Války, migrace, Češi se nedoplatí. Máme se vrátit do doby kamenné? U Jílkové se to opět hádalo

Moderátorka Jílková se zeptala filozofa Cílka, zda nepřehání, když tvrdí, že je situace vážná. Ten jí odpověděl, že se obává, aby se pražské podnebí v důsledku průměrného ročního růstu teploty o dva stupně Celsia jednou nedostalo na úroveň Budapešti, což by nám sice neublížilo, ale v případě Středomoří a severní Afriky bychom mohli počítat s mnohem dramatičtějším scénářem.

V případě neúrody rýže v Číně a s ní souvisejícím nedostatkem potravin hrozí podle Cílka cenové šoky. Šéfredaktor Kremlík oponoval, že na počátku 70. let byly takové předpovědi velmi populární a dramatické, ale týkaly se globálního ochlazování, které nenastalo. Jílková nadále trvala na tom, že sama na vlastní kůži pocítila oteplení, a zda i Kremlík připouští, že k nějakým změnám došlo. Ten jí odpověděl, že rozhodně není popíračem klimatických změn, jak se o něm tvrdí, ale že se jedná o přirozený proces. 

Ke slovu se dostal předseda Halenka, který vysvětlil, co nám hrozí, když budeme mít i nadále takto suchá a teplá léta. Ten řekl, že považuje za znepokojivé, když klimatické změny neprobíhají všude stejně. Za nejhorší scénář považuje tání ledovců a vzestup hladin moří. Přímořským lokalitám podle Halenky hrozí, že budou muset být vystěhovávány. Jílkovou zajímalo, co nás čeká v následujících deseti letech. Podle Cílka není vyloučeno sucho trvající 2-4 roky. Znovu zdůraznil, že vše závisí na situaci v nejlidnatějších zemích, jako jsou Indie a Čína, které jsou největšími dodavateli potravin. 

Meteorolog Šálek zpochybnil scénář každoročního růstu teplot o dva stupně. Podle jeho názoru se jedná o klasický přírodní cyklus, který nelze předvídat. Jedna prognóza očekávající oteplení byla nepravdivá. Nakonec došlo k ochlazení. Halenka na to řekl, že jenom rok 2017 byl jedním z nejteplejších. Šálek stále trval na tom, že se nemusí jednat o katastrofu. Ostatně větší úroda v důsledku extrémních teplot může přinést větší úrodu ovoce. Předseda Kozlík řekl, že pro zahrádkáře takové abnormální výkyvy nejsou dobré, když vysychají studny. Bude-li u nás čtyři roky takové sucho, jako letos, tak hrozí neúroda, protože nebude dostatek vody. 

Halenka řekl, že se obává plíživého zvyšování teplot podobně, jako tomu bylo v preindustriální době. Jílková se znovu zeptala na výhled pěti, až deseti let. Halenka odpověděl, že udělat takovou prognózu je téměř nereálné. Cílek reagoval, že je třeba vycházet z předchozích let, a předpokládat nějakou vyšší variabilitu. Hrozí kolísavé počasí, situace sucha a povodně. 

Kalenda vysvětlil, že z geologického hlediska žijeme v druhém nejchladnějším období vývoje Země, tedy ve čtvrtohorách, a že z hlediska pěti milionů let se klima ochlazuje. Střídají se doby ledové a meziledové. My momentálně žijeme v době meziledové, což je pro nás velké štěstí. Ostatně většina přednášejících na klimatické konferenci v Porto se shodla, že za výkyvy klimatu stojí Slunce, nikoli oxid uhličitý. 60letý cyklus aktivity Slunce je nejvíce znát v polárních zářích, rychlosti otáčení Země a uchovávání tepelné energie v horninách a její následné uvolňování zpět do atmosféry. Momentálně můžeme počítat s mírným poklesem teplot do roku 2030, a pak do roku 2060 s mírným nárůstem, ale to na nižší úroveň, než je současná.

Kremlík znovu poukázal na nepravdivé prognózy z minulého století, kdy se varovalo před něčím, co nakonec nenastalo. Na jednu stranu připustil, že se sice otepluje, ale že na druhou stranu nejsme svědky žádného poklesu úrody, či hladomoru. Jílková předala slovo předsedovi zemědělského svazu Pýchovi, který tvrdil, že letos byla úroda menší, a že se musel stále častěji používat zavlažovací systém, což má za následek větší ceny potravin. Výjimku tvořily olejniny. Do diskuze se dostala pšenice, jejíž cena se zvýšila o 12 %, což znamená, že zdraží například rohlíky. Kremlík následně zmínil meziroční variabilitu ve výnosech a závěry Českého statistického úřadu, podle nichž byla letošní úroda obilnin 5 tun na hektar, což není žádný katastrofický scénář. 

Kalenda poukázal na rozdíly mezi klimatologií a meteorologií. Zatímco meteorologové dělají krátkodobé předpovědi, tak klimatologové předvídají v dlouhodobějším časovém horizontu. Podle Kalendy klimatické změny znamenají větší úrodu. Z hlediska výkonnosti potravin je vyšší teplota přínosem. Kozlík opět zmínil problém s nedostatkem vody, který způsobuje sucho. Šálek opět varoval před výkyvy a s nimi související potřebu hledat alternativní způsoby získávání vody.

Cílek řekl, že jenom na silnicích je vidět, jak sucho svědčí stromům. Půdy nejsou schopné vázat vodu a dochází k vysychání. Jílková dala slovo pánovi z publika, který se představil jako Jeřábek. Ten dal za pravdu Cílkovi s tím, že žije v přírodě, v blízkosti Berounky, a že tam, kde si jako děti hrály, podstatně ubývá voda. Co se týče zemědělců, tak ti už jsou v tak zoufalé situaci, že musejí prodávat skot. Dále zdůraznil, že se globální oteplování netýká jenom nás, ale i zemí, jako jsou třeba Makedonie, nebo i Mexiko. 

Šálek připustil zničující dopady letošního sucha u nás a ve Skandinávii, ale snažil se uvést některé věci na pravou míru. Například na jihu bylo podnebí maximálně teplé, ale i vlhké. Třeba v Chorvatsku byla doslova džungle. Katastrofy v podobě nárůstu škůdců jsme dle Šálka zažili už ve středověku. Jeřábek nesouhlasil s tím, že tehdy nebyla planeta tak moc přelidněná, jako dnes. Lidstvo si zvyklo v případě nadprůměrných teplot na klimatizace, což ale znamená větší spotřebu energií. 

Jílková se zeptala Kremlika, zda hrozí v důsledku klimatických změn migrace a války. Jeřábek totiž zmínil také migraci lidí z jihu na sever. Proč se Mexičané, čím dál více snaží dostat do USA? Ten argumentoval diagramem, který ukázal klesající míru cen potravin a světové chudoby do roku 2002, v němž se začaly zavádět biopaliva způsobující podle dat světové banky enormní nedostatek potravin a s ním související migraci z chudého jihu na bohatý sever. Nebyla to klimatická změna, nýbrž biopaliva, kdo může za migraci.

Cílek řekl, že migrace je v současném světě velký problém, ale nikoliv v Evropě, kde je ještě relativně zvládnutelná, nýbrž v Číně, Indii, Indonésii a na Filipínách. Jílková dala mikrofon paní z publika, která reagovala na teze, že nejsme schopní předvídat, co bude jenom za rok. Není v takovém případě  kontraproduktivní bojovat s globálním oteplováním, které ani nevíme, zda reálně bude?  

Diskuze se chýlila ke konci. Probírala se jak schopnost předvídat výkyvy počasí, tak i předcházení klimatickým změnám šetrnějším přístupem k přírodě. Jílková se ptala Cílka, zda je důležité nějakým způsobem omezovat dopravu kvůli emisi skleníkových plynů. Měli bychom přestat jezdit automobily a vrátit se ke koním? Kremlík oponoval, že boj proti klimatickým změnám a environmentální politika jsou pouhým tunelem, který stojí státní rozpočet spousty peněz. Jako příklad uvedl solární panely a větrnou energii. 

Jílková oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude klesající porodnost. Proč přibývá neplodných párů a ženy odsouvají mateřství? Proč zadaní muži často navštěvují prostitutky? Mají to muži těžší, než ženy, nebo je to naopak?