Nejstarší zmínky o Čechách? Slavný vojevůdce sepsal poněkud bizarní zvěsti

HISTORIE – Počátky literatury na našem území jsou spojeny až s 9. stoletím a Velkomoravskou říší. To ovšem neznamená, že by to do té doby neměl okolní svět o „Česku“ povědomí. Když pomineme historické záznamy v raně středověkých kronikách západní provenience, vůbec ty první písemné zmínky o středoevropském prostoru nalezneme u antických historiků 1. století př. n. l.

Laténské období (mladší doba železná, 450 – 40 př. n. l.) mělo velký význam z pohledu rozšíření keltské (gallské) kultury. Značná část Evropy se tehdy stala územím se společnou kulturou i jazykem. Takto velký celek, do kterého spadala i střední Evropa, ale nakonec podlehl tlaku Říma a germánských kmenů.

Podle starořeckého filozofa a historika Poseidónia z Apameie († asi 51 př. n. l.) odrazil keltský kmen Bójů v Hercynském lese kolem roku 113 př. n. l. germánské Kimbry. Jak známo, podle Bójů dostaly Čechy latinské pojmenování Bohemia (Boiohaemum).

Hercynský les (Hercynia silva) byl pro antické spisovatele název pro zalesněná pohoří táhnoucí se od Rýna po Karpaty, zahrnoval tedy i Šumavu. Zmiňuje se o něm také Gaius Julius Caesar (zavražděn 15. března 44 př. n. l.), který nebyl jen slavným vojevůdcem, nýbrž i literátem. Jeho sloh sice není tak vytříbený jako ten Ciceronův, jeho dílo je pro nás ale cenným a často i jedinným zdrojem informací o životě Keltů a Germánů.

Zápisky o válce gallské (Commentarii de bello Gallico) napsal Caesar v letech 52 – 51 př. n. l. Skládají se ze sedmi knih a jsou psané ve třetí osobě, čímž chtěl Caesar docílit nezaujatého popisu událostí. Někdy se uvádí, že Zápisky mají osm knih. Tu poslední však již napsal Aulus Hirtius, Caesarův důstojník. Pro nás je nyní podstatná šestá kniha, kapitoly 25 – 28, ve kterých Caesar zmiňuje Hercynský les. Zaujala ho především fauna, její popis je ovšem dosti bizarní.

Dočítáme se o jelenech, kterým mezi ušima vstává jediný paroh. Dále Caesar píše o losech, kteří mají nohy bez kloubů. Pokud tedy upadnou, nemohou již vstát, čehož využívají lovci. "Podkopou všechny stromy nebo je naříznou, ale jen tak, aby to vypadalo, že stále stojí. Když se potom losové o ně opřou, porazí nepevné stromy svou vahou a sami padnou zároveň s nimi," píše Caesar, jak si obyvatelé Hercynského lesa (tedy i Šumavy?) tehdy opatřovali potravu.

Třetím zvířetem, které Caesar pokládal za hodno zmínky, je zubr. "Je o něco menší než slon... Neušetří ani člověka, ani zvířete, které spatří," varuje vojevůdce případné návštěvníky pralesa. Dle Caesara byly rohy zubrů velmi ceněné. "Lidé je horlivě sbírají, obkládají na okrajích stříbrem a užívají jich při nejskvělejších hostinách jako poháry," popsal vojevůdce.

Římané, na rozdíl od dnešního Rakouska a Maďarska, nikdy Bohemii trvale neosídlili. Každopádně do našich končin ale vysílali špehy, jak dokládají pozůstatky předsunutých vojenských táborů u Jevíčka na Svitavsku či u Olomouce. Co se týče periodizace dějin, Caesarovými Zápisky končí pro střední Evropu pravěk a začíná takzvaná doba protohistorická. Na éru historickou, kdy vznikají písemné památky přímo na území konkrétního státu, si Čechy musely ještě nějaký ten pátek počkat.

Související

Římská legie

První římský císař? Zálusk si dělal už Pompeius, skončil bez hlavy v tratolišti krve

Dobu od 60. let 1. století př. n. l. do zavraždění Gaia Iulia Caesara (44 př. n. l.) lze pokládat za vrcholnou fázi boje o samovládu nad antickým Římem. Na politickou scénu vstupuje Gnaeus Pompeius Magnus (106 – 48 př. n.l.), výjimečný vojevůdce, o němž někteří současní historikové dokonce hovoří jako o prvním římském císaři (princeps). Jde o tvrzení značně odvážné, protože za prvního císaře je tradičně pokládán až Octavianus (od roku 27 př. n. l. s titulem Augustus). Osobnost Pompeia fascinovala už antické historiky. Pojďme se podívat, co o něm a vůbec o dění v Římě zaznamenali.

Více souvisejících

Gaius Julius Caesar římská říše historie Literatura Římská legie Česká republika

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy