Československo zaútočilo na USA. A v legendární bitvě nad Merklínem zvítězilo

Historie je plná válek, konfliktů a střetů. Stejně tak je ale bohatá na překvapivá vítězství, a jedno takové za sebou mají českoslovenští letci, kteří se utkali v bitvě se Spojenými státy. První konflikt s našimi západními spojenci za dob studené války vyhráli a ukázali tím, že se nebojí chránit hranice před jakýmkoliv nepřítelem.

Historie střetu se začala psát v roce 1948, kdy se dostali v Československu k moci komunisté. Studená válka mezi SSSR a USA byla sice ještě v počátcích, už tehdy ale bylo jasné, a kterou stranu se bude muset Československo postavit.

Stali jsme se součástí východního bloku a naše role v rámci konfliktu byla jasná. Chtě nechtě se Spojené státy stali našimi nepříteli a ačkoliv během studené války nedošlo k žádnému významnějšímu ozbrojenému konfliktu, situace byla nesmírně napjatá.

Mezi USA a Sovětský svazem panovala nevraživost a celý svět se obával, co přijde. Šlo naštěstí pouze o ekonomické soupeření, s tímto tvrzením by ale nesouhlasili piloti obou zainteresovaných stran. Ve vzduchu totiž docházelo ke střetům mezi letouny, ačkoliv válka oficiálně vyhlášena nebyla.

Spojené státy si během studené války vytvořily předsunuté vojenské základny v Německu. Jejich letouny v průběhu let často přelétaly nad území Československa, nejbližšího státu, který patřil pod křídla nepřítele. Většina přeletů byla, nutno dodat, neúmyslná, přesto narušovaly suverenitu státu. 

Našly by se ale i takové přelety, které měly jasně daný cíl - špionáž. Té se ale nemělo Československo jak bránit. Technika z dob druhé světové války byla zastaralá, radary byly proti americkým stíhačkám takřka k ničemu, a  Avia S-199, nejlepší letoun, jaký měla naše armáda k dispozici, neměl proti americkým strojům šanci.

V roce 1950 proto Československo  koupilo do své výzbroje proudové letouny MiG-15, které se americkým Thunderjetům dokázaly plně vyrovnat. Pro české piloty ale šlo o naprostou novinku, na kterou si museli dlouho zvykat. První nasazení k obraně našich hranic tedy proběhlo až v roce 1952.

O rok později, 10. března 1953, nacvičovat piloti Jaroslav Šrámek a Milan Forst letecký útok. V 10:45 vzlétli do vzduchu, a sami ještě netušili, že se z rutinního nácviku za pár minut stane souboj o život. Piloti totiž narazili na dva americké letouny typu F-84E Thunderjet, které se pohybovaly v československém vzdušném prostoru v oblasti Českého lesa, ve vnitrozemí, 35 kilometrů od státní hranice s Německem.

Šrámek dostal od velení jasný úkol. Měl vypálit výstražnou dávku, kterou měl Američany přimět přistát. Letouny Spojených států se ale rozdělily a rozhodně se nechystaly vzdát. Šrámek se tedy vydal za vedoucím strojem, který se snažil uniknout do Německa.

Následně mu přišel do vysílačky pokyn letoun sestřelit. Šrámek zasáhl stroj ze vzdálenosti 300 metrů a pilot amerického letadla G. A. Brown se musel 58 kilometrů nad německým územím katapultovat. Letecká bitva nad Merklínem skončila a Československo se stalo vítězem nad Spojenými státy.

Američané ze střetu nadšení nebyli. Počet přeletů nad naším územím se od té doby sice rapidně zmenšil, zároveň ale Spojené státy obvinily Československo z napadení nad německým územím. Až o více než 25 let později ukázaly tajné americké materiály, že ke střetu došlo nad územím tehdejšího Československa a naši piloti tedy byli v právu.

Související

Více souvisejících

historie válka studená válka USA (Spojené státy americké) Československo MiG 15 UTI

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy