Spokojenost s členstvím v EU? Češi jsou rozděleni na dva tábory

Praha - V dubnu 2017 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k evropskému občanství a názory na to, zda má být Česká republika členem Evropské unie. Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje téměř třetina českých občanů (32 %). Tři pětiny českých občanů (60 %) se domnívají, že Česká republika má být členem Evropské unie.

Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje téměř třetina českých občanů (32 %), přičemž pouze 6 % se cítí být „rozhodně spokojeno“ a 26 % je „spíše spokojeno“. Neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než třetina (35 %) českých občanů a necelá třetina dotázaných (30 %) je nespokojena, v tom 19 % je „spíše nespokojeno“ a „11 % je „rozhodně nespokojeno“. Zbylá 3 % dotázaných se k položené otázce nedokázala vyjádřit.

"Podíly českých občanů, kteří jsou s členstvím naší země v EU spokojeni i nespokojeni, jsou tak téměř vyrovnané, na rozdíl od loňského roku, kdy podíl nespokojených významně převažoval. Z časového srovnání plyne, že oproti šetření realizovanému před rokem (duben 2016) vzrostl podíl českých občanů spokojených s členstvím naší země v EU o 7 procentních bodů. Aktuální spokojenost je tak srovnatelné s rokem 2015. Naopak podíl nespokojených významně poklesl, a to o 6 procentních bodů," uvedli autoři průzkumu.

Mladí lidé projevují nejvyšší míru spokojenosti, ta pak s přibývajícím věkem postupně klesá a naopak narůstá nespokojenost, lidé s dobrou životní úrovní deklarují vyšší míru spokojenosti, občané se špatnou životní úrovní zase častěji vyjadřují nespokojenost a spokojenější jsou rovněž lidé s vysokoškolským stupněm dosaženého vzdělání, informuje soc.cas.cz. Větší podíl spokojených dále najdeme mezi studenty a vedoucími pracovníky, nespokojeni jsou častěji důchodci.

Z hlediska politického přesvědčení jsou spokojenější lidé hlásící se na škále politické orientace jednoznačně k pravici, podle stranických preferencí to jsou častěji přívrženci KDU-ČSL, Zelených, Pirátů a TOP 09, nespokojenost byla více patrná u respondentů řadících se k levici, stranicky zejména u voličů KSČM a dále mezi rozhodnými nevoliči.

Tři pětiny českých občanů (60 %) se domnívají, že Česká republika má být členem Evropské unie, z toho 22 % si myslí, že „rozhodně má“, a podle 38 % „spíše má“. Opačný názor, tedy že Česká republika nemá být členem Evropské unie, vyjádřila více než čtvrtina české veřejnosti (29 %), z toho 17 % uvedlo, že „spíše nemá“ a podle 12 % „rozhodně nemá“. Zbývající zhruba desetina respondentů (11 %) na položenou otázku nedokázala odpovědět a zvolila proto odpověď „nevím“.

Přibližně třetina občanů (33 %) pociťuje hrdost v souvislosti se svým evropským občanstvím, z toho 4 % českých občanů uvedla, že jsou „velmi hrdí“, že jsou občany EU, 29 % je „docela hrdých“. Převažující postoj je však odlišný, téměř tři pětiny Čechů (57 %) hrdost nepociťují: 36 % „není příliš hrdo“ a „vůbec žádnou hrdost“ necítí více než pětina obyvatel ČR (21 %).

Téměř tři pětiny (57 %) obyvatel se cítí být nejen občany České republiky, ale také Evropské unie. Jen menšina z nich (14 %) však tento pocit zažívá podle svých slov „často“, více než dvě pětiny (43 %) se tak cítí „někdy“. Další přibližně dvě pětiny obyvatel (39 %) občanskou příslušnost k Evropské unii necítí „nikdy“.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) češi průzkumy Česká republika CZexit

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy