ROZHOVOR | Útok USA v Sýrii bude mít mnohem hlubší dopady. Musíme ale vyšetřit, kdo chemickými zbraněmi vlastně útočil, varuje generál Šedivý

ROZHOVOR - Americký úder na syrskou leteckou základnu nedaleko Homsu si vyžádal nejméně sedm obětí. Velmi negativně ale také zřejmě poznamená vztahy mezi USA a Ruskem - a nepůjde jen o konflikt v Sýrii, ale třeba i o dění na východní Ukrajině, varuje pro EuroZprávy.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR arm. gen. Ing. Jiří Šedivý.

Deník Shopaholičky

USA v reakci na chemický útok zaútočily na základnu syrské armády. Ruský prezident Putin tento čin označil za „akt agrese a porušení mezinárodního práva“. Dodal, že to negativně poznamená americko-ruské vztahy. Co to může znamenat v praxi? Co můžeme očekávat nejbližších hodinách, dnech nebo týdnech?

Může to mít hned několik důsledků. Ten první se vztahuje na dané teritorium. Rusové mohou omezit jakoukoliv kooperaci svých bojových aktivit s Američany nebo s koalicí, která podporuje protiasadovské síly. Rusové už mimo jiné oznámili, že ruší dohodu o vzájemné informovanosti o vzdušných operacích, což může následně vytvářet rizikové situace, které mohou vyústit v nechtěný konflikt se zásadními následky, jako bylo to, co se stalo mezi Turky a Rusy při sestřelení stroje SU-24.

Rusové pochopitelně přestanou respektovat některé již dříve zveřejněné, nebo i nezveřejněné, dohody s Američany a budou mnohem více a mnohem sofistikovanějšími zbraněmi podporovat Bašára Asada, což opět vytvoří zhorší podmínky pro to, jak ukončit celý konflikt.

Tato situace ale může také vést k tomu, že se změní přístup Ruska a vztahy Ruska a Spojených států i v jiných oblastech. Například velmi horkým místem je východní Ukrajina. Mohou přestat respektovat některé nevyřčené dohody a mohou znovu přiživit konflikt na východě Ukrajiny, což nepochybně zvýší napětí a vyvolá další kolo bojových operací, které budou vedeny v rámci nevyřčené války mezi Ruskem a Ukrajinou a které přinesou další oběti.

Rusové také přestanou respektovat některé trendy, které měly zlepšit vztahy, výměny informací, dohody o konfliktních místech, ale dokonce i o hospodářské spolupráci, pokud to debata o sankcích, které byly uvaleny na Rusko po anexi Krymu, dovolí. Takže to může mít mnohem větší dopad než jen na ten region konfliktu v Sýrii.

Jen několik hodin před útokem Rusko vydalo prohlášení, že Kreml Bašára Asada podporuje, ale ne bezpodmínečně. Nemůže to třeba znamenat, že by Rusko svou podporu syrskému režimu mohlo naopak poněkud stáhnout?

Je potřeba zmínit dvě věci. První je, že Rusové už toto řekli v minulosti a dokonce řekli, že to není žádný zásadní problém a že by mohli poskytnou azyl Bašáru Asadovi a jeho rodině v Rusku. Neřekli tedy nic jiného, než co tvrdili už v minulosti. Za druhé si ale také myslím, že se Rusové zároveň tak nějak pojišťují pro případ, kdy by se prokázalo, že jim Asad neříkal pravdu a že ten chemický útok opravdu byl proveden vládními vojsky. Rusové a Asad teď tvrdí, že vojáci nejsou ti, kteří stojí za chemickým útokem.

Rusové si asi přeci jen ponechávají otevřená vrátka, a kdyby se ukázalo, že nějaká skupina Asadovy armády, která už není pod kontrolou a která si dělá, co chce, použila chemické zbraně, a že je tedy vina skutečně na straně Asada - vzhledem k tomu, že se jedná o nelidský čin, aby od něj mohli dát ruce pryč. Ale to je teprve otázka budoucnosti.

Je možné čekat nějakou důraznou vojenskou reakci ze strany ruské nebo syrské armády směrem k USA?

Myslím si, že ne. Ani americký útok nebyl zamířen proti Rusům a Rusové byli informováni, aby se na něj mohli připravit – byť v určitém omezeném čase. Ale že by došlo k nějakému úmyslnému vojenskému konfliktu, tak daleko to podle mě není. Spíš půjde o boj v nepřímých vztazích, v tom, čemu my v poslední době říkáme hybridní válka. Rusové velmi intenzivně působili před americkými volbami, takže mohou něco takového opět zorganizovat. Ale že by použili zbraně jeden proti druhému, to si nemyslím.

Zmínil jste, že USA před útokem předem varovaly ruskou stranu, zásah byl navíc velmi izolovaný. Nabízí se tedy otázka - nakolik jde o válečný akt a nakolik jde spíše o jakýsi důrazný diplomatický vzkaz?

Byly použity zbraně, takže to je ozbrojený útok, ale neřekl, bych ještě válečný akt, to asi ne. Musíme to brát tak, že to není diplomacie. Je to použití ozbrojené síly, ale válka jako taková ještě ne. Zkrátka byly použity krajní prostředky, které v tomto případě a v tomto konfliktu mohly USA použít a také je použily.

Jak na útok podle vás zareaguje syrské vedení? Stáhne se armáda? Nebo bude pokračovat v boji proti povstalcům a islamistům?

Myslím si, že budou pokračovat dál. Oni nemají jinou možnost, než dál bojovat. Budou se snažit do posledního okamžiku. Nemůžeme si myslet, že by došlo k zásadní změně.

Už před útokem Trump v reakci na chemický útok přiznal, že na Bašára Asada naprosto změnil názor. Před několika dny přitom Bílý dům upozorňoval, že se svět musí smířit s tím, že je Asad syrským prezidentem. Znamená tedy nejnovější vývoj, že USA se budou všemi silami pokoušet o jeho sesazení?

Už řekli, že udělají všechno pro to, aby ho svrhli. Ale je potřeba uvědomit si, že v tom existuji určitá „ale“. Jedno „ale" je to, že nikdo neví, co se skutečně stalo při chemickém útoku. Doufejme, že se vše do té správné míry vyšetří a že to nevyšumí do ztracena. Bude to asi velmi složité, vůbec to není jednoduché, ale mělo by se zkrátka udělat všechno pro to, aby se vše vyšetřilo. Jinak ten útok bude stále terčem dohadů a to bude mít za následek, že nebudeme znát pravdu a že to bude pro obhajobu používat jedna nebo druhá strana.

Stále zůstává možnost, že šlo o chemické látky, které byly uskladněny v nějakém nezákonném skladu, nebo že to udělali přímo rebelové. Je tedy třeba, abychom skutečně znali výsledek a bez toho se dá jen těžko něco udělat. A pokud ho budeme znát a pokud se potvrdí, že Bašár Asad použil chemické zbraně, tak tam nemá co dělat, a nejen Spojené státy, ale i mezinárodní společenství se musí postarat, aby odešel. Pokud se naopak prokáže, že to nebyl Asad, pak by měly USA přece jen zvážit některá svá rozhodnutí. To platí v opačném směru i pro Rusy.

Trump v Sýrii ukázal, že se nebojí podniknout poměrně rázný krok. Nakolik to může ovlivnit situaci na Korejském poloostrově, kde také kvůli testům raket ze strany KLDR roste napětí?

Severokorejci pořád dělají svou politiku, která je zaměřena především na jejich region a která vidí Jižní Koreu a Spojené státy jako svého největšího nepřítele. Myslím si, že americký postup v Sýrii je pro ně v tomto okamžiku okrajová záležitost.

Děkujeme za rozhovor. 

Aktualizováno před 5 hodinami

Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký

Deník Shopaholičky

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

rozhovor gen. Jiří Šedivý

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen

Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti. 

před 2 hodinami

Důchody

Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad

Důchody budou od ledna po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale nejde o jedinou změnu. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna na základě změny zákona přestává automaticky zasílat valorizační oznámení v listinné podobě. Změna směřuje k modernizaci a zefektivnění komunikace s klienty a ke snížení množství listinných dokumentů. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Patrik Hezucký

Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký

Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí. 

před 5 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

před 7 hodinami

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 8 hodinami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 8 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 9 hodinami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 12 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 14 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 15 hodinami

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy