
Češi si nedostatečně připomínají památku statisíců československých občanů, kteří museli po podpisu mnichovské dohody v roce 1938 a následné anexi Sudet nacistickým Německem nuceně odejít do vnitrozemí. Dnes to zaznělo na pietní akci na pražském Masarykově nádraží, připomínající památku odsunutých. Český svaz bojovníků za svobodu požaduje, aby měli vlastní památný den. Dnešní piety se zúčastnil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), místopředseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), zástupci vlasteneckých spolků nebo funkcionáři ruského velvyslanectví. Na akci navazoval křest knihy vzpomínek pamětníků.
Po podpisu Mnichovské dohody v září roku 1938 musely z československého pohraničí uprchnout stovky tisíc Čechů, Židů a protinacisticky smýšlejících Němců. Vlaky s nimi končily na Masarykově nádraží, kde byla před třemi lety odhaleny deska připomínající jejich osud. Podle předsedy Senátu Štěcha se velká pozornost a veřejná diskuze věnuje událostem odsunu německého obyvatelstva po válce, ale odsun československých občanů před ní se často opomíjí.
Jeden z organizátorů akce Jaroslav Těšínský dnes připomněl členy takzvané Stráže obrany státu, což byl bezpečností sbor fungující v letech 1936 až 1939, který měl za úkol chránit státní hranice. Při obsazování Sudet nacisty vyzbrojenými henleinovci asi 120 jeho příslušníků padlo. "Ač to vlastně byly první oběti boje za naši svobodu, nemají dosud nikde společný důstojný pomník," uvedl Těšínský s apelem na politiky, aby toto opomenutí napravili.
Emil Kulfánek z Českého svazu bojovníků za svobodu uvedl, že některé zahraniční i české spolky se pokoušejí dosáhnout revize Benešových dekretů, na základě kterých se uskutečnil odsun poválečný odsun Němců, a že tito "revanšisté" latentně napadají celou ideu československého státu z roku 1918. Jako mají Němci památný den připomínající odsun německých obyvatel z Československa, měli by podle něj mít i Češi obdobný den na památku vysídlení svých občanů po anexi Sudet. Svaz podle něj dopisem vyzve poslance a senátory, aby tento den ustanovili na 30. září.
Akce se zúčastnil i Jiří Železný z Československé obce legionářské, pamětník událostí z roku 1938. "Byl to začátek tragédie nejen našeho národa, ale vlastně začátek druhé světové války," uvedl. Dnešní školství podle něj mladé lidi dostatečně neučí vlasteneckému cítění, které v časech krize motivuje k boji za svobodu.
Po pietní události následoval křest knihy Jindřicha Marka a Jaroslava Čvančary s názvem Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938. Ta obsahuje vzpomínky více než dvou set pamětníků a je doplněna bohatou obrazovou přílohou.
Mnichovskou dohodu podepsali v noci z 29. na 30. září 1938 zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a Německa bez účasti československých zástupců. Šlo o ústupek hitlerovskému Německu, které spolu s předsedou Sudetoněmecké strany Konrádem Henleinem argumentovalo právem českých Němců na národní sebeurčení v německém státě. Západní státy doufaly, že Hitler se s připojením Sudet spokojí a ustoupí od další expanzivní politiky. Už za necelý rok nicméně kvůli agresi hitlerovského Německa vůči Polsku vypukla druhá světová válka.
Související

Vítězství ve druhé světové válce nás ukolébalo, prohlásil Nauséda v EP

Anšlus Rakouska: Před 85 lety se Německo bez větších problémů zmocnilo Rakouska
II. světová válka , sudetští němci , Milan Štěch , Český svaz bojovníků za svobodu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Biden a Trudeau se zavázali společně postavit autoritářským režimům
Aktualizováno před 1 hodinou

Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili 79 útoků ruských invazních sil
před 2 hodinami

Mexického prezidenta pobouřila slova, že Mexiko ztratilo kontrolu nad částí země
před 2 hodinami

Francouzi zaměstnaní ve veřejném sektoru budou mít zakázaný TikTok
před 2 hodinami

Měl blízko k Putinovi, teď je v pátrání. Rusko hledá autora projevů
Aktualizováno před 2 hodinami

Macron odsoudil násilí v ulicích, vláda ale neustoupí
Aktualizováno před 3 hodinami

Migrační situace na hranici s Českem se podle německé ministryně zlepšila
před 3 hodinami

Brazilský prezident Lula chce s Čínou vytvořit mírový klub kvůli Ukrajině
před 4 hodinami

Vláda probere nezávazný návrh žádosti o půjčku od EK ve výši min. 68,8 miliardy
před 4 hodinami

Více než třetina Ukrajinců říká, že jejich blízký byl ve válce zabit či raněn
před 4 hodinami

Exprezident Trump očekává smrt a zkázu, pokud bude obviněn
před 4 hodinami

Macron a von der Leyenová pojedou v dubnu do Číny
před 5 hodinami

Pavlová připravuje svůj tým a oslovuje externí poradce
před 5 hodinami

Ukrajina chce ještě letos jednat o vstupu do Evropské unie
před 5 hodinami

Bolsonaro se příští týden vrátí do Brazílie, opustil ji před koncem mandátu
před 5 hodinami

Šéf Sněmovny reprezentantů McCarthy má slova ředitele TikToku za velmi znepokojivá
Aktualizováno před 6 hodinami

Jste ve střetu zájmů, upozorňuje Netanjahua prokuratura kvůli justiční reformě
před 6 hodinami

USA zavádí další sankce proti Bělorusku, míří i na Lukašenka
Aktualizováno před 6 hodinami

Na letišti u Kolína nad Rýnem najel muž do lidí. Několik lidí je zraněných
před 6 hodinami
OSN potvrdila tisíce civilních obětí války na Ukrajině. Skutečná čísla mohou být výrazně vyšší
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.
Zdroj: ČTK