Knihy ve slovenštině? Zájem v Česku je minimální, knihovny je vyřazují

/Kladno-1. ledna 2018 uplyne 25 let od rozdělení republiky. Čtenáři českých knihoven mají o literaturu psanou ve slovenštině jen minimální zájem. Například v Přerově už téměř 20 let tyto knihy do svého fondu ani nenakupují. Podobné zkušenosti mají i ostatní knihovny v Olomouckém kraji, kvůli nezájmu čtenářů je ze svých fondů postupně vyřazují.

Podle knihovníků přitom ještě v 90. letech byla literatura ve slovenštině ve velké oblibě. "Literaturu ve slovenštině posledních 15 až 20 let nekupujeme. Není o ni zájem. V naší knihovně ani nikdy velký knižní fond ve slovenštině nebyl. Ale je pravda, že v 90. letech si čtenáři knihy ve slovenštině půjčovali. Spousta románů světových autorů totiž vycházela nejdříve ve slovenštině a se zpožděním se překládala i do češtiny. To byl asi nejčastější důvod zájmu o slovenštinu," řekla Jitka Štiborová z Městské knihovny v Přerově.

Podle ní se postupně produkce těchto knih vyrovnala a zájem opadal. "V současnosti je v našem fondu opravdu malý zlomek literatury ve slovenském jazyce, spíš odborné publikace, ale nepůjčují se," doplnila. Dodala však, že o současné slovenské autory v překladu zájem naopak je.

Podobné zkušenosti mají i knihovníci v Lipníku nad Bečvou. "Pamatuji si, že v knihovně byl poměrně velký podíl knih ve slovenském originále, protože Slováci měli lepší vydavatelskou politiku - překládali a vydávali více západní autory. Takže detektivky a světová literatura se běžně četla ve slovenštině. Čtenáři si je půjčovali běžně a neřešili, že je kniha ve slovenštině," sdělila ředitelka knihovny Miroslava Střelcová.

I tam však knihy ve slovenštině po rozpadu republiky postupně vyřadili z fondu. "Po sametové revoluci se začala ve velkém vydávat světová literatura v češtině a naši čtenáři začali českým překladům dávat přednost. Takže knihy ve slovenštině se nepůjčovaly, proto jsme je postupně vyřadili. V současné době máte ve fondu zhruba deset knih ve slovenštině - jde o naučnou literaturu, žádná beletrie," doplnila Střelcová. Knihovna má naopak v současné době 366 titulů slovenské literatury v českém překladu.

Nejvíce literatury ve slovenštině si mohou i nadále půjčovat čtenáři ve Vědecké knihovně v Olomouci, i tam však zájem klesl. "Do roku 1992 jsme měli povinný výtisk i z území Slovenska, proto jsme měli slovensky psané literatury opravdu hodně a taky se dost půjčovala," uvedla pracovnice knihovny Libuše Machačová. Od roku 1993 se slovenská literatura podle ní částečně nakupuje a částečně získává mezinárodní výměnou. Podle zástupců knihovny obzvláště mladá generace už na slovenštinu není zvyklá, přesto některé slovensky psané tituly čtenáři občas vyžadují.

"Obecně platí, že v dnešní době čeští čtenáři ve slovenštině nečtou vůbec. Knih ve slovenštině máme minimum, většina z nich nebyla nikdy vypůjčena," uvedla ředitelka Městské knihovny Kladno Jana Machová. Pokud si už tyto knihy někdo půjčí, bývají to zpravidla lidé ze Slovenska, kteří v Česku žijí a pracují. Ale ani ti slovenské knihy nevyžadují. Běžně čtou v češtině, která jim nedělá problémy.

Zájem o přeložené slovenské tituly je přitom v kladenské knihovně obrovský, čtenáři si některé dokonce rezervují a jsou ochotni na ně čekat i měsíce. Mezi nejoblíbenější patří detektivky Dominika Dána, romány pro ženy od Táni Keleové-Vasilkové, Evy Urbaníkové, Jany Benkové, Dany Hlavaté, Karin Krausové či Hany Lasicové, fantasy a detektivky Juraje Červeňáka nebo myslivecké příběhy Igora Mráze.

Alexandra Dančová z líbeznické knihovny připomněla, že slovenština byla díky československému vysílání pro Čechy téměř mateřským jazykem. Dnes už je ale vše jinak. "Když za mnou přijela slovenská kamarádka, mé tehdy malé děti jí nerozuměly ani slovo. Byl to pro mě šok. Nikdy mi slovenština nepřišla tak moc odlišná od češtiny. A přesto, pokud ji děti nikdy pořádně neslyšely, nerozuměly," uzavřela Dančová.

Související

Knihovna, ilustrační foto

Přístup k digitalizovaným knihovnickým dokumentům bude možný do konce června

Studenti, učitelé či vědci budou mít přístup k digitalizovaným dokumentům vybraných knihoven do konce června. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se dohodl s předsedou Svazu knihkupců a nakladatelů (SČKN) Martinem Vopěnkou na uzavření licenční smlouvy. Stát nakladatelům zaplatí náhradu 80 milionů korun za neprodané knihy, které budou díky této dohodě dostupné on-line. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.
Knihovny

Blatný chce, aby knihovny mohly otevřít výdejní okna. Vládu o to požádali odborníci

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) navrhne na příštím jednání vládě, aby knihovny mohly otevřít výdejní okénka. Důležité je to především kvůli přípravě studentů na zkoušky. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Případné otevření knihoven by podle ní provázela opatření, jako třeba povinnost mít respirátor FFP2.

Více souvisejících

Knihovny knihy Slovensko češi Literatura jazyky

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy