Československo zaútočilo na USA. A v legendární bitvě nad Merklínem zvítězilo

Historie je plná válek, konfliktů a střetů. Stejně tak je ale bohatá na překvapivá vítězství, a jedno takové za sebou mají českoslovenští letci, kteří se utkali v bitvě se Spojenými státy. První konflikt s našimi západními spojenci za dob studené války vyhráli a ukázali tím, že se nebojí chránit hranice před jakýmkoliv nepřítelem.

Historie střetu se začala psát v roce 1948, kdy se dostali v Československu k moci komunisté. Studená válka mezi SSSR a USA byla sice ještě v počátcích, už tehdy ale bylo jasné, a kterou stranu se bude muset Československo postavit.

Stali jsme se součástí východního bloku a naše role v rámci konfliktu byla jasná. Chtě nechtě se Spojené státy stali našimi nepříteli a ačkoliv během studené války nedošlo k žádnému významnějšímu ozbrojenému konfliktu, situace byla nesmírně napjatá.

Mezi USA a Sovětský svazem panovala nevraživost a celý svět se obával, co přijde. Šlo naštěstí pouze o ekonomické soupeření, s tímto tvrzením by ale nesouhlasili piloti obou zainteresovaných stran. Ve vzduchu totiž docházelo ke střetům mezi letouny, ačkoliv válka oficiálně vyhlášena nebyla.

Spojené státy si během studené války vytvořily předsunuté vojenské základny v Německu. Jejich letouny v průběhu let často přelétaly nad území Československa, nejbližšího státu, který patřil pod křídla nepřítele. Většina přeletů byla, nutno dodat, neúmyslná, přesto narušovaly suverenitu státu. 

Našly by se ale i takové přelety, které měly jasně daný cíl - špionáž. Té se ale nemělo Československo jak bránit. Technika z dob druhé světové války byla zastaralá, radary byly proti americkým stíhačkám takřka k ničemu, a  Avia S-199, nejlepší letoun, jaký měla naše armáda k dispozici, neměl proti americkým strojům šanci.

V roce 1950 proto Československo  koupilo do své výzbroje proudové letouny MiG-15, které se americkým Thunderjetům dokázaly plně vyrovnat. Pro české piloty ale šlo o naprostou novinku, na kterou si museli dlouho zvykat. První nasazení k obraně našich hranic tedy proběhlo až v roce 1952.

O rok později, 10. března 1953, nacvičovat piloti Jaroslav Šrámek a Milan Forst letecký útok. V 10:45 vzlétli do vzduchu, a sami ještě netušili, že se z rutinního nácviku za pár minut stane souboj o život. Piloti totiž narazili na dva americké letouny typu F-84E Thunderjet, které se pohybovaly v československém vzdušném prostoru v oblasti Českého lesa, ve vnitrozemí, 35 kilometrů od státní hranice s Německem.

Šrámek dostal od velení jasný úkol. Měl vypálit výstražnou dávku, kterou měl Američany přimět přistát. Letouny Spojených států se ale rozdělily a rozhodně se nechystaly vzdát. Šrámek se tedy vydal za vedoucím strojem, který se snažil uniknout do Německa.

Následně mu přišel do vysílačky pokyn letoun sestřelit. Šrámek zasáhl stroj ze vzdálenosti 300 metrů a pilot amerického letadla G. A. Brown se musel 58 kilometrů nad německým územím katapultovat. Letecká bitva nad Merklínem skončila a Československo se stalo vítězem nad Spojenými státy.

Američané ze střetu nadšení nebyli. Počet přeletů nad naším územím se od té doby sice rapidně zmenšil, zároveň ale Spojené státy obvinily Československo z napadení nad německým územím. Až o více než 25 let později ukázaly tajné americké materiály, že ke střetu došlo nad územím tehdejšího Československa a naši piloti tedy byli v právu.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie válka studená válka USA (Spojené státy americké) Československo MiG 15 UTI

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy