Československo zaútočilo na USA. A v legendární bitvě nad Merklínem zvítězilo

Historie je plná válek, konfliktů a střetů. Stejně tak je ale bohatá na překvapivá vítězství, a jedno takové za sebou mají českoslovenští letci, kteří se utkali v bitvě se Spojenými státy. První konflikt s našimi západními spojenci za dob studené války vyhráli a ukázali tím, že se nebojí chránit hranice před jakýmkoliv nepřítelem.

Historie střetu se začala psát v roce 1948, kdy se dostali v Československu k moci komunisté. Studená válka mezi SSSR a USA byla sice ještě v počátcích, už tehdy ale bylo jasné, a kterou stranu se bude muset Československo postavit.

Stali jsme se součástí východního bloku a naše role v rámci konfliktu byla jasná. Chtě nechtě se Spojené státy stali našimi nepříteli a ačkoliv během studené války nedošlo k žádnému významnějšímu ozbrojenému konfliktu, situace byla nesmírně napjatá.

Mezi USA a Sovětský svazem panovala nevraživost a celý svět se obával, co přijde. Šlo naštěstí pouze o ekonomické soupeření, s tímto tvrzením by ale nesouhlasili piloti obou zainteresovaných stran. Ve vzduchu totiž docházelo ke střetům mezi letouny, ačkoliv válka oficiálně vyhlášena nebyla.

Spojené státy si během studené války vytvořily předsunuté vojenské základny v Německu. Jejich letouny v průběhu let často přelétaly nad území Československa, nejbližšího státu, který patřil pod křídla nepřítele. Většina přeletů byla, nutno dodat, neúmyslná, přesto narušovaly suverenitu státu. 

Našly by se ale i takové přelety, které měly jasně daný cíl - špionáž. Té se ale nemělo Československo jak bránit. Technika z dob druhé světové války byla zastaralá, radary byly proti americkým stíhačkám takřka k ničemu, a  Avia S-199, nejlepší letoun, jaký měla naše armáda k dispozici, neměl proti americkým strojům šanci.

V roce 1950 proto Československo  koupilo do své výzbroje proudové letouny MiG-15, které se americkým Thunderjetům dokázaly plně vyrovnat. Pro české piloty ale šlo o naprostou novinku, na kterou si museli dlouho zvykat. První nasazení k obraně našich hranic tedy proběhlo až v roce 1952.

O rok později, 10. března 1953, nacvičovat piloti Jaroslav Šrámek a Milan Forst letecký útok. V 10:45 vzlétli do vzduchu, a sami ještě netušili, že se z rutinního nácviku za pár minut stane souboj o život. Piloti totiž narazili na dva americké letouny typu F-84E Thunderjet, které se pohybovaly v československém vzdušném prostoru v oblasti Českého lesa, ve vnitrozemí, 35 kilometrů od státní hranice s Německem.

Šrámek dostal od velení jasný úkol. Měl vypálit výstražnou dávku, kterou měl Američany přimět přistát. Letouny Spojených států se ale rozdělily a rozhodně se nechystaly vzdát. Šrámek se tedy vydal za vedoucím strojem, který se snažil uniknout do Německa.

Následně mu přišel do vysílačky pokyn letoun sestřelit. Šrámek zasáhl stroj ze vzdálenosti 300 metrů a pilot amerického letadla G. A. Brown se musel 58 kilometrů nad německým územím katapultovat. Letecká bitva nad Merklínem skončila a Československo se stalo vítězem nad Spojenými státy.

Američané ze střetu nadšení nebyli. Počet přeletů nad naším územím se od té doby sice rapidně zmenšil, zároveň ale Spojené státy obvinily Československo z napadení nad německým územím. Až o více než 25 let později ukázaly tajné americké materiály, že ke střetu došlo nad územím tehdejšího Československa a naši piloti tedy byli v právu.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

Více souvisejících

historie válka studená válka USA (Spojené státy americké) Československo MiG 15 UTI

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Lionel Messi

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

včera

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje

Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na nové skutečnosti a aktuální vývoj v trestní kauze související s bitcoinovým darem podniká další kroky k posílení právní ochrany a majetkových zájmů státu. Vzhledem k rostoucím právním a finančním rizikům se rozhodlo využít služeb renomované externí advokátní kanceláře PRK Partners. 

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami

Občanská demokratická strana zahajuje od prvního zářijového týdne hlavní fázi kampaně do senátních a komunálních voleb. Jejím ústředním heslem bude "Senát jim nedáme". ODS apeluje na voliče, kteří nesouhlasí se směřováním současné vlády ANO, SPD a Motoristů, a chce zachovat Senát jako silnou demokratickou protiváhu vládní většiny.

včera

včera

Donald Trump

Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump

Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.

včera

včera

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy