Česko-ruské fórum budí vášně. Šéf ÚSTR na něm chce být kvůli archivům

Hazdra se podle svého vyjádření akce zúčastní spolu s dalšími českými historiky, kteří se zabývají moderními dějinami. "Chceme této příležitosti využít mimo jiné k předložení seznamu archivních materiálů, jejichž lepší dostupnost bychom uvítali," zdůvodnil ředitel ÚSTR svou účast.

ÚSTR tuto účast na svém webu označil za "další z řady pokusů narušit obecnou nepřístupnost ruských archivů". "Nebude-li tento pokus úspěšný, potvrdí se domněnky, že fórum je spíš jen aktem propagandy, avšak ÚSTR jako výzkumná organizace nemůže tento pokus neučinit," uvádí ústav.

Devět signatářů výzvy, mezi něž patří poslanec a bývalý ředitel ústavu Pavel Žáček nebo historik Petr Blažek, akci pokládají za jeden z nástrojů legitimizace nedemokratické politiky současného kremelského režimu. "Žádná výhoda archivních akvizic, kterou se protagonisté fóra zaštiťují, nemůže vyvážit to, čím je pro historika ztráta osobní integrity, pokud historik nebo badatel opomíjí morální cenu, kterou za tyto výhody platí," uvedli autoři výzvy.

Fórum se zaměří na spolupráci ve vzdělání a na zpřístupnění dosud uzavřených ruských archivů českým badatelům. Česká strana si od toho slibuje posun v dlouholeté snaze dostat se k materiálům, které by vyjasnily například osudy českých legionářů, období před počátkem druhé světové války, okolnosti komunistického převratu v roce 1948 či okupace Československa v srpnu 1968. Téma loni při setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem otevřel prezident Miloš Zeman.

Proti ustavení fóra se už loni postavili bývalí čeští diplomaté, zástupci nevládního sektoru a odborníci na východní Evropu. Mezi signatáři výzvy byli například bývalí velvyslanci Luboš Dobrovský, Jiří Schneider, Petr Kolář či Pavel Fischer, ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek nebo ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. Podle nich iniciativa bude sloužit jen jako propagandistický nástroj Moskvy.