Od 1. června se zavádí volno na ošetřování blízkých. Kdo si ho může vybrat?

"Česká správa a okresní správy sociálního zabezpečení jsou připraveny na příjem žádostí o novou dávku, podávání informací klientům, mzdovým účetním zaměstnavatelů a samozřejmě lékařům a nemocnicím," uvedla mluvčí. Už dřív ČTK sdělila, že v úřadu kvůli vyřizování dlouhodobého ošetřovného přibylo 60 míst a instituce chystá tiskopisy a počítačové programy.

Na možné potíže při zavádění dlouhodobého ošetřovného upozorňovala na nedávném jednání sněmovního sociálního výboru poslankyně Jana Pastuchová (ANO). Poukazovala na to, že administrativa kolem dávky je složitá a správa by nemusela vyřizování zvládat. Buraňová pak uvedla, že při zpracovávání dávky je a bude nutné posuzovat splnění podmínek pro nárok na ošetřovné, proto bude potřeba "počítat s určitým náběhem do praxe". Vyplňovat se bude hned několik tiskopisů.

Volno bude možné získat na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Týká se to třeba lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či s rakovinou a jinou těžkou nemocí. "Ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě," uvedlo ministerstvo práce.

Volno si může vzít manželka, manžel, registrovaný partner či partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc. O nemocného může pečovat i protějšek těchto příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat. Na další ošetřovné budou mít pracovníci pak nárok nejdřív rok po skončení ošetřovatelského volna.

Zaměstnavatel musí zaměstnance v práci omluvit. Pustit ho nemusí jen tehdy, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Musí to ale pracovníkovi písemně zdůvodnit. Hospodářská komora ošetřovatelské volno kritizovala. Podle ní situaci firem, které se potýkají s nedostatkem pracovníků, ještě zhorší. Komora se také obává toho, že někteří lidé budou dlouhodobé ošetřovné zneužívat.

Podle ministerstva práce by to bylo ale obtížné. Placené volno je možné získat jen na péči o člověka, který pobýval v nemocnici. Potvrzení navíc musí vydat lékaři.

Vedení resortu už dřív uvedlo, že by si volno mohlo ročně vybrat asi 30.000 lidí. Stát by to mělo kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by přišlo ještě zdravotní pojištění. Dalších několik desítek milionů je potřeba na platy lidí, kteří budou agendu zpracovávat. Ministerstvo ale také očekávalo, že by se díky péči v rodinách mohla ušetřit asi miliarda za pobyty nemocných v nemocnicích a léčebnách.

Se stárnutím společnosti a prodlužováním života roste i potřeba péče. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musejí opustit práci, podepíše se to na jejich příjmu i budoucí penzi. Podle dvou dřívějších výzkumů péči v rodinách v Česku dostávalo kolem 80.000 seniorů a seniorek. Většinou se o ně staraly ženy - manželky, dcery či snachy. Průměrně rodina věnovala opatrování blízkého 41 hodin týdně.