Knihy ve slovenštině? Zájem v Česku je minimální, knihovny je vyřazují

Podle knihovníků přitom ještě v 90. letech byla literatura ve slovenštině ve velké oblibě. "Literaturu ve slovenštině posledních 15 až 20 let nekupujeme. Není o ni zájem. V naší knihovně ani nikdy velký knižní fond ve slovenštině nebyl. Ale je pravda, že v 90. letech si čtenáři knihy ve slovenštině půjčovali. Spousta románů světových autorů totiž vycházela nejdříve ve slovenštině a se zpožděním se překládala i do češtiny. To byl asi nejčastější důvod zájmu o slovenštinu," řekla Jitka Štiborová z Městské knihovny v Přerově.

Podle ní se postupně produkce těchto knih vyrovnala a zájem opadal. "V současnosti je v našem fondu opravdu malý zlomek literatury ve slovenském jazyce, spíš odborné publikace, ale nepůjčují se," doplnila. Dodala však, že o současné slovenské autory v překladu zájem naopak je.

Podobné zkušenosti mají i knihovníci v Lipníku nad Bečvou. "Pamatuji si, že v knihovně byl poměrně velký podíl knih ve slovenském originále, protože Slováci měli lepší vydavatelskou politiku - překládali a vydávali více západní autory. Takže detektivky a světová literatura se běžně četla ve slovenštině. Čtenáři si je půjčovali běžně a neřešili, že je kniha ve slovenštině," sdělila ředitelka knihovny Miroslava Střelcová.

I tam však knihy ve slovenštině po rozpadu republiky postupně vyřadili z fondu. "Po sametové revoluci se začala ve velkém vydávat světová literatura v češtině a naši čtenáři začali českým překladům dávat přednost. Takže knihy ve slovenštině se nepůjčovaly, proto jsme je postupně vyřadili. V současné době máte ve fondu zhruba deset knih ve slovenštině - jde o naučnou literaturu, žádná beletrie," doplnila Střelcová. Knihovna má naopak v současné době 366 titulů slovenské literatury v českém překladu.

Nejvíce literatury ve slovenštině si mohou i nadále půjčovat čtenáři ve Vědecké knihovně v Olomouci, i tam však zájem klesl. "Do roku 1992 jsme měli povinný výtisk i z území Slovenska, proto jsme měli slovensky psané literatury opravdu hodně a taky se dost půjčovala," uvedla pracovnice knihovny Libuše Machačová. Od roku 1993 se slovenská literatura podle ní částečně nakupuje a částečně získává mezinárodní výměnou. Podle zástupců knihovny obzvláště mladá generace už na slovenštinu není zvyklá, přesto některé slovensky psané tituly čtenáři občas vyžadují.

"Obecně platí, že v dnešní době čeští čtenáři ve slovenštině nečtou vůbec. Knih ve slovenštině máme minimum, většina z nich nebyla nikdy vypůjčena," uvedla ředitelka Městské knihovny Kladno Jana Machová. Pokud si už tyto knihy někdo půjčí, bývají to zpravidla lidé ze Slovenska, kteří v Česku žijí a pracují. Ale ani ti slovenské knihy nevyžadují. Běžně čtou v češtině, která jim nedělá problémy.

Zájem o přeložené slovenské tituly je přitom v kladenské knihovně obrovský, čtenáři si některé dokonce rezervují a jsou ochotni na ně čekat i měsíce. Mezi nejoblíbenější patří detektivky Dominika Dána, romány pro ženy od Táni Keleové-Vasilkové, Evy Urbaníkové, Jany Benkové, Dany Hlavaté, Karin Krausové či Hany Lasicové, fantasy a detektivky Juraje Červeňáka nebo myslivecké příběhy Igora Mráze.

Alexandra Dančová z líbeznické knihovny připomněla, že slovenština byla díky československému vysílání pro Čechy téměř mateřským jazykem. Dnes už je ale vše jinak. "Když za mnou přijela slovenská kamarádka, mé tehdy malé děti jí nerozuměly ani slovo. Byl to pro mě šok. Nikdy mi slovenština nepřišla tak moc odlišná od češtiny. A přesto, pokud ji děti nikdy pořádně neslyšely, nerozuměly," uzavřela Dančová.