/Kladno-1. ledna 2018 uplyne 25 let od rozdělení republiky. Čtenáři českých knihoven mají o literaturu psanou ve slovenštině jen minimální zájem. Například v Přerově už téměř 20 let tyto knihy do svého fondu ani nenakupují. Podobné zkušenosti mají i ostatní knihovny v Olomouckém kraji, kvůli nezájmu čtenářů je ze svých fondů postupně vyřazují.
Podle knihovníků přitom ještě v 90. letech byla literatura ve slovenštině ve velké oblibě. "Literaturu ve slovenštině posledních 15 až 20 let nekupujeme. Není o ni zájem. V naší knihovně ani nikdy velký knižní fond ve slovenštině nebyl. Ale je pravda, že v 90. letech si čtenáři knihy ve slovenštině půjčovali. Spousta románů světových autorů totiž vycházela nejdříve ve slovenštině a se zpožděním se překládala i do češtiny. To byl asi nejčastější důvod zájmu o slovenštinu," řekla Jitka Štiborová z Městské knihovny v Přerově.
Podle ní se postupně produkce těchto knih vyrovnala a zájem opadal. "V současnosti je v našem fondu opravdu malý zlomek literatury ve slovenském jazyce, spíš odborné publikace, ale nepůjčují se," doplnila. Dodala však, že o současné slovenské autory v překladu zájem naopak je.
Podobné zkušenosti mají i knihovníci v Lipníku nad Bečvou. "Pamatuji si, že v knihovně byl poměrně velký podíl knih ve slovenském originále, protože Slováci měli lepší vydavatelskou politiku - překládali a vydávali více západní autory. Takže detektivky a světová literatura se běžně četla ve slovenštině. Čtenáři si je půjčovali běžně a neřešili, že je kniha ve slovenštině," sdělila ředitelka knihovny Miroslava Střelcová.
I tam však knihy ve slovenštině po rozpadu republiky postupně vyřadili z fondu. "Po sametové revoluci se začala ve velkém vydávat světová literatura v češtině a naši čtenáři začali českým překladům dávat přednost. Takže knihy ve slovenštině se nepůjčovaly, proto jsme je postupně vyřadili. V současné době máte ve fondu zhruba deset knih ve slovenštině - jde o naučnou literaturu, žádná beletrie," doplnila Střelcová. Knihovna má naopak v současné době 366 titulů slovenské literatury v českém překladu.
Nejvíce literatury ve slovenštině si mohou i nadále půjčovat čtenáři ve Vědecké knihovně v Olomouci, i tam však zájem klesl. "Do roku 1992 jsme měli povinný výtisk i z území Slovenska, proto jsme měli slovensky psané literatury opravdu hodně a taky se dost půjčovala," uvedla pracovnice knihovny Libuše Machačová. Od roku 1993 se slovenská literatura podle ní částečně nakupuje a částečně získává mezinárodní výměnou. Podle zástupců knihovny obzvláště mladá generace už na slovenštinu není zvyklá, přesto některé slovensky psané tituly čtenáři občas vyžadují.
"Obecně platí, že v dnešní době čeští čtenáři ve slovenštině nečtou vůbec. Knih ve slovenštině máme minimum, většina z nich nebyla nikdy vypůjčena," uvedla ředitelka Městské knihovny Kladno Jana Machová. Pokud si už tyto knihy někdo půjčí, bývají to zpravidla lidé ze Slovenska, kteří v Česku žijí a pracují. Ale ani ti slovenské knihy nevyžadují. Běžně čtou v češtině, která jim nedělá problémy.
Zájem o přeložené slovenské tituly je přitom v kladenské knihovně obrovský, čtenáři si některé dokonce rezervují a jsou ochotni na ně čekat i měsíce. Mezi nejoblíbenější patří detektivky Dominika Dána, romány pro ženy od Táni Keleové-Vasilkové, Evy Urbaníkové, Jany Benkové, Dany Hlavaté, Karin Krausové či Hany Lasicové, fantasy a detektivky Juraje Červeňáka nebo myslivecké příběhy Igora Mráze.
Alexandra Dančová z líbeznické knihovny připomněla, že slovenština byla díky československému vysílání pro Čechy téměř mateřským jazykem. Dnes už je ale vše jinak. "Když za mnou přijela slovenská kamarádka, mé tehdy malé děti jí nerozuměly ani slovo. Byl to pro mě šok. Nikdy mi slovenština nepřišla tak moc odlišná od češtiny. A přesto, pokud ji děti nikdy pořádně neslyšely, nerozuměly," uzavřela Dančová.
Související
Přístup k digitalizovaným knihovnickým dokumentům bude možný do konce června
Blatný chce, aby knihovny mohly otevřít výdejní okna. Vládu o to požádali odborníci
Knihovny , knihy , Slovensko , češi , Literatura , jazyky
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 46 minutami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 1 hodinou
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 1 hodinou
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 2 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 2 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 3 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 3 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 3 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 3 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 4 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 5 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 5 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 6 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.
Zdroj: Libor Novák