Nobelova cena míru v minulosti krvavým válkám nezabránila. Vyjde to u Santose?

Praha - Nobelovu cenu za mír dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos právem, shodli se čeští analytici. V minulosti se ukázalo, že ne všichni ocenění nakonec dokázali konflikt ukončit.

"Ta dohoda byla neuvěřitelný úspěch. Santos donutil organizaci FARC k ústupkům, ke kterým by nikdy nepřistoupili před pěti, deseti lety. Za to, že donutil tuto marxistickou extremistickou organizaci, aby přijala kapitalismus, demokracii a vládu práva, si zaslouží Nobelovu cenu," uvedl analytik Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky.

"Prezident Santos byl ministrem obrany předchozí vládě, kde byl zastáncem tvrdé linie, a dokázal svou politiku upravit. Stal se z něj člověk, který byl otevřený k mírovým jednáním. Takže možná byla snaha (Nobelova výboru) ocenit, že dokázal zhodnotit šance vojenského řešení a snažil se přistoupit na to mírové," řekl politolog Jan Němec z Vysoké školy ekonomické.

Němec si všímá i skutečnosti, že Nobelův výbor neocenil vrchního velitele FARC Timoleóna Jiméneze zvaného Timošenko, který dohodu podepsal za povstaleckou organizaci. Podle něj členové výboru nechtěli opakovat situaci z roku 1994, kdy ocenil mimo jiné vůdce Organizace pro osvobození Palestiny Jásira Arafata. "Tehdy se na Nobelův výbor snesla velká kritika, že Jásir Arafat je zodpovědný za mnoho mrtvých. A FARC ještě stále figuruje na některých seznamech teroristických organizací, takže si myslím, že v tom se snažil být Nobelův výbor zdrženlivější," řekl.

Podle něj ani není jisté, zda Nobelova cena bude znamenat impuls pro další mírová jednání v Kolumbii po neúspěchu dohody v referendu, případně jestli by mohla vést k opakovanému hlasování. "Nejsem si jistý, že by to pomohlo. U referenda byl asi největší problém volební neúčast," doplnil.

"Cena nebude žádný impulz pro mírová jednání, všechny argumenty, racionální i emocionální, už padly," soudí politolog Radek Buben z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj naopak může ocenění posílit odhodlání Santosových odpůrců zablokovat dohodu s FARC. Kolumbie má ekonomické problémy, což snižuje Santosovu popularitu, a opozice může podle Bubna Nobelovu cenu pro prezidenta označovat za jeho snahu zlepšovat si pověst na mezinárodní scéně bez řešení domácích problémů.

Ukončit konflikt se laureátům Nobelovy ceny míru nepodařilo

1973 - Cenu získali poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti a ministr zahraničí Henry Kissinger a severovietnamský komunistický politik Le Duc Tho za jednání vedoucí k dohodě o ukončení války ve Vietnamu a obnovení míru z ledna 1973. Le Duc Tho však cenu odmítl kvůli údajné "pokračující americké agresi". V agresi ale pokračoval právě severní Vietnam, který po odchodu amerických jednotek jižní Vietnam v roce 1975 dobyl. Toto konečné fiasko Spojených států ve vietnamské válce bývá přičítáno i Kissingerově politice.

1978 - Egyptský prezident Anvar Sadat a izraelský premiér Menachem Begin za izraelsko-egyptskou dohodu, která byla v roce 1978 vypracována v americkém Camp Davidu (podepsána v roce 1979) a která pootevřela dveře nadějím na možné trvalé mírové uspořádání v oblasti. Sadata nakonec jako zrádce zavraždili v roce 1981 muslimští fundamentalisté.

1994 - Cena udělena izraelskému premiérovi Jicchaku Rabinovi, izraelskému ministru zahraničí Šimonu Peresovi a představiteli Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásiru Arafatovi za jejich aktivní příspěvek k uzavření historické mírové dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím a za podíl na řešení krize na Blízkém východě. Mírová dohoda vedla ke vzniku palestinské autonomie na izraelském území a slibovala - na základě principu území za mír - další kroky k celkovému urovnání konfliktu ve Svaté zemi.

Odměnění Jásira Arafata, jenž strávil větší část života v čele teroristické organizace, vyvolalo i kritiku, kterou člen Nobelova výboru Kare Kristiansen vyjádřil demonstrativní rezignací. Kritizován byl i Rabin, který v roce 1967 velel vojskům, jež obsadila západní břeh Jordánu a pásmo Gazy. Rabina nakonec v roce 1995 zavraždil izraelský pravicový extremista.

Související

Více souvisejících

nobelova cena Juan Manuel Santos Kolumbie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy