Ze Sudet prchaly statisíce Čechů. Zapomíná se na Stráže obrany státu, zaznělo při pietě

Češi si nedostatečně připomínají památku statisíců československých občanů, kteří museli po podpisu mnichovské dohody v roce 1938 a následné anexi Sudet nacistickým Německem nuceně odejít do vnitrozemí. Dnes to zaznělo na pietní akci na pražském Masarykově nádraží, připomínající památku odsunutých. Český svaz bojovníků za svobodu požaduje, aby měli vlastní památný den. Dnešní piety se zúčastnil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), místopředseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), zástupci vlasteneckých spolků nebo funkcionáři ruského velvyslanectví. Na akci navazoval křest knihy vzpomínek pamětníků.

Po podpisu Mnichovské dohody v září roku 1938 musely z československého pohraničí uprchnout stovky tisíc Čechů, Židů a protinacisticky smýšlejících Němců. Vlaky s nimi končily na Masarykově nádraží, kde byla před třemi lety odhaleny deska připomínající jejich osud. Podle předsedy Senátu Štěcha se velká pozornost a veřejná diskuze věnuje událostem odsunu německého obyvatelstva po válce, ale odsun československých občanů před ní se často opomíjí.

Jeden z organizátorů akce Jaroslav Těšínský dnes připomněl členy takzvané Stráže obrany státu, což byl bezpečností sbor fungující v letech 1936 až 1939, který měl za úkol chránit státní hranice. Při obsazování Sudet nacisty vyzbrojenými henleinovci asi 120 jeho příslušníků padlo. "Ač to vlastně byly první oběti boje za naši svobodu, nemají dosud nikde společný důstojný pomník," uvedl Těšínský s apelem na politiky, aby toto opomenutí napravili.

Emil Kulfánek z Českého svazu bojovníků za svobodu uvedl, že některé zahraniční i české spolky se pokoušejí dosáhnout revize Benešových dekretů, na základě kterých se uskutečnil odsun poválečný odsun Němců, a že tito "revanšisté" latentně napadají celou ideu československého státu z roku 1918. Jako mají Němci památný den připomínající odsun německých obyvatel z Československa, měli by podle něj mít i Češi obdobný den na památku vysídlení svých občanů po anexi Sudet. Svaz podle něj dopisem vyzve poslance a senátory, aby tento den ustanovili na 30. září.

Akce se zúčastnil i Jiří Železný z Československé obce legionářské, pamětník událostí z roku 1938. "Byl to začátek tragédie nejen našeho národa, ale vlastně začátek druhé světové války," uvedl. Dnešní školství podle něj mladé lidi dostatečně neučí vlasteneckému cítění, které v časech krize motivuje k boji za svobodu.

Po pietní události následoval křest knihy Jindřicha Marka a Jaroslava Čvančary s názvem Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938. Ta obsahuje vzpomínky více než dvou set pamětníků a je doplněna bohatou obrazovou přílohou.

Mnichovskou dohodu podepsali v noci z 29. na 30. září 1938 zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a Německa bez účasti československých zástupců. Šlo o ústupek hitlerovskému Německu, které spolu s předsedou Sudetoněmecké strany Konrádem Henleinem argumentovalo právem českých Němců na národní sebeurčení v německém státě. Západní státy doufaly, že Hitler se s připojením Sudet spokojí a ustoupí od další expanzivní politiky. Už za necelý rok nicméně kvůli agresi hitlerovského Německa vůči Polsku vypukla druhá světová válka.

Související

Davy vítají Němce ve Vídni

Anšlus Rakouska: Před 85 lety se Německo bez větších problémů zmocnilo Rakouska

Obsazení Rakouska nacistickým Německem před 85 lety, 12. března 1938, patří ke klíčovým událostem období před vypuknutím druhé světové války. Nacistický vůdce již v roce 1937 hovořil o potřebě získat pro Němce další "životní prostor" a mezi první oběti zařadil Československo a Rakousko, což zdůvodnil jejich strategickou polohou. 

Více souvisejících

II. světová válka sudetští němci Milan Štěch Český svaz bojovníků za svobodu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Americký prezident Joe Biden.

Biden a Trudeau se zavázali společně postavit autoritářským režimům

Americký prezident Joe Biden a kanadský premiér Justin Trudeau se zavázali společně postavit proti autoritářským režimům. Částečně i tím, že sníží svou závislost na jiných zemích, pokud jde o kritické minerály a polovodiče. Vyplynulo to z dnešní návštěvy Bidena v Kanadě, uvedla agentura Reuters. 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Manuel López Obrador

Mexického prezidenta pobouřila slova, že Mexiko ztratilo kontrolu nad částí země

Mexický prezident dnes pobouřeně odmítl komentáře šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena, který prohlásil, že mexická vláda ztratila kontrolu nad částmi země, kde operují drogové kartely. Prezident Andrés Manuel López Obrador nicméně připustil, že se kartelům podařilo dostat své lidi do mexické agentury pro kontrolu léčiv, aby tak získaly souhlas pro dovoz chemikálii potřebných pro výrobu fentanylu z Číny. Informovala o tom agentura AP.

před 2 hodinami

TikTok

Francouzi zaměstnaní ve veřejném sektoru budou mít zakázaný TikTok

Francie zakázala používání čínské aplikace pro sdílení videí TikTok na služebních telefonech zaměstnanců ve veřejném sektoru. Oznámil to dnes ministr pro veřejnou službu Stanislas Guerini, podle nějž se tak stalo v zájmu zajištění kybernetické bezpečnosti francouzských úřadů.

před 2 hodinami

Policie Rusko, ilustrační fotografie.

Měl blízko k Putinovi, teď je v pátrání. Rusko hledá autora projevů

Ruská policie dnes zařadila Abbase Galljamova, někdejšího autora projevů ruského prezidenta Vladimira Putina, na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura AP, podle které jde o další krok v rámci potlačování opozice Kremlu. Není jasné, v souvislosti s jakým trestným činem policie Galljamova hledá.

Aktualizováno před 2 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Macron odsoudil násilí v ulicích, vláda ale neustoupí

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes ostře odsoudil čtvrteční násilnosti v ulicích francouzských měst při protestech proti důchodové reformě. Na tiskové konferenci po summitu EU v Bruselu ujistil, že jeho vláda se nepodvolí násilí. Ohledně penzijní reformy pak vyčká rozhodnutí francouzského nejvyššího soudu. 

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva

Brazilský prezident Lula chce s Čínou vytvořit mírový klub kvůli Ukrajině

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva příští týden navrhne Číně vytvoření "mírového klubu". Píše to dnes deník Financial Times, kterému sdělil podrobnosti o Lulově cestě do Asie brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira. Lula se v úterý setká v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Čína na konci února představila svůj plán na ukončení války na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Exprezident Trump očekává smrt a zkázu, pokud bude obviněn

Bývalý americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti varoval, že jeho trestní obvinění by mohlo vést ke "smrti a zkáze", píše agentura Reuters. Vyjádření republikánského exprezidenta přišlo krátce poté, co newyorští prokurátoři, kteří se zabývají Trumpovou údajnou rolí v platbě pornoherečce za mlčenlivosti, uvedli, že se nenechají zastrašit.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Macron a von der Leyenová pojedou v dubnu do Číny

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová pojede v prvním dubnovém týdnu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem do Číny. Podle agentury Reuters to dnes oznámil unijní mluvčí. Macron využije své státní návštěvy v Číně od 5. do 8. dubna k tomu, aby se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem "pracoval na návratu k míru" na Ukrajině, uvedl dnes večer Elysejský palác.

před 5 hodinami

Eva Pavlová a Petr Pavel

Pavlová připravuje svůj tým a oslovuje externí poradce

První dáma Eva Pavlová v současné době buduje svůj tým, oslovuje externí poradce a připravuje témata, se kterými bude dál pracovat. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Pražského hradu Markéta Řeháková. Pavlová podle ní nyní připravuje aktivity na příštích pět let především v sociální oblasti.

před 5 hodinami

Jevhen Perebyjnis

Ukrajina chce ještě letos jednat o vstupu do Evropské unie

Ukrajina by chtěla podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí Jevhena Perebyjnise zahájit jednání o vstupu do EU letos v prosinci. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by tomu mohla pomoci i konference šéfů parlamentů zemí EU a kandidátských států, která se za měsíc uskuteční v Praze. 

před 5 hodinami

Jair Bolsonaro

Bolsonaro se příští týden vrátí do Brazílie, opustil ji před koncem mandátu

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro se vrátí po třech měsících do vlasti. Oznámilo to vedení jeho Liberální strany (PL), napsala dnes agentura Reuters. Bolsonaro odjel krátce před koncem svého prezidentského mandátu do Spojených států, a nezúčastnil se tak předání úřadu stávajícímu prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva. 

před 5 hodinami

Kevin McCarthy

Šéf Sněmovny reprezentantů McCarthy má slova ředitele TikToku za velmi znepokojivá

Vyjádření šéfa sociální sítě TikTok Shou Zi Chewa jsou "velmi znepokojivá", uvedl dnes předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy. Reagoval tak na čtvrteční "grilování" šéfa Tiktoku před členy výboru pro energetiku a obchod. McCarthy se podle agentury Reuters domnívá, že zákonodárci schválí v reakci na obavy související s aplikací zákon, který bude mít podporu republikánů i demokratů.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Na letišti u Kolína nad Rýnem najel muž do lidí. Několik lidí je zraněných

V parkovacím domě na letišti Kolín nad Rýnem/Bonn na západě Německa dnes dopoledne cíleně najížděl muž automobilem do lidí. Ti podle policejního mluvčího, na něhož se odvolává agentura DPA, dokázali nejspíš uskočit, a utrpěli převážně jen lehká zranění. Řidič také narazil do několika dalších aut. Podle mluvčího existují náznaky, že muž má psychické problémy.

před 6 hodinami

OSN potvrdila tisíce civilních obětí války na Ukrajině. Skutečná čísla mohou být výrazně vyšší

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.

Zdroj: ČTK

Další zprávy