Ze Sudet prchaly statisíce Čechů. Zapomíná se na Stráže obrany státu, zaznělo při pietě

Češi si nedostatečně připomínají památku statisíců československých občanů, kteří museli po podpisu mnichovské dohody v roce 1938 a následné anexi Sudet nacistickým Německem nuceně odejít do vnitrozemí. Dnes to zaznělo na pietní akci na pražském Masarykově nádraží, připomínající památku odsunutých. Český svaz bojovníků za svobodu požaduje, aby měli vlastní památný den. Dnešní piety se zúčastnil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), místopředseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), zástupci vlasteneckých spolků nebo funkcionáři ruského velvyslanectví. Na akci navazoval křest knihy vzpomínek pamětníků.

Po podpisu Mnichovské dohody v září roku 1938 musely z československého pohraničí uprchnout stovky tisíc Čechů, Židů a protinacisticky smýšlejících Němců. Vlaky s nimi končily na Masarykově nádraží, kde byla před třemi lety odhaleny deska připomínající jejich osud. Podle předsedy Senátu Štěcha se velká pozornost a veřejná diskuze věnuje událostem odsunu německého obyvatelstva po válce, ale odsun československých občanů před ní se často opomíjí.

Jeden z organizátorů akce Jaroslav Těšínský dnes připomněl členy takzvané Stráže obrany státu, což byl bezpečností sbor fungující v letech 1936 až 1939, který měl za úkol chránit státní hranice. Při obsazování Sudet nacisty vyzbrojenými henleinovci asi 120 jeho příslušníků padlo. "Ač to vlastně byly první oběti boje za naši svobodu, nemají dosud nikde společný důstojný pomník," uvedl Těšínský s apelem na politiky, aby toto opomenutí napravili.

Emil Kulfánek z Českého svazu bojovníků za svobodu uvedl, že některé zahraniční i české spolky se pokoušejí dosáhnout revize Benešových dekretů, na základě kterých se uskutečnil odsun poválečný odsun Němců, a že tito "revanšisté" latentně napadají celou ideu československého státu z roku 1918. Jako mají Němci památný den připomínající odsun německých obyvatel z Československa, měli by podle něj mít i Češi obdobný den na památku vysídlení svých občanů po anexi Sudet. Svaz podle něj dopisem vyzve poslance a senátory, aby tento den ustanovili na 30. září.

Akce se zúčastnil i Jiří Železný z Československé obce legionářské, pamětník událostí z roku 1938. "Byl to začátek tragédie nejen našeho národa, ale vlastně začátek druhé světové války," uvedl. Dnešní školství podle něj mladé lidi dostatečně neučí vlasteneckému cítění, které v časech krize motivuje k boji za svobodu.

Po pietní události následoval křest knihy Jindřicha Marka a Jaroslava Čvančary s názvem Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938. Ta obsahuje vzpomínky více než dvou set pamětníků a je doplněna bohatou obrazovou přílohou.

Mnichovskou dohodu podepsali v noci z 29. na 30. září 1938 zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a Německa bez účasti československých zástupců. Šlo o ústupek hitlerovskému Německu, které spolu s předsedou Sudetoněmecké strany Konrádem Henleinem argumentovalo právem českých Němců na národní sebeurčení v německém státě. Západní státy doufaly, že Hitler se s připojením Sudet spokojí a ustoupí od další expanzivní politiky. Už za necelý rok nicméně kvůli agresi hitlerovského Německa vůči Polsku vypukla druhá světová válka.

Související

Annalena Baerbock

Baerbocková přímo ve Varšavě odmítla polský požadavek válečných reparací

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes ve Varšavě po setkání se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem zopakovala, že Německo považuje otázku válečných reparací Polsku za uzavřenou. Šéf polské diplomacie na společné tiskové konferenci podle agentury Reuters uvedl, že věří, že postoj Německa v této věci se bude vyvíjet.
Fotografie z průběhu Mnichovských jednání. Zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii

Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.

Více souvisejících

II. světová válka sudetští němci Milan Štěch Český svaz bojovníků za svobodu

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Aktualizováno před 43 minutami

Ilustrační foto

Británie přišla kvůli brexitu o tisíce lékařů

V Británii v důsledku brexitu ubylo zhruba 4000 lékařů. V systému je nedostatek zejména anesteziologů, pediatrů, psychiatrů či kardiologů a plicních lékařů, informovala odborná společnost Nuffield Trust. Podle ní pracovalo v roce 2021 ve Spojeném království na 37.000 lékařek a lékařů z jiných evropských zemi. Odchod země z Evropské unie však vedl k pomalejšímu náboru lékařského personálu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko na poslední chvíli odložilo jednání s USA o jaderných zbraních

Rusko odložilo jednání s USA o strategických jaderných zbraních, která měla začít v úterý v Káhiře, informoval ruský deník Kommersant s odvoláním na vyjádření americké ambasády v Rusku. Podle amerického ministerstva zahraničí šlo o jednostranné rozhodnutí. Moskva podle ambasády uvedla, že navrhne nový termín jednání.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Ruské matky sbírají podpisy pod petici za ukončení války a návrat synů z Ukrajiny

Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici dnes odmítl vyjádřit, informovala agentura Interfax. Petice je podle médií dílem skupiny matek z hnutí Feministický protiválečný odpor a skupiny matek mobilizovaných vojáků a branců povolaných k povinné vojenské službě v ruské armádě. Zveřejněna byla neděli.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Kyjev

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od minulého týdne stále bez elektřiny

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.

Aktualizováno před 3 hodinami

Miloš Zeman

Zeman podepsal daň z neočekávaných zisků a odvody z prodeje elektřiny

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Volby prezidenta 2023: Mezi kandidáty je sázkovým favoritem Pavel, po něm Nerudová

Petr Pavel je z prezidentských kandidátů největším sázkovým favoritem na post hlavy státu. Na druhé místo se u některých sázkových kanceláří dostala poprvé od začátku října Danuše Nerudová těsně před Andreje Babiše. Ten je ale favoritem na výhru hned v prvním kole voleb. Vyplývá to z dat sázkových kanceláří zveřejněných na webech.

před 3 hodinami

Vánoce

Češi nemají na vánoční dárky peníze. Desetina lidí žádný nekoupí

Přibližně desetina Čechů letos kvůli nedostatku peněz nebude kupovat žádné vánoční dárky. Nejčastěji jde o lidi v důchodovém věku a bez zaměstnání, kterým finance mnohdy nestačí ani na nejlevnější jídlo a oblečení. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který si mezi tisícovkou respondentů nechala v říjnu vypracovat společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

před 4 hodinami

Všeobecná zdravotní pojišťovna

VZP bude letos hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to dnes řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). 

před 4 hodinami

Daně, ilustrační fotografie

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů ESA na 62 milionů eur

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi 1,6 miliardy Kč) ročně. Příspěvek, který se oproti současnosti zvýší asi o 60 milionů Kč, by měl posílit postavení českých firem v oboru a tím i vesmírné aktivity v zemi. Na tiskové konferenci k zahájení festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze to dnes uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pátý ročník festivalu se koná ode dneška do 2. prosince.

před 5 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zařadila obcházení sankcí mezi trestné činy

 Státy Evropské unie dnes ve snaze zlepšit účinnost unijních sankcí proti ruskému režimu zařadily jejich obcházení na seznam evropských zločinů. Oznámila to Rada EU. Krok může v budoucnu otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů, k němuž vyzývají některé evropské země. EU se však nejprve musí shodnout na podrobných pravidlech stanovujících konkrétní provinění a možné tresty.

před 6 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí NATO a OBSE

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se tento týden zúčastní zasedání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO) v Bukurešti. Hlavním tématem dvoudenního jednání, které se uskuteční v úterý a ve středu, bude ruská agrese vůči Ukrajině. Ve čtvrtek a v pátek se pak Lipavský zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v polské Lodži.

před 6 hodinami

Německo, ilustrační fotografie.

Německo chce být připraveno, chystá celostátní zkoušku varovného systému

Německo připravuje na 8. prosince celostátní zkoušku varovného systému, vůbec poprvé chce otestovat i vysílání přes základnové stanice mobilních sítí. Dnes o tom informovalo spolkové ministerstvo vnitra. Pro Německo to bude druhá celostátní zkouška za více než 30 let, tu první země uskutečnila se rozporuplným výsledkem v roce 2020.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

This frame grab from AFPTV video footage shows people walking past barricades and police presence on Wulumuqi street, named for Urumqi in Mandarin, in Shanghai on November 28, 2022, a day after protests against China's zero-Covid policy took place the night before following a deadly fire in Urumqi, the capital of the Xinjiang region.

V Šanghaji jsou kvůli protestům bariéry, policie neváhá zatýkat

Úřady v Šanghaji dnes vztyčily bariéry kolem městského centra, kde o víkendu protestovaly stovky lidí proti přísným koronavirovým opatřením. Pokud se některý z kolemjdoucích pokusí místo vyfotografovat, policisté ho přimějí fotky smazat nebo ho zadrží. Nejméně dva lidé již byli takto zatčeni, píše zpravodajský server BBC News. 

před 7 hodinami

Záchranáři na ostrově Ischia našli další oběť sesuvů, pátrání pokračuje

Záchranáři na italském ostrově Ischia dnes našli osmou oběť sobotních sesuvů půdy. Podle úřadů se jedná o muže. Po dalších čtyřech pohřešovaných záchranáři stále pátrají. Odstraňování nánosů bahna je boj s časem, naděje na nalezení živých rychle klesá, uvedla agentura ANSA.

Zdroj: ČTK

Další zprávy