ROZHOVOR | Útok USA v Sýrii bude mít mnohem hlubší dopady. Musíme ale vyšetřit, kdo chemickými zbraněmi vlastně útočil, varuje generál Šedivý

ROZHOVOR - Americký úder na syrskou leteckou základnu nedaleko Homsu si vyžádal nejméně sedm obětí. Velmi negativně ale také zřejmě poznamená vztahy mezi USA a Ruskem - a nepůjde jen o konflikt v Sýrii, ale třeba i o dění na východní Ukrajině, varuje pro EuroZprávy.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR arm. gen. Ing. Jiří Šedivý.

USA v reakci na chemický útok zaútočily na základnu syrské armády. Ruský prezident Putin tento čin označil za „akt agrese a porušení mezinárodního práva“. Dodal, že to negativně poznamená americko-ruské vztahy. Co to může znamenat v praxi? Co můžeme očekávat nejbližších hodinách, dnech nebo týdnech?

Může to mít hned několik důsledků. Ten první se vztahuje na dané teritorium. Rusové mohou omezit jakoukoliv kooperaci svých bojových aktivit s Američany nebo s koalicí, která podporuje protiasadovské síly. Rusové už mimo jiné oznámili, že ruší dohodu o vzájemné informovanosti o vzdušných operacích, což může následně vytvářet rizikové situace, které mohou vyústit v nechtěný konflikt se zásadními následky, jako bylo to, co se stalo mezi Turky a Rusy při sestřelení stroje SU-24.

Rusové pochopitelně přestanou respektovat některé již dříve zveřejněné, nebo i nezveřejněné, dohody s Američany a budou mnohem více a mnohem sofistikovanějšími zbraněmi podporovat Bašára Asada, což opět vytvoří zhorší podmínky pro to, jak ukončit celý konflikt.

Tato situace ale může také vést k tomu, že se změní přístup Ruska a vztahy Ruska a Spojených států i v jiných oblastech. Například velmi horkým místem je východní Ukrajina. Mohou přestat respektovat některé nevyřčené dohody a mohou znovu přiživit konflikt na východě Ukrajiny, což nepochybně zvýší napětí a vyvolá další kolo bojových operací, které budou vedeny v rámci nevyřčené války mezi Ruskem a Ukrajinou a které přinesou další oběti.

Rusové také přestanou respektovat některé trendy, které měly zlepšit vztahy, výměny informací, dohody o konfliktních místech, ale dokonce i o hospodářské spolupráci, pokud to debata o sankcích, které byly uvaleny na Rusko po anexi Krymu, dovolí. Takže to může mít mnohem větší dopad než jen na ten region konfliktu v Sýrii.

Jen několik hodin před útokem Rusko vydalo prohlášení, že Kreml Bašára Asada podporuje, ale ne bezpodmínečně. Nemůže to třeba znamenat, že by Rusko svou podporu syrskému režimu mohlo naopak poněkud stáhnout?

Je potřeba zmínit dvě věci. První je, že Rusové už toto řekli v minulosti a dokonce řekli, že to není žádný zásadní problém a že by mohli poskytnou azyl Bašáru Asadovi a jeho rodině v Rusku. Neřekli tedy nic jiného, než co tvrdili už v minulosti. Za druhé si ale také myslím, že se Rusové zároveň tak nějak pojišťují pro případ, kdy by se prokázalo, že jim Asad neříkal pravdu a že ten chemický útok opravdu byl proveden vládními vojsky. Rusové a Asad teď tvrdí, že vojáci nejsou ti, kteří stojí za chemickým útokem.

Rusové si asi přeci jen ponechávají otevřená vrátka, a kdyby se ukázalo, že nějaká skupina Asadovy armády, která už není pod kontrolou a která si dělá, co chce, použila chemické zbraně, a že je tedy vina skutečně na straně Asada - vzhledem k tomu, že se jedná o nelidský čin, aby od něj mohli dát ruce pryč. Ale to je teprve otázka budoucnosti.

Je možné čekat nějakou důraznou vojenskou reakci ze strany ruské nebo syrské armády směrem k USA?

Myslím si, že ne. Ani americký útok nebyl zamířen proti Rusům a Rusové byli informováni, aby se na něj mohli připravit – byť v určitém omezeném čase. Ale že by došlo k nějakému úmyslnému vojenskému konfliktu, tak daleko to podle mě není. Spíš půjde o boj v nepřímých vztazích, v tom, čemu my v poslední době říkáme hybridní válka. Rusové velmi intenzivně působili před americkými volbami, takže mohou něco takového opět zorganizovat. Ale že by použili zbraně jeden proti druhému, to si nemyslím.

Zmínil jste, že USA před útokem předem varovaly ruskou stranu, zásah byl navíc velmi izolovaný. Nabízí se tedy otázka - nakolik jde o válečný akt a nakolik jde spíše o jakýsi důrazný diplomatický vzkaz?

Byly použity zbraně, takže to je ozbrojený útok, ale neřekl, bych ještě válečný akt, to asi ne. Musíme to brát tak, že to není diplomacie. Je to použití ozbrojené síly, ale válka jako taková ještě ne. Zkrátka byly použity krajní prostředky, které v tomto případě a v tomto konfliktu mohly USA použít a také je použily.

Jak na útok podle vás zareaguje syrské vedení? Stáhne se armáda? Nebo bude pokračovat v boji proti povstalcům a islamistům?

Myslím si, že budou pokračovat dál. Oni nemají jinou možnost, než dál bojovat. Budou se snažit do posledního okamžiku. Nemůžeme si myslet, že by došlo k zásadní změně.

Už před útokem Trump v reakci na chemický útok přiznal, že na Bašára Asada naprosto změnil názor. Před několika dny přitom Bílý dům upozorňoval, že se svět musí smířit s tím, že je Asad syrským prezidentem. Znamená tedy nejnovější vývoj, že USA se budou všemi silami pokoušet o jeho sesazení?

Už řekli, že udělají všechno pro to, aby ho svrhli. Ale je potřeba uvědomit si, že v tom existuji určitá „ale“. Jedno „ale" je to, že nikdo neví, co se skutečně stalo při chemickém útoku. Doufejme, že se vše do té správné míry vyšetří a že to nevyšumí do ztracena. Bude to asi velmi složité, vůbec to není jednoduché, ale mělo by se zkrátka udělat všechno pro to, aby se vše vyšetřilo. Jinak ten útok bude stále terčem dohadů a to bude mít za následek, že nebudeme znát pravdu a že to bude pro obhajobu používat jedna nebo druhá strana.

Stále zůstává možnost, že šlo o chemické látky, které byly uskladněny v nějakém nezákonném skladu, nebo že to udělali přímo rebelové. Je tedy třeba, abychom skutečně znali výsledek a bez toho se dá jen těžko něco udělat. A pokud ho budeme znát a pokud se potvrdí, že Bašár Asad použil chemické zbraně, tak tam nemá co dělat, a nejen Spojené státy, ale i mezinárodní společenství se musí postarat, aby odešel. Pokud se naopak prokáže, že to nebyl Asad, pak by měly USA přece jen zvážit některá svá rozhodnutí. To platí v opačném směru i pro Rusy.

Trump v Sýrii ukázal, že se nebojí podniknout poměrně rázný krok. Nakolik to může ovlivnit situaci na Korejském poloostrově, kde také kvůli testům raket ze strany KLDR roste napětí?

Severokorejci pořád dělají svou politiku, která je zaměřena především na jejich region a která vidí Jižní Koreu a Spojené státy jako svého největšího nepřítele. Myslím si, že americký postup v Sýrii je pro ně v tomto okamžiku okrajová záležitost.

Děkujeme za rozhovor. 

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor gen. Jiří Šedivý

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu

V Česku jsou bezpečnostní opatření na vánočních trzích dostatečná a bezprostřední riziko nehrozí, uvedli policisté a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na páteční útok v německém Magdeburgu. Muž tam najel autem do lidí, přičemž dva zabil a desítky jich zranil. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy