Atentát na Heydricha? Češi se projevili jako hrdinové i zbabělci. Hitler běsnil a připravoval krutou pomstu

Mezi významnější události druhé světové války – nejen z českého pohledu – patří bezesporu atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Od této události uplynulo přesně 75 let. Připomeňte si s námi klíčová fakta i některé méně známé informace.

Operace, která vešla do historie pod označením Anthropoid, znamenala pro československý odboj v zahraničí i celý národ akci mimořádného významu. Šlo o krycí název pro parašutistický výsadek vyslaný během druhé světové války z Velké Británie na území Protektorátu Čechy a Morava. Tvořili ho vojáci československé exilové armády Jozef Gabčík a Jan Kubiš, který nahradil zraněného Karla Svobodu. Byl organizován zvláštní skupinou „D“ zpravodajského odboru exilového Ministerstva národní obrany a řazen byl do první vlny výsadků. Jednalo se o diverzní operaci, která proběhla mezi prosincem 1941 a červnem 1942.

Když Reinhard Heydrich na konci září 1941 nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora na území Čech a Moravy, začal ihned úřadovat a naplňovat svou okupační politiku. Zatčen byl předseda vlády Alois Eliáš, o den později došlo k vyhlášení výjimečného stavu a popravám vysokých představitelů bývalé československé armády – o život přišli také generálové Hugo Vojta a Josef Bílý, nejvyšší představitelé odbojové skupiny Obrana národa.

Útok měl být odvetou za řádění nacistů

Jak připomíná Vojenský historický ústav, i kvůli tomu se v Londýně hned 3. října 1942 konala porada československých zpravodajců, kde bylo rozhodnuto o provedení odvetné akce, jejímž cílem se měl stát Karl Hermann Frank, nebo Reinhard Heydrich. Datum útoku bylo stanoveno symbolicky na 28. říjen. Když se Svoboda při výcviku zranil, byl nahrazen Kubišem a celá akce nakonec byla odložena.

Skupina Anthropoid představovala v pořadí třetí výsadek vyslaný z Velké Británie se zvláštním posláním do Protektorátu Čechy a Morava. Předchozí dva výsadky ale neproběhly příliš úspěšně. Dne 28. prosince 1941 odstartoval z letiště Tangmere letoun se třemi výsadkovými skupinami – Anthropoid, Silver A, Silver B. Úkolem programu SILVER bylo obnovení radiotelegrafické spojení s Londýnem. Na jaře se pak skupina věnovala přípravě atentátu. Možností pro provedení akce bylo několik - ideální formou se zdál být útok na automobil v místě, kde musí výrazně přibrzdit. Vybrána byla zatáčka u Vychovatelny v Praze - Kobylisích, přes kterou Heydrich jezdil ze svého sídla v Panenských Břežanech na Pražský hrad.

Gabčíkův kulomet selhal, Kubišův granát ne

Samotný atentát se uskutečnil 27. května. Bylo několik minut po půl jedenácté, když musel Heydrichův vůz zpomalit v ostré zatáčce. Na tuto chvíli již čekal Gabčík, jehož úkolem bylo Heydricha zastřelit. Jeho samopal se však v kritickou chvíli zasekl a vůz sjel o několik metrů dále. Pak byl z bezprostřední blízkosti zasažen Kubišovým granátem. Ten sice nedopadl přímo do auta, výbuch ale poničil pravou stranu vozu a střepin zasáhly do pravého boku střepiny. Heydrich byl ihned převezen k ošetření do nemocnice. Jeho stav se sice postupně zlepšoval, nakonec však dostal otravu krve a 4. června 1942 zraněním podlehl.

Samotný atentát prý Adolfa Hitlera nesmírně rozzuřil, neboť Heydrich patřil mezi jeho oblíbence. Byla vytvořena vyšetřovací komise, kterou vedl kriminální komisař Heinz Pannwitz. K dispozici měl podle vojenského ústavu sto dvacet specialistů z celého Protektorátu i z Říše, dvě stě příslušníků gestapa a zpravodajské služby, tisíce vojáků Waffen-SS, wehrmachtu a německých i českých policejních složek v rojnicích pročesávají lesy i chatové kolonie. V pěti tisících měst a obcí prohledávají byt po bytu, od sklepa až na půdu. Bez výsledku.

Hitler po atentátu běsnil, chtěl popravit každého desátého Čecha

Atentátníkům se díky pomoci odboje podařilo ukrýt a Němcům se ani přes rozsáhlé vyšetřování a kruté represálie nedařilo vypátrat jejich úkryt. Sedm parašutistů, kteří zůstali v Praze - Josef Bublík, Jozef Gabčík, Jan Hrubý, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc, Josef Valčík - ukryli postupně představitelé pravoslavné církve. Poskytli jim úkryt v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.

Hitler nejdřív chce pro výstrahu popravit každého desátého Čecha Protektorátní rozhlas mezitím vysílá výhrůžky. Kdo pomáhá atentátníkům nebo něco ví a neoznámí to, bude zastřelen i s celou rodinou. Přichází jen 309 udání, která nikam nevedou. Nic na tom nezmění ani vypsání vysoké finanční odměny. Němci vypalují obec Lidice. Pak volí ještě jinou metodu.

Pověřují ministra propagandy Emanuela Moravce, aby vyhlásil amnestii pro všechny, kdo se na atentátu podíleli nebo o něm něco ví, když se přihlásí ve lhůtě od 12. do 18. června. Na policii přichází dva tisíce udání.. Po atentátu nacisté mučí stovky odbojářů v Petschkově paláci, kromě Lidic vyhlazují i Ležáky, provádějí nekonečné popravy v Kobyliské střelnici. V říjnu 1942 pak umírá 264 odbojářů a jejich příbuzných v koncentračním táboře Mauthausen. Uvězněno, popraveno nebo deportováno do koncentračních táborů je skoro 15 tisíc lidí.

Smrtící zrada přišla z vlastních řad

Krypta byla opravdu bezpečným úkrytem – až do chvíle, kdy výsadkář skupiny Out Distance Karel Čurda, který uprchl za svou přítelkyni, se kterou měl dítě, dostal strach o své nejbližší. Z novin jednoho dne Čurda zjistí, že mezi odsouzenými k popravě je i jeho přítelkyně. Čurdova matka a jeho příbuzní se jej proto zřejmě snažily přimět k tomu, aby něco udělal. Vydal se proto s udáním na gestapo v Kladně. Gestapo začalo okamžitě s jeho výslechem, čímž byly potvrzeny výpovědi jiných zajatých parašutistů.

Čurda sice nevěděl, kde se jeho kolegové skrývají, věděl ale, kdo jim pomáhal. Sám Čurda se domníval, že bude po výslechu zastřelen. To se ale nestalo – za svou zradu nakonec dokonce dostal odměnu půl milionu říšských marek, tedy čtvrtinu celkové nacisty vypsané odměny dva miliony říšských marek. Stejná suma čekala dalšího zrádce – parašutistu Viliama Gerika.

Nejbrutálnějšími vyšetřovacími metodami gestapo vyslýchalo desítky spolupracovníků parašutistů, až se mu podařilo 17. června 1942 zjistit, kde se parašutisté ukrývají. Při osmihodinovém boji s německými jednotkami zahynuli všichni výsadkáři ukrývající se v kryptě. Zatímco oni byli díky svému činu a hrdinské smrti považováni za hrdiny, z Čurdy se stal nenáviděný zrádce.

Čurda pak žil v Praze pod změněným jménem Karl Jerhot. Pražské gestapo jej později využívalo jako agenta-provokatéra. Nakonec se z něj stal alkoholik a gestapo jej využívalo stále méně. Na konci války se Čurda 15. května 1945 přihlásil na četnické stanici v Manětíně, byl zatčen, později odsouzen k trestu smrti a 29. dubna 1947 oběšen v Pankrácké věznici. 

Stal se Heydrich obětí smrtící kletby?

V souvislosti se smrtí Heydricha není možné nepřipomenout jednu známou legendu týkající se zakleté minulost českého státu. Mnozí se domnívají, že se protektor sám odsoudil k smrti, když si na hlavu jednoho listopadového dne roku 1941 položil svatováclavskou korunu, symbol české státnosti, uschovanou ve svatovítské katedrále. Pověst hovoří jasné - kdo si neoprávněně nasadí svatováclavskou korunu, do roka zemře.

Přestože je představa, že by Heydricha „zabila“ koruna českých panovníků, velmi populární, s největší pravděpodobností je mylná. Heider Heydrich, syn říšského protektora, tvrdí, že si jeho otec korunu nikdy nenasadil. I mezi historiky převažuje názor, že návštěva v korunní kapli pro něho byla politickou demonstrací a že si tento klenot na hlavu opravdu nepoložil.

Související

Heydrichův Mercedes těžce poškozený výbuchem bomby Jana Kubiše na místě atentátu

Před 81 lety zemřel po úspěšném atentátu Reinhard Heydrich

Před 81. lety došlo k úmrtí jedné z nejkontroverznějších postav druhé světové války - Reinharda Heydricha. Heydrich, známý také jako "Architekt konečného řešení židovské otázky" a jeden z nejmocnějších nacistických představitelů, zemřel po atentátu spáchaném československými parašutisty Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem 4. června 1942 v Praze. Jeho smrt zanechala významný otisk v historii a stala se symbolem odporu proti nacistickému režimu.
Česko si připomíná atentát na Heydricha

Česko si dnes připomnělo rekonstrukcí útoku atentát na Heydricha

Přesně 80 let od okamžiku, kdy českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Jozef Gabčík provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, se dnes v pražské Libni odehrála rekonstrukce útoku. Namísto původní ostré zatáčky pod zámečkem Vychovatelna, která kvůli výstavbě mimoúrovňové křižovatky zanikla v 80. letech minulého století, se připomínka památného činu konala krátce po 10:30 u nynější stejnojmenné zastávky autobusu. Následoval pietní akt u památníku věnovanému operaci Anthropoid. Akci přihlíželi stovky lidí, politici a velvyslanci Česka, Slovenska i Británie a další hosté.

Více souvisejících

Reinhard Heydrich - nacisté II. světová válka Jan Kubiš Jozef Gabčík

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 3 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 17 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy