ROZHOVOR | Útok USA v Sýrii bude mít mnohem hlubší dopady. Musíme ale vyšetřit, kdo chemickými zbraněmi vlastně útočil, varuje generál Šedivý

ROZHOVOR - Americký úder na syrskou leteckou základnu nedaleko Homsu si vyžádal nejméně sedm obětí. Velmi negativně ale také zřejmě poznamená vztahy mezi USA a Ruskem - a nepůjde jen o konflikt v Sýrii, ale třeba i o dění na východní Ukrajině, varuje pro EuroZprávy.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR arm. gen. Ing. Jiří Šedivý.

USA v reakci na chemický útok zaútočily na základnu syrské armády. Ruský prezident Putin tento čin označil za „akt agrese a porušení mezinárodního práva“. Dodal, že to negativně poznamená americko-ruské vztahy. Co to může znamenat v praxi? Co můžeme očekávat nejbližších hodinách, dnech nebo týdnech?

Může to mít hned několik důsledků. Ten první se vztahuje na dané teritorium. Rusové mohou omezit jakoukoliv kooperaci svých bojových aktivit s Američany nebo s koalicí, která podporuje protiasadovské síly. Rusové už mimo jiné oznámili, že ruší dohodu o vzájemné informovanosti o vzdušných operacích, což může následně vytvářet rizikové situace, které mohou vyústit v nechtěný konflikt se zásadními následky, jako bylo to, co se stalo mezi Turky a Rusy při sestřelení stroje SU-24.

Rusové pochopitelně přestanou respektovat některé již dříve zveřejněné, nebo i nezveřejněné, dohody s Američany a budou mnohem více a mnohem sofistikovanějšími zbraněmi podporovat Bašára Asada, což opět vytvoří zhorší podmínky pro to, jak ukončit celý konflikt.

Tato situace ale může také vést k tomu, že se změní přístup Ruska a vztahy Ruska a Spojených států i v jiných oblastech. Například velmi horkým místem je východní Ukrajina. Mohou přestat respektovat některé nevyřčené dohody a mohou znovu přiživit konflikt na východě Ukrajiny, což nepochybně zvýší napětí a vyvolá další kolo bojových operací, které budou vedeny v rámci nevyřčené války mezi Ruskem a Ukrajinou a které přinesou další oběti.

Rusové také přestanou respektovat některé trendy, které měly zlepšit vztahy, výměny informací, dohody o konfliktních místech, ale dokonce i o hospodářské spolupráci, pokud to debata o sankcích, které byly uvaleny na Rusko po anexi Krymu, dovolí. Takže to může mít mnohem větší dopad než jen na ten region konfliktu v Sýrii.

Jen několik hodin před útokem Rusko vydalo prohlášení, že Kreml Bašára Asada podporuje, ale ne bezpodmínečně. Nemůže to třeba znamenat, že by Rusko svou podporu syrskému režimu mohlo naopak poněkud stáhnout?

Je potřeba zmínit dvě věci. První je, že Rusové už toto řekli v minulosti a dokonce řekli, že to není žádný zásadní problém a že by mohli poskytnou azyl Bašáru Asadovi a jeho rodině v Rusku. Neřekli tedy nic jiného, než co tvrdili už v minulosti. Za druhé si ale také myslím, že se Rusové zároveň tak nějak pojišťují pro případ, kdy by se prokázalo, že jim Asad neříkal pravdu a že ten chemický útok opravdu byl proveden vládními vojsky. Rusové a Asad teď tvrdí, že vojáci nejsou ti, kteří stojí za chemickým útokem.

Rusové si asi přeci jen ponechávají otevřená vrátka, a kdyby se ukázalo, že nějaká skupina Asadovy armády, která už není pod kontrolou a která si dělá, co chce, použila chemické zbraně, a že je tedy vina skutečně na straně Asada - vzhledem k tomu, že se jedná o nelidský čin, aby od něj mohli dát ruce pryč. Ale to je teprve otázka budoucnosti.

Je možné čekat nějakou důraznou vojenskou reakci ze strany ruské nebo syrské armády směrem k USA?

Myslím si, že ne. Ani americký útok nebyl zamířen proti Rusům a Rusové byli informováni, aby se na něj mohli připravit – byť v určitém omezeném čase. Ale že by došlo k nějakému úmyslnému vojenskému konfliktu, tak daleko to podle mě není. Spíš půjde o boj v nepřímých vztazích, v tom, čemu my v poslední době říkáme hybridní válka. Rusové velmi intenzivně působili před americkými volbami, takže mohou něco takového opět zorganizovat. Ale že by použili zbraně jeden proti druhému, to si nemyslím.

Zmínil jste, že USA před útokem předem varovaly ruskou stranu, zásah byl navíc velmi izolovaný. Nabízí se tedy otázka - nakolik jde o válečný akt a nakolik jde spíše o jakýsi důrazný diplomatický vzkaz?

Byly použity zbraně, takže to je ozbrojený útok, ale neřekl, bych ještě válečný akt, to asi ne. Musíme to brát tak, že to není diplomacie. Je to použití ozbrojené síly, ale válka jako taková ještě ne. Zkrátka byly použity krajní prostředky, které v tomto případě a v tomto konfliktu mohly USA použít a také je použily.

Jak na útok podle vás zareaguje syrské vedení? Stáhne se armáda? Nebo bude pokračovat v boji proti povstalcům a islamistům?

Myslím si, že budou pokračovat dál. Oni nemají jinou možnost, než dál bojovat. Budou se snažit do posledního okamžiku. Nemůžeme si myslet, že by došlo k zásadní změně.

Už před útokem Trump v reakci na chemický útok přiznal, že na Bašára Asada naprosto změnil názor. Před několika dny přitom Bílý dům upozorňoval, že se svět musí smířit s tím, že je Asad syrským prezidentem. Znamená tedy nejnovější vývoj, že USA se budou všemi silami pokoušet o jeho sesazení?

Už řekli, že udělají všechno pro to, aby ho svrhli. Ale je potřeba uvědomit si, že v tom existuji určitá „ale“. Jedno „ale" je to, že nikdo neví, co se skutečně stalo při chemickém útoku. Doufejme, že se vše do té správné míry vyšetří a že to nevyšumí do ztracena. Bude to asi velmi složité, vůbec to není jednoduché, ale mělo by se zkrátka udělat všechno pro to, aby se vše vyšetřilo. Jinak ten útok bude stále terčem dohadů a to bude mít za následek, že nebudeme znát pravdu a že to bude pro obhajobu používat jedna nebo druhá strana.

Stále zůstává možnost, že šlo o chemické látky, které byly uskladněny v nějakém nezákonném skladu, nebo že to udělali přímo rebelové. Je tedy třeba, abychom skutečně znali výsledek a bez toho se dá jen těžko něco udělat. A pokud ho budeme znát a pokud se potvrdí, že Bašár Asad použil chemické zbraně, tak tam nemá co dělat, a nejen Spojené státy, ale i mezinárodní společenství se musí postarat, aby odešel. Pokud se naopak prokáže, že to nebyl Asad, pak by měly USA přece jen zvážit některá svá rozhodnutí. To platí v opačném směru i pro Rusy.

Trump v Sýrii ukázal, že se nebojí podniknout poměrně rázný krok. Nakolik to může ovlivnit situaci na Korejském poloostrově, kde také kvůli testům raket ze strany KLDR roste napětí?

Severokorejci pořád dělají svou politiku, která je zaměřena především na jejich region a která vidí Jižní Koreu a Spojené státy jako svého největšího nepřítele. Myslím si, že americký postup v Sýrii je pro ně v tomto okamžiku okrajová záležitost.

Děkujeme za rozhovor. 

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor ,  gen. Jiří Šedivý

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

před 2 hodinami

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

před 3 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

včera

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

včera

včera

včera

včera

včera

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

včera

včera

Ulice Tel Avivu

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

včera

António Guterres

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Aktualizováno včera

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

včera

Flavio Bolsonaro

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

včera

Představitelé státu si na Vítkově připomněli výročí vzniku Československa.

Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání

Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

včera

David Pražák

ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají

Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.

včera

Aktualizováno 27. října 2026 22:05

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

27. října 2026 20:36

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy