Ze Sudet prchaly statisíce Čechů. Zapomíná se na Stráže obrany státu, zaznělo při pietě

Po podpisu Mnichovské dohody v září roku 1938 musely z československého pohraničí uprchnout stovky tisíc Čechů, Židů a protinacisticky smýšlejících Němců. Vlaky s nimi končily na Masarykově nádraží, kde byla před třemi lety odhaleny deska připomínající jejich osud. Podle předsedy Senátu Štěcha se velká pozornost a veřejná diskuze věnuje událostem odsunu německého obyvatelstva po válce, ale odsun československých občanů před ní se často opomíjí.

Jeden z organizátorů akce Jaroslav Těšínský dnes připomněl členy takzvané Stráže obrany státu, což byl bezpečností sbor fungující v letech 1936 až 1939, který měl za úkol chránit státní hranice. Při obsazování Sudet nacisty vyzbrojenými henleinovci asi 120 jeho příslušníků padlo. "Ač to vlastně byly první oběti boje za naši svobodu, nemají dosud nikde společný důstojný pomník," uvedl Těšínský s apelem na politiky, aby toto opomenutí napravili.

Emil Kulfánek z Českého svazu bojovníků za svobodu uvedl, že některé zahraniční i české spolky se pokoušejí dosáhnout revize Benešových dekretů, na základě kterých se uskutečnil odsun poválečný odsun Němců, a že tito "revanšisté" latentně napadají celou ideu československého státu z roku 1918. Jako mají Němci památný den připomínající odsun německých obyvatel z Československa, měli by podle něj mít i Češi obdobný den na památku vysídlení svých občanů po anexi Sudet. Svaz podle něj dopisem vyzve poslance a senátory, aby tento den ustanovili na 30. září.

Akce se zúčastnil i Jiří Železný z Československé obce legionářské, pamětník událostí z roku 1938. "Byl to začátek tragédie nejen našeho národa, ale vlastně začátek druhé světové války," uvedl. Dnešní školství podle něj mladé lidi dostatečně neučí vlasteneckému cítění, které v časech krize motivuje k boji za svobodu.

Po pietní události následoval křest knihy Jindřicha Marka a Jaroslava Čvančary s názvem Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938. Ta obsahuje vzpomínky více než dvou set pamětníků a je doplněna bohatou obrazovou přílohou.

Mnichovskou dohodu podepsali v noci z 29. na 30. září 1938 zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a Německa bez účasti československých zástupců. Šlo o ústupek hitlerovskému Německu, které spolu s předsedou Sudetoněmecké strany Konrádem Henleinem argumentovalo právem českých Němců na národní sebeurčení v německém státě. Západní státy doufaly, že Hitler se s připojením Sudet spokojí a ustoupí od další expanzivní politiky. Už za necelý rok nicméně kvůli agresi hitlerovského Německa vůči Polsku vypukla druhá světová válka.