Rozhádaní rodiče? Justice má dítě přiměřeně informovat o sporech, řekl Ústavní soud

ÚS se konkrétně zabýval rozhodnutím o nahrazení souhlasu matky s přeočkováním tehdy jedenáctileté dívky proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli. Dítě bylo ve střídavé péči rodičů, otec souhlasil s přeočkováním, matka nikoli, proto jejich rozpor musel řešit soud.

Ústavní soudci sice zamítli matčinu stížnost, avšak konstatovali porušení práv dítěte. "Dívka nebyla s vedením řízení náležitě seznámená a do řízení zapojená, přestože se jednalo o zásah do její fyzické integrity," řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Soud v nálezu zdůraznil, že i nezletilé dítě je plnohodnotným účastníkem řízení, které se jej bezprostředně dotýká. Právo být slyšeno v řízení se neomezuje na pouhé zjištění názoru - dítě nelze vnímat jen jako zdroj informací. Právo podle ÚS zahrnuje i další komunikaci s dítětem a informování o řízení, včetně toho, jak nakonec soud rozhodl v jeho záležitosti a jakým způsobem zohlednil názor dítěte.

"Za dodržení tohoto práva přitom odpovídá soud. Pokud je dítě způsobilé k tomu, aby v řízení bylo vyslechnuto přímo soudem, a neodporuje to ani jeho nejlepšímu zájmu, pak by to měl být také přímo soud, kdo dítěti své rozhodnutí přístupnou formou vysvětlí," stojí v nálezu.

Zda dívka na konec byla přeočkována, není jasné, rodiče ani jejich právní zástupci se vyhlášení nálezu nezúčastnili.

Porušení práv matky ÚS nezjistil, proto řízení jako celek skončilo zamítnutím její stížnosti. Odmítnout očkování lze za výjimečných okolnosti s ohledem na takzvanou výhradu svědomí. Rodič ale musí uvést dostatečně naléhavé důvody, což se podle ÚS v tomto případě nestalo. Obecné pochybnosti o smyslu očkování takovým důvodem nejsou, stejně jako špatná zkušenost s očkováním s méně závažnými zdravotními následky ani těžká reakce na jiný typ očkování v širší rodině.