ROZHOVOR | Prevence alzheimera? Odložte křížovky, trik je úplně jinde. Odborník nám řekl víc

Často se říká, že demence je přirozený projev stárnutí. Je tomu tak?

Výskyt demence strmě roste s věkem a po 90 letech věku má demenci při Alzheimerově nemoci více jak třetina lidí. Je tedy možné, že kdybychom žili 120 let, tak bychom všichni demencí onemocněli. I tak není demence považována za přirozený projev stárnutí, ale za nemoc, se kterou je potřeba bojovat a kterou umíme léčit.

Může demence postihnout i mladého člověka či dokonce dítě?

Klasická Alzheimerova choroba se před 50 lety věku téměř nevyskytuje. V mladším dospělém věku může být demence způsobena některými vzácnými dědičnými chorobami nebo třeba po úrazu mozku.

Lze vůbec paměť změřit?

Přesné změření paměti je předpoklad časné diagnózy Alzheimerovy choroby ještě před vznikem demence. Nejčastější testy pracují zejména se seznamy slov, zapamatováním obrázků, tváří či příběhů. U většiny testů se nepředpokládá, že by si zdravý člověk mohl zapamatovat vše, a tak se to, zda je výkon v testu normální, určuje porovnáním se zdravými lidmi téhož věku a vzdělání.

Psali jsme: Alzheimerova nemoc poražena? Akademie věd ČR hlásí zásadní objev Úleva pro pacienty s Alzheimerem? Nová studie přináší naději Vědci hlásí: Nová naděje pro pacienty s Alzheimerem a Parkinsnem Objev MIT: Ztráta paměti u pacientů s Alzheimerem funguje jinak, než se předpokládalo  

Jak spolu souvisejí paměť a inteligence?

Inteligence je zejména schopnost řešit problémy a zdravá paměť je pouze jedna z mnoha jejích složek a předpokladů. Lidé s výborným logickým myšlením mají lepší strategie na zapamatování, a jsou tedy často schopni si zapamatovat více než lidé, kteří jen tupě memorují.

Existují onemocnění, u kterých je výrazně narušena paměť a přitom inteligence zůstává relativně zachována a naopak. Na druhou stranu u velké části demencí je postižená větší část mozku a s pamětí se tedy snižuje i logického myšlení.

Platí pořekadlo „Starého psa nových kouskům nenaučíš"?

Schopnost učení i přizpůsobení se novým věcem se určitě s věkem výrazně snižuje, a to i v průběhu zdravého stárnutí. Je tedy úkolem dnešních techniků udělat věci natolik jednoduché, aby sloužili bez problémů i starší populaci.

Mobily, tablety apod. si mnoho věcí pamatují za nás. Na internetu nalezneme cokoli kdykoli. Nezakrňuje nám tak paměť?

V současnosti existuje již řada studií dokazujících, že dlouhodobá práce s technikou a používání techniky mění mozkovou činnost. Lidé jsou daleko schopnější dělat více věcí najednou, na úkor toho mizí ale schopnost soustředit se na souvislou činnost a dělat soustavnou práci. Současné pojetí vzdělávání s důrazem na odbourání memorování opravdu snižuje schopnost zapamatovat si nové informace a dávat je do souvislostí.

Moderní technika má i další překvapivé následky. Například je zjištěno, že u náruživých pisatelů SMS se rozšiřuje zóna mozku, která se stará o ovládání palců.

Psali jsme: Jak se nás dotkne střídání v Bílém domě? Mohou přijít problémy, varuje pro EZ známá ekonomka ROZHOVOR: Pravidla jsou daná, jede se. Na vás padá tíha zodpovědnosti, říká Vojtek o muzikálu Mefisto Češi byli extrémně monarchistický národ, měli dokonce imperiální choutky. S historikem o zrodu Československa  

Co paměť nejvíc zhoršuje?

Paměť se chová obdobně jako svaly – tréninkem se zlepšuje a nepoužíváním zakrňuje. Navíc je poškozována některými návykovými látkami – například pravidelným požíváním většího množství alkoholu.

Zapomíná každý z nás. Kde je ovšem ona hranice, kdy už to není „normální"? Občas například zapomenu něco koupit; zapomenu někde zhasnout; nemohu si vzpomenout, jak se „tomu říká"; jdu v bytě pro konkrétní věc a skončím na místě, kam ji běžně nedáváme apod.

To máte pravdu. Rozhraním, co je a není ještě normální, se zabývá spousta výzkumných týmů a neexistuje shoda. Některé stížnosti jsou opravdu spojené se zvýšeným rizikem demence – třeba zapomínání termínů schůzek, zhoršení prostorové orientace a samozřejmě jakékoli zhoršení soběstačnosti v důsledku poruchy paměti či myšlení.

Na druhé straně se ví, že některé stížnosti doprovázejí přirozené stárnutí – zmiňované občasné chybění slov či horší výbavnost jmen. Ne nadarmo říká jeden můj zkušený kolega, že osmdesátník který si nestěžuje na poruchy paměti, je nejspíše dementní, protože ztratil náhled.

Vámi několikrát zmíněná Alzheimerova choroba je velkým strašákem 21. století. Jaký pokrok udělala medicína v posledních letech, co se týče této nemoci?

Za posledních 10 let se zásadně rozšířily poznatky o vzniku i možnosti diagnostiky Alzheimerovy choroby. V tuto chvíli dokážeme teoreticky diagnostikovat či vyvrátit toto onemocnění již při prvních stížnostech na paměť. Některé z těchto metod jsou ale zatím relativně nákladné a jsou používány spíše ve výzkumu.

Naopak možnosti léčby zatím zaostávají. V posledních 10 letech nebyl uveden na trh žádný nový léky zpomalující průběh Alzheimerovy choroby. Velké množství moderních léků zasahujících přímo do vývoje choroby je t.č. v různých stádiích vývoje a v případě ověření účinnosti by mohly během několika let výrazně změnit osud pacientů s Alzheimerovou chorobou. Zdá se, že tyto léky bude ale třeba nasadit ve velmi brzkých stádiích, již při prvních obtížích.

O to větší úsilí se nyní obrací k možnostem prevence Alzheimerovy choroby. V tuto chvíli se ví, že toto onemocnění ve skutečnosti v mozku začíná již 25 let před vznikem demence, tj. kolem 50 let věku a ztráta soběstačnosti je až vyvrcholením procesu – oním vrcholem ledovce.

Psali jsme: Náklady na léčbu lupénky přesáhly za loňský rok půl miliardy korun Zachrání nás zlato před jistou smrtí? Lékaři učinili zásadní objev Lék na HIV je na světě? Lékaři hlásí převratný objev  

Jaké největší mýty kolem Alzheimerovy choroby panují?

Lidé, kteří mají někoho v rodině s Alzheimerovou chorobou, považují často za jisté, že též onemocní, přitom riziko při výskytu u jednoho příbuzného nijak fatální není. Výrazně zvýšené je až u lidí s více příbuznými v rodině či jestliže jejich blízký onemocněl v mladém věku.

Velká část lidí je přesvědčena, že v prevenci Alzheimerovy nemoci je nejdůležitější ve stáří cvičit myšlení. Poslední výzkumy ukázaly, že v prevenci Alzheimerovy choroby ve středním a vyšším věku je paradoxně pravděpodobně účinnější pravidelná fyzická aktivita. V tuto chvíli tedy pacientům i jejich dětem doporučujeme odložit křížovky či sudoku na večer a vydat se každý den na rychlou procházku do parku.

Alzheimerova choroba je známý pojem. Mohl byste uvést další degenerativní onemocnění mozku, která nejsou až tak vzácná, přesto se o nich mezi laickou veřejností příliš nehovoří?

V naší praxi často vídáme i ostatní degenerativní demence – například tzv. Frontotemporální demence dříve nazývaná Pickova nemoc se projevuje na začátku výraznými poruchami chování, pacienti se mění, všem například začínají tykat, chovají se vulgárně, nejdříve se se všemi rozhádají a často až po dlouhé době někoho napadne, že by mohli být nemocní.

V neurologii existují i další degenerativní choroby, který nezpůsobují demenci – například u spinocerebelárních ataxií odumírají buňky v mozečku a lidé ztrácejí rovnováhu a chodí jako opilí. Velká část degenerativních onemocnění je léčebně ovlivnitelná, žádnou z nich však bohužel neumíme vyléčit ani zastavit.

Děkujeme za rozhovor.