Praha - Nobelovu cenu za mír dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos právem, shodli se čeští analytici. V minulosti se ukázalo, že ne všichni ocenění nakonec dokázali konflikt ukončit.
"Ta dohoda byla neuvěřitelný úspěch. Santos donutil organizaci FARC k ústupkům, ke kterým by nikdy nepřistoupili před pěti, deseti lety. Za to, že donutil tuto marxistickou extremistickou organizaci, aby přijala kapitalismus, demokracii a vládu práva, si zaslouží Nobelovu cenu," uvedl analytik Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky.
"Prezident Santos byl ministrem obrany předchozí vládě, kde byl zastáncem tvrdé linie, a dokázal svou politiku upravit. Stal se z něj člověk, který byl otevřený k mírovým jednáním. Takže možná byla snaha (Nobelova výboru) ocenit, že dokázal zhodnotit šance vojenského řešení a snažil se přistoupit na to mírové," řekl politolog Jan Němec z Vysoké školy ekonomické.
Němec si všímá i skutečnosti, že Nobelův výbor neocenil vrchního velitele FARC Timoleóna Jiméneze zvaného Timošenko, který dohodu podepsal za povstaleckou organizaci. Podle něj členové výboru nechtěli opakovat situaci z roku 1994, kdy ocenil mimo jiné vůdce Organizace pro osvobození Palestiny Jásira Arafata. "Tehdy se na Nobelův výbor snesla velká kritika, že Jásir Arafat je zodpovědný za mnoho mrtvých. A FARC ještě stále figuruje na některých seznamech teroristických organizací, takže si myslím, že v tom se snažil být Nobelův výbor zdrženlivější," řekl.
Podle něj ani není jisté, zda Nobelova cena bude znamenat impuls pro další mírová jednání v Kolumbii po neúspěchu dohody v referendu, případně jestli by mohla vést k opakovanému hlasování. "Nejsem si jistý, že by to pomohlo. U referenda byl asi největší problém volební neúčast," doplnil.
"Cena nebude žádný impulz pro mírová jednání, všechny argumenty, racionální i emocionální, už padly," soudí politolog Radek Buben z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj naopak může ocenění posílit odhodlání Santosových odpůrců zablokovat dohodu s FARC. Kolumbie má ekonomické problémy, což snižuje Santosovu popularitu, a opozice může podle Bubna Nobelovu cenu pro prezidenta označovat za jeho snahu zlepšovat si pověst na mezinárodní scéně bez řešení domácích problémů.
Ukončit konflikt se laureátům Nobelovy ceny míru nepodařilo
1973 - Cenu získali poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti a ministr zahraničí Henry Kissinger a severovietnamský komunistický politik Le Duc Tho za jednání vedoucí k dohodě o ukončení války ve Vietnamu a obnovení míru z ledna 1973. Le Duc Tho však cenu odmítl kvůli údajné "pokračující americké agresi". V agresi ale pokračoval právě severní Vietnam, který po odchodu amerických jednotek jižní Vietnam v roce 1975 dobyl. Toto konečné fiasko Spojených států ve vietnamské válce bývá přičítáno i Kissingerově politice.
1978 - Egyptský prezident Anvar Sadat a izraelský premiér Menachem Begin za izraelsko-egyptskou dohodu, která byla v roce 1978 vypracována v americkém Camp Davidu (podepsána v roce 1979) a která pootevřela dveře nadějím na možné trvalé mírové uspořádání v oblasti. Sadata nakonec jako zrádce zavraždili v roce 1981 muslimští fundamentalisté.
1994 - Cena udělena izraelskému premiérovi Jicchaku Rabinovi, izraelskému ministru zahraničí Šimonu Peresovi a představiteli Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásiru Arafatovi za jejich aktivní příspěvek k uzavření historické mírové dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím a za podíl na řešení krize na Blízkém východě. Mírová dohoda vedla ke vzniku palestinské autonomie na izraelském území a slibovala - na základě principu území za mír - další kroky k celkovému urovnání konfliktu ve Svaté zemi.
Odměnění Jásira Arafata, jenž strávil větší část života v čele teroristické organizace, vyvolalo i kritiku, kterou člen Nobelova výboru Kare Kristiansen vyjádřil demonstrativní rezignací. Kritizován byl i Rabin, který v roce 1967 velel vojskům, jež obsadila západní břeh Jordánu a pásmo Gazy. Rabina nakonec v roce 1995 zavraždil izraelský pravicový extremista.
Související
Nobelovu cenu za chemii dostali vědci z Google. Dokázali, co bylo donedávna nemožné
Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za strojové učení pomocí umělých neuronových sítí
nobelova cena , Juan Manuel Santos , Kolumbie
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Trump se v den voleb pomstil novinářům. Nepohodlným médiím zakázal vstup do volebního štábu
před 42 minutami
Volební místnosti v USA čelí bombovým hrozbám z ruských mailů. 15 států povolalo Národní gardu
před 46 minutami
Policie v Kapitolu zadržela muže politého hořlavinou. Další v Michiganu hrozil útokem, pokud vyhraje Trump
před 1 hodinou
Trump prohlásil, že uzná volební porážku. Pod jednou podmínkou
před 2 hodinami
Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří
před 2 hodinami
Nejistý výsledek prezidentských voleb v USA: Rozhodne jen hrstka klíčových států
před 3 hodinami
Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?
před 4 hodinami
Volby v USA: Co bude, až místnosti zavřou? Vítěze nemusíme znát několik dní
před 5 hodinami
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
před 5 hodinami
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
před 5 hodinami
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 6 hodinami
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 6 hodinami
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 7 hodinami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 7 hodinami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 7 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 8 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 8 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 9 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 9 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump postupně ukončují volební kampaň před volebním dnem v USA. Za necelé dva dny bude jasné, kdo se stane prezidentem Spojených států – a kdo skončí v zapomnění dějin. Oba zvolili jiný přístup. Zatímco demokratka je během posledních dnů kampaně smírnější, Trump útočí, na koho jen může.
Zdroj: Jakub Jurek