Vor v zákoně Soghojan a komplicové si trest odpykají, ÚS stížnosti zamítl

Brno - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost údajného mafiánského bosse arménského původu Andranika Soghojana. Kromě něj se na ÚS obrátili také Magomed Alijev a Arsen Arakeljan. Ani ti neuspěli.

Soghojan, jenž si měl odpykat 22 let ve vězení, už dříve unikl z Česka do Arménie, která jej zpět nevydala. Ústavní soudci se případem zabývali od roku 2015, nakonec tři stížnosti spojili do jednoho řízení a odmítli. Magomed Alijev si má odpykat 13,5 roku, Arsen Arakeljan 12 let.

Všichni tři zpochybňovali výpověď korunního svědka obžaloby, který taktéž působil v kriminálním prostředí, ovšem zároveň byl informátorem Bezpečnostní informační služby.

Podle ústavních soudců šlo skutečně o důležitou výpověď, která vyžadovala pečlivé hodnocení. "To se nicméně také stalo, kdy soudy, obzvláště soud prvého stupně, se jí věnovaly velmi podrobně," konstatoval v usnesení senát se zpravodajem Radovanem Suchánkem.

Soghojan také označil uložený výjimečný trest za nepřiměřeně přísný. ÚS reagoval poukazem na společenskou nebezpečnost činu a na to, že Soghojan stál na vrcholu pyramidy.

Soghojan byl podle vyšetřovatelů "vorem v zakoně", tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Na likvidaci jiného arménského podnikatele se prý dohodl Soghojan s dalším bossem Gilanim Alijevem. Ten pak pověřil zajištěním vraždy Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov omylem napadl nožem jiného Arména, kterému zachránil život rychlý lékařský zákrok.

O 14 dní později se Treťjakov pokusil o vraždu znovu. Od Magomeda Alijeva údajně dostal střelnou zbraň a od Arsena Arakeljana a Arsena Kakosjana informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley. Treťjakov se ale i tentokrát spletl a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka. Najatého vraha Treťjakova soudy potrestaly 22 lety vězení.

Související

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

Více souvisejících

Ústavní soud ČR Andranik Soghojan (vor v zákoně) arménie

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Íránské drony revolučních gard

Bahrajn likviduje íránské rakety a drony, Kuvajt po útocích zavřel letiště

Vojenské velení Bahrajnu oznámilo, že tamní protivzdušná obrana ve středu úspěšně zachytila a zlikvidovala tři rakety a několik bezpilotních letounů. Armáda ostře odsoudila tyto vzdušné údery a obvinila Teherán z pokračujícího nepřátelského přístupu vůči celému regionu. Podle oficiálního prohlášení generálního štábu Írán systematicky cílí svými raketovými a dronovými útoky na civilní objekty v Bahrajnském království. Všechny bahrajnské zbraně a armádní jednotky byly uvedeny do stavu nejvyšší bojové pohotovosti a obranné připravenosti, přičemž úřady zároveň varovaly civilní obyvatelstvo, aby se nedotýkalo žádných podezřelých předmětů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy