ROZHOVOR | Útok USA v Sýrii bude mít mnohem hlubší dopady. Musíme ale vyšetřit, kdo chemickými zbraněmi vlastně útočil, varuje generál Šedivý

ROZHOVOR - Americký úder na syrskou leteckou základnu nedaleko Homsu si vyžádal nejméně sedm obětí. Velmi negativně ale také zřejmě poznamená vztahy mezi USA a Ruskem - a nepůjde jen o konflikt v Sýrii, ale třeba i o dění na východní Ukrajině, varuje pro EuroZprávy.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR arm. gen. Ing. Jiří Šedivý.

USA v reakci na chemický útok zaútočily na základnu syrské armády. Ruský prezident Putin tento čin označil za „akt agrese a porušení mezinárodního práva“. Dodal, že to negativně poznamená americko-ruské vztahy. Co to může znamenat v praxi? Co můžeme očekávat nejbližších hodinách, dnech nebo týdnech?

Může to mít hned několik důsledků. Ten první se vztahuje na dané teritorium. Rusové mohou omezit jakoukoliv kooperaci svých bojových aktivit s Američany nebo s koalicí, která podporuje protiasadovské síly. Rusové už mimo jiné oznámili, že ruší dohodu o vzájemné informovanosti o vzdušných operacích, což může následně vytvářet rizikové situace, které mohou vyústit v nechtěný konflikt se zásadními následky, jako bylo to, co se stalo mezi Turky a Rusy při sestřelení stroje SU-24.

Rusové pochopitelně přestanou respektovat některé již dříve zveřejněné, nebo i nezveřejněné, dohody s Američany a budou mnohem více a mnohem sofistikovanějšími zbraněmi podporovat Bašára Asada, což opět vytvoří zhorší podmínky pro to, jak ukončit celý konflikt.

Tato situace ale může také vést k tomu, že se změní přístup Ruska a vztahy Ruska a Spojených států i v jiných oblastech. Například velmi horkým místem je východní Ukrajina. Mohou přestat respektovat některé nevyřčené dohody a mohou znovu přiživit konflikt na východě Ukrajiny, což nepochybně zvýší napětí a vyvolá další kolo bojových operací, které budou vedeny v rámci nevyřčené války mezi Ruskem a Ukrajinou a které přinesou další oběti.

Rusové také přestanou respektovat některé trendy, které měly zlepšit vztahy, výměny informací, dohody o konfliktních místech, ale dokonce i o hospodářské spolupráci, pokud to debata o sankcích, které byly uvaleny na Rusko po anexi Krymu, dovolí. Takže to může mít mnohem větší dopad než jen na ten region konfliktu v Sýrii.

Jen několik hodin před útokem Rusko vydalo prohlášení, že Kreml Bašára Asada podporuje, ale ne bezpodmínečně. Nemůže to třeba znamenat, že by Rusko svou podporu syrskému režimu mohlo naopak poněkud stáhnout?

Je potřeba zmínit dvě věci. První je, že Rusové už toto řekli v minulosti a dokonce řekli, že to není žádný zásadní problém a že by mohli poskytnou azyl Bašáru Asadovi a jeho rodině v Rusku. Neřekli tedy nic jiného, než co tvrdili už v minulosti. Za druhé si ale také myslím, že se Rusové zároveň tak nějak pojišťují pro případ, kdy by se prokázalo, že jim Asad neříkal pravdu a že ten chemický útok opravdu byl proveden vládními vojsky. Rusové a Asad teď tvrdí, že vojáci nejsou ti, kteří stojí za chemickým útokem.

Rusové si asi přeci jen ponechávají otevřená vrátka, a kdyby se ukázalo, že nějaká skupina Asadovy armády, která už není pod kontrolou a která si dělá, co chce, použila chemické zbraně, a že je tedy vina skutečně na straně Asada - vzhledem k tomu, že se jedná o nelidský čin, aby od něj mohli dát ruce pryč. Ale to je teprve otázka budoucnosti.

Je možné čekat nějakou důraznou vojenskou reakci ze strany ruské nebo syrské armády směrem k USA?

Myslím si, že ne. Ani americký útok nebyl zamířen proti Rusům a Rusové byli informováni, aby se na něj mohli připravit – byť v určitém omezeném čase. Ale že by došlo k nějakému úmyslnému vojenskému konfliktu, tak daleko to podle mě není. Spíš půjde o boj v nepřímých vztazích, v tom, čemu my v poslední době říkáme hybridní válka. Rusové velmi intenzivně působili před americkými volbami, takže mohou něco takového opět zorganizovat. Ale že by použili zbraně jeden proti druhému, to si nemyslím.

Zmínil jste, že USA před útokem předem varovaly ruskou stranu, zásah byl navíc velmi izolovaný. Nabízí se tedy otázka - nakolik jde o válečný akt a nakolik jde spíše o jakýsi důrazný diplomatický vzkaz?

Byly použity zbraně, takže to je ozbrojený útok, ale neřekl, bych ještě válečný akt, to asi ne. Musíme to brát tak, že to není diplomacie. Je to použití ozbrojené síly, ale válka jako taková ještě ne. Zkrátka byly použity krajní prostředky, které v tomto případě a v tomto konfliktu mohly USA použít a také je použily.

Jak na útok podle vás zareaguje syrské vedení? Stáhne se armáda? Nebo bude pokračovat v boji proti povstalcům a islamistům?

Myslím si, že budou pokračovat dál. Oni nemají jinou možnost, než dál bojovat. Budou se snažit do posledního okamžiku. Nemůžeme si myslet, že by došlo k zásadní změně.

Už před útokem Trump v reakci na chemický útok přiznal, že na Bašára Asada naprosto změnil názor. Před několika dny přitom Bílý dům upozorňoval, že se svět musí smířit s tím, že je Asad syrským prezidentem. Znamená tedy nejnovější vývoj, že USA se budou všemi silami pokoušet o jeho sesazení?

Už řekli, že udělají všechno pro to, aby ho svrhli. Ale je potřeba uvědomit si, že v tom existuji určitá „ale“. Jedno „ale" je to, že nikdo neví, co se skutečně stalo při chemickém útoku. Doufejme, že se vše do té správné míry vyšetří a že to nevyšumí do ztracena. Bude to asi velmi složité, vůbec to není jednoduché, ale mělo by se zkrátka udělat všechno pro to, aby se vše vyšetřilo. Jinak ten útok bude stále terčem dohadů a to bude mít za následek, že nebudeme znát pravdu a že to bude pro obhajobu používat jedna nebo druhá strana.

Stále zůstává možnost, že šlo o chemické látky, které byly uskladněny v nějakém nezákonném skladu, nebo že to udělali přímo rebelové. Je tedy třeba, abychom skutečně znali výsledek a bez toho se dá jen těžko něco udělat. A pokud ho budeme znát a pokud se potvrdí, že Bašár Asad použil chemické zbraně, tak tam nemá co dělat, a nejen Spojené státy, ale i mezinárodní společenství se musí postarat, aby odešel. Pokud se naopak prokáže, že to nebyl Asad, pak by měly USA přece jen zvážit některá svá rozhodnutí. To platí v opačném směru i pro Rusy.

Trump v Sýrii ukázal, že se nebojí podniknout poměrně rázný krok. Nakolik to může ovlivnit situaci na Korejském poloostrově, kde také kvůli testům raket ze strany KLDR roste napětí?

Severokorejci pořád dělají svou politiku, která je zaměřena především na jejich region a která vidí Jižní Koreu a Spojené státy jako svého největšího nepřítele. Myslím si, že americký postup v Sýrii je pro ně v tomto okamžiku okrajová záležitost.

Děkujeme za rozhovor. 

Související

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus) Rozhovor

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor gen. Jiří Šedivý

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy