ROZHOVOR | Útok USA v Sýrii bude mít mnohem hlubší dopady. Musíme ale vyšetřit, kdo chemickými zbraněmi vlastně útočil, varuje generál Šedivý

ROZHOVOR - Americký úder na syrskou leteckou základnu nedaleko Homsu si vyžádal nejméně sedm obětí. Velmi negativně ale také zřejmě poznamená vztahy mezi USA a Ruskem - a nepůjde jen o konflikt v Sýrii, ale třeba i o dění na východní Ukrajině, varuje pro EuroZprávy.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR arm. gen. Ing. Jiří Šedivý.

USA v reakci na chemický útok zaútočily na základnu syrské armády. Ruský prezident Putin tento čin označil za „akt agrese a porušení mezinárodního práva“. Dodal, že to negativně poznamená americko-ruské vztahy. Co to může znamenat v praxi? Co můžeme očekávat nejbližších hodinách, dnech nebo týdnech?

Může to mít hned několik důsledků. Ten první se vztahuje na dané teritorium. Rusové mohou omezit jakoukoliv kooperaci svých bojových aktivit s Američany nebo s koalicí, která podporuje protiasadovské síly. Rusové už mimo jiné oznámili, že ruší dohodu o vzájemné informovanosti o vzdušných operacích, což může následně vytvářet rizikové situace, které mohou vyústit v nechtěný konflikt se zásadními následky, jako bylo to, co se stalo mezi Turky a Rusy při sestřelení stroje SU-24.

Rusové pochopitelně přestanou respektovat některé již dříve zveřejněné, nebo i nezveřejněné, dohody s Američany a budou mnohem více a mnohem sofistikovanějšími zbraněmi podporovat Bašára Asada, což opět vytvoří zhorší podmínky pro to, jak ukončit celý konflikt.

Tato situace ale může také vést k tomu, že se změní přístup Ruska a vztahy Ruska a Spojených států i v jiných oblastech. Například velmi horkým místem je východní Ukrajina. Mohou přestat respektovat některé nevyřčené dohody a mohou znovu přiživit konflikt na východě Ukrajiny, což nepochybně zvýší napětí a vyvolá další kolo bojových operací, které budou vedeny v rámci nevyřčené války mezi Ruskem a Ukrajinou a které přinesou další oběti.

Rusové také přestanou respektovat některé trendy, které měly zlepšit vztahy, výměny informací, dohody o konfliktních místech, ale dokonce i o hospodářské spolupráci, pokud to debata o sankcích, které byly uvaleny na Rusko po anexi Krymu, dovolí. Takže to může mít mnohem větší dopad než jen na ten region konfliktu v Sýrii.

Jen několik hodin před útokem Rusko vydalo prohlášení, že Kreml Bašára Asada podporuje, ale ne bezpodmínečně. Nemůže to třeba znamenat, že by Rusko svou podporu syrskému režimu mohlo naopak poněkud stáhnout?

Je potřeba zmínit dvě věci. První je, že Rusové už toto řekli v minulosti a dokonce řekli, že to není žádný zásadní problém a že by mohli poskytnou azyl Bašáru Asadovi a jeho rodině v Rusku. Neřekli tedy nic jiného, než co tvrdili už v minulosti. Za druhé si ale také myslím, že se Rusové zároveň tak nějak pojišťují pro případ, kdy by se prokázalo, že jim Asad neříkal pravdu a že ten chemický útok opravdu byl proveden vládními vojsky. Rusové a Asad teď tvrdí, že vojáci nejsou ti, kteří stojí za chemickým útokem.

Rusové si asi přeci jen ponechávají otevřená vrátka, a kdyby se ukázalo, že nějaká skupina Asadovy armády, která už není pod kontrolou a která si dělá, co chce, použila chemické zbraně, a že je tedy vina skutečně na straně Asada - vzhledem k tomu, že se jedná o nelidský čin, aby od něj mohli dát ruce pryč. Ale to je teprve otázka budoucnosti.

Je možné čekat nějakou důraznou vojenskou reakci ze strany ruské nebo syrské armády směrem k USA?

Myslím si, že ne. Ani americký útok nebyl zamířen proti Rusům a Rusové byli informováni, aby se na něj mohli připravit – byť v určitém omezeném čase. Ale že by došlo k nějakému úmyslnému vojenskému konfliktu, tak daleko to podle mě není. Spíš půjde o boj v nepřímých vztazích, v tom, čemu my v poslední době říkáme hybridní válka. Rusové velmi intenzivně působili před americkými volbami, takže mohou něco takového opět zorganizovat. Ale že by použili zbraně jeden proti druhému, to si nemyslím.

Zmínil jste, že USA před útokem předem varovaly ruskou stranu, zásah byl navíc velmi izolovaný. Nabízí se tedy otázka - nakolik jde o válečný akt a nakolik jde spíše o jakýsi důrazný diplomatický vzkaz?

Byly použity zbraně, takže to je ozbrojený útok, ale neřekl, bych ještě válečný akt, to asi ne. Musíme to brát tak, že to není diplomacie. Je to použití ozbrojené síly, ale válka jako taková ještě ne. Zkrátka byly použity krajní prostředky, které v tomto případě a v tomto konfliktu mohly USA použít a také je použily.

Jak na útok podle vás zareaguje syrské vedení? Stáhne se armáda? Nebo bude pokračovat v boji proti povstalcům a islamistům?

Myslím si, že budou pokračovat dál. Oni nemají jinou možnost, než dál bojovat. Budou se snažit do posledního okamžiku. Nemůžeme si myslet, že by došlo k zásadní změně.

Už před útokem Trump v reakci na chemický útok přiznal, že na Bašára Asada naprosto změnil názor. Před několika dny přitom Bílý dům upozorňoval, že se svět musí smířit s tím, že je Asad syrským prezidentem. Znamená tedy nejnovější vývoj, že USA se budou všemi silami pokoušet o jeho sesazení?

Už řekli, že udělají všechno pro to, aby ho svrhli. Ale je potřeba uvědomit si, že v tom existuji určitá „ale“. Jedno „ale" je to, že nikdo neví, co se skutečně stalo při chemickém útoku. Doufejme, že se vše do té správné míry vyšetří a že to nevyšumí do ztracena. Bude to asi velmi složité, vůbec to není jednoduché, ale mělo by se zkrátka udělat všechno pro to, aby se vše vyšetřilo. Jinak ten útok bude stále terčem dohadů a to bude mít za následek, že nebudeme znát pravdu a že to bude pro obhajobu používat jedna nebo druhá strana.

Stále zůstává možnost, že šlo o chemické látky, které byly uskladněny v nějakém nezákonném skladu, nebo že to udělali přímo rebelové. Je tedy třeba, abychom skutečně znali výsledek a bez toho se dá jen těžko něco udělat. A pokud ho budeme znát a pokud se potvrdí, že Bašár Asad použil chemické zbraně, tak tam nemá co dělat, a nejen Spojené státy, ale i mezinárodní společenství se musí postarat, aby odešel. Pokud se naopak prokáže, že to nebyl Asad, pak by měly USA přece jen zvážit některá svá rozhodnutí. To platí v opačném směru i pro Rusy.

Trump v Sýrii ukázal, že se nebojí podniknout poměrně rázný krok. Nakolik to může ovlivnit situaci na Korejském poloostrově, kde také kvůli testům raket ze strany KLDR roste napětí?

Severokorejci pořád dělají svou politiku, která je zaměřena především na jejich region a která vidí Jižní Koreu a Spojené státy jako svého největšího nepřítele. Myslím si, že americký postup v Sýrii je pro ně v tomto okamžiku okrajová záležitost.

Děkujeme za rozhovor. 

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor gen. Jiří Šedivý

Aktuálně se děje

včera

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

včera

včera

včera

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

včera

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

včera

Jeroným Tejc, Martin Šebestyán, Ivan Bednárik

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

včera

Prezident Trump

Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní

Americký prezident Donald Trump vyvolal rozruch svými neotřelými návrhy ohledně pořádání dalších ročníků fotbalového mistrovství světa. Před nedělním finálovým utkáním mezi Španělskem a Argentinou na stadionu MetLife v New Jersey poskytl rozhovor televizi Fox, v němž otevřeně vyzval šéfa mezinárodní federace FIFA Gianniho Infantina, aby Spojeným státům co nejdříve opět přidělil pořadatelství tohoto šampionátu.

včera

Andrej Babiš

Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat

České zastoupení na summitu NATO doprovázela výrazná vnitropolitická tenze mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Českou delegaci tvořili vedle předsedy vlády a hlavy státu také ministr zahraničí Petr Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna. Vláda přitom s účastí prezidenta na vrcholné schůzce původně nepočítala, Ústavní soud však kabinetu předběžným opatřením nařídil, aby Pavlovi odjezd umožnil. Premiér Babiš následně prezidentovo působení na akci veřejně označil za ostudné a trapné.

včera

včera

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán utrpěl velmi těžké zásahy poté, co Spojené státy dokončily devátou noc leteckých úderů. Napříč íránským územím byly hlášeny četné výbuchy. Narůstající počty vojenských obětí a šířící se útoky v posledním období výrazně zvýšily obavy z propuknutí rozsáhlejšího válečného konfliktu.

včera

Déšť

Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil seznam stěžejních informací týkajících se počasí, které nás tento týden čeká. Podle meteorologů nabídne následující období proměnlivé podmínky s nižším podílem slunečního svitu, mírnějšími teplotami a proměnlivými srážkami.

Aktualizováno včera

MS ve fotbale

Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0

Fotbaloví fanoušci se dočkali. V neděli večer se odehrál dlouho očekávaný finálový zápas historicky největšího fotbalového světového šampionátu v dějinách, do kterého se nakonec dostali fotbalisté Španělska a Argentiny. Zatímco Španělé se snažili navázat na svůj dosud jediný titul z roku 2010, kdy poprvé a naposledy hráli finále MS, Argentina se pokusila obhájit titulu z roku 2022. To se jí ale nepovedlo a titul mistrů světa si podruhé v historii odneslo Španělsko.

19. července 2026 22:02

oděvy

Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat

V Evropské unii vstoupil v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení, obuvi a oděvních doplňků, což představuje nejnovější krok bloku ke snížení množství odpadu. Nové nařízení v rámci unijní směrnice o ekodesignu udržetelných výrobků se vztahuje na velké společnosti s více než 250 zaměstnanci a ročním čistým obratem přesahujícím 50 milionů eur. 

19. července 2026 20:50

19. července 2026 19:38

Ilustrační foto

Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou

Ministerstvo financí v pátek zveřejnilo poslední cenové stropy na pohonné hmoty, které určují nejvyšší povolené prodejní ceny pro nadcházející víkend. U obou hlavních druhů paliv došlo k jejich navýšení. Tyto hodnoty, které úřad zveřejňuje v cenovém věstníku, jsou zároveň úplně posledními stropy, jež stát určil. Od pondělí cenový strop na pohonné hmoty končí.

19. července 2026 18:24

19. července 2026 17:05

19. července 2026 15:50

Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět

Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy