat s těmi, kteří tento způsob využívají. Ale budeme-li skutečně řešit jenom následky a nebude se zabývat příčinami a otázkou, proč nás ti lidé tak nenávistí a proč proti nám takto útočí, tak budeme jen navyšovat bezpečnostní opatření, budeme na ně vynakládat stále víc peněz, budeme omezovat svoje osobní svobody. Ale bezpečnost se nezlepší ani o píď.

Díky za rozhovor.

Související

Lidé na istanbulské ulici Istiklal, ilustrační fotografie.

V Turecku začal soud s údajnými pachateli útoku v Istanbulu

V Turecku dnes začal soud s údajnými pachateli loňského smrtícího bombového útoku v centru Istanbulu. Obviněno z podílu na něm je celkem 36 lidí. Prokuratura má za to, že za útok jsou zodpovědné syrské kurdské milice YPG a Strana kurdských pracujících PKK. Obě organizace to však odmítají. 

Více souvisejících

Teroristické útoky v Turecku Andor Šándor (bezpečnostní specialista) rozhovor

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Evropská unie

Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU

Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.

před 2 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Írán dal Trumpovi košem. Odmítnul další jednání s USA

Teherán v současnosti neplánuje účast na nových jednáních se Spojenými státy. Íránská státní média o tomto rozhodnutí informovala v neděli večer. K odmítnutí dialogu došlo krátce poté, co íránská armáda obvinila USA z porušení křehkého příměří. Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co Donald Trump oznámil vyslání vyjednavačů do Pákistánu.

před 2 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy po uzavření Hormuzského průlivu opět strmě rostou

Světové ceny ropy v pondělí ráno zamířily vzhůru poté, co prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy zachytily a zajistily nákladní loď plující pod íránskou vlajkou. Reakce trhů byla okamžitá. Termínované kontrakty na ropu Brent vzrostly o 4,74 procenta na 94,66 dolaru za barel. Cena lehké americké ropy West Texas Intermediate se zvýšila o 5,6 procenta na 88,55 dolaru.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

USS Lassen

Příměří se hroutí. USA zadržely íránský tanker, Teherán poslal na americká vojenská plavidla drony

Americké námořnictvo se zmocnilo íránské nákladní lodi M/V Touska, která se pokusila proplout americkou blokádou íránských přístavů. Během operace v Ománském zálivu zahájily americké síly palbu a poškodily strojovnu plavidla. Incident eskaloval po šesti hodinách, kdy loď nereagovala na opakovaná varování. Americké velitelství CENTCOM potvrdilo, že následně námořní pěchota na palubu vstoupila.

před 5 hodinami

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

V Rakousku se objevila nebezpečná dětská výživa. Případ se řeší i v Česku

Výrobce dětské výživy HiPP stahuje celou šarži dětské výživy, kterou prodával v supermarketech Spar v sousedním Rakousku. Panují obavy z kontaminace, uvedla BBC. Případ vzala na vědomí i česká policie. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy