Ruská menšina v ČR se rozrůstá. Nebezpečně ji rozštěpila propaganda Kremlu

Rusové tvoří sedm procent cizinců v zemi. Letos na konci června mělo povolení k pobytu 37.303 občanů Ruské federace. Téměř tři pětiny z nich mohly v ČR zůstat natrvalo. Na konci loňska žilo v ČR s povolením 36.840 lidí z Ruska, v roce 2011 to bylo 31.533 a v roce 2007 pak 23.301. Počet i podíl občanů Ruska s trvalým pobytem roste.

Tři z deseti Rusů jsou v Česku kvůli práci a podnikání. Víc než pětina přijela za rodinou a desetina pak z humanitárních či jiných důvodů. Každý pětadvacátý žadatel o azyl či ochranu v Česku pochází z Ruska.

Stále větší zájem mají Rusové o studium na českých vysokých školách. Pokud se vzdělávají v češtině, nemusí za výuku na veřejných školách stejně jako Češi platit. V roce 2003 vysokoškolské vzdělání v ČR získávalo 418 občanů Ruska, jen tři z nich si studia hradili. Celkem Rusové tvořili tři procenta zahraničních studentů. V roce 2016 představovali už téměř 14 procent. Stali se tak druhou nejpočetnější skupinou zahraničních posluchačů hned po Slovácích. Školy měly 5906 ruských studentů, studium si platilo 353 z nich.

Zástupce Rusů v radě vlády pro národnostní menšiny v poslední výroční zprávě o menšinách uvedl, že většina Rusů se do Česka přestěhovala proto, aby unikli autoritářskému režimu ve své vlasti. K novému domovu jsou podle něj loajální. Podle ruského zástupce se ale kvůli ruské propagandě a dezinformacím komunita rozštěpila a dělí ji názory na dění na Ukrajině, brexit, politiku USA i členství ČR v EU a NATO. "Rozdělení ruskojazyčné komunity a částečně ruské národnostní menšiny již přesáhlo meze žádoucí názorové plurality a nebezpečně zasahuje i většinovou společnost. Jde o projevy propagace autoritářských systémů a politiků směřujících k totalitě," uvedl ruský zástupce v radě. 

Březnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukázal, že 73 let poté, co sovětský armáda osvobodila většinu českého území od nacistů, a pět desetiletí po invazi vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa převládají k Rusům u Čechů antipatie nad sympatiemi.

V roce 1968 cizí vojska vpadla na československé území před půlnocí 20. srpna. V prvním sledu to bylo 100.000 vojáků, postupně se okupační armáda rozrostla na 750.000 příslušníků. Koncem 80. let byli sovětští vojáci v Česku v 67 posádkách, na Slovensku v 16. Řadu oblastí jako Milovice nedaleko Prahy měli plně k dispozici.

Část sovětských jednotek opustila zemi v květnu 1989 při plánovaném snížení počtu ozbrojených sil SSSR. Vyjednávání o odsunu sovětských vojsk pak začala krátce po listopadu 1989. Do konce června 1991 se z československého území stáhlo 73.500 sovětských vojáků a 39.921 členů jejich rodin. V prosinci 1991 se rozpadl Sovětský svaz. Hlavním nástupnickým státem se stala Ruská federace.