Revoluci z roku 1989 způsobil obrovský občanský pohyb, který byl podpořen několika statečnými z druhého tábora. V televizi Prima to dnes řekl jeden z hlavních aktérů Občanského fóra Michael Kocáb. Jako jednoho z hrdinů druhé strany označil generála Mojmíra Zachariáše, tehdejšího velitele Západního vojenského okruhu, který v listopadu 1989 slíbil, že nezasáhne s vojáky proti demonstrantům. Oba se v diskusi shodli, že nenasazení vojska bylo pro tehdejší vývoj zásadní.
Podle Kocába se vedení Občanského fóra v prvních dnech listopadové revoluce velmi obávalo vojenského zásahu československých nebo sovětských vojsk. Protože mělo zprávy o určité aktivitě vojáků v Táboře, rozhodlo se vyslat do tamního sídla velení Západního vojenského okruhu, které mělo pod velením československé vojáky, své zástupce.
Zachariáš potvrdil, že vedení armády připravilo akci Zásah, při níž by vojáci proti demonstrantům zakročili. Vysláno mělo být podle Kocába asi 150 tanků a 8800 vojáků. Zachariáš poznamenal, že to byla značná síla, která by nepochybně proti neozbrojeným demonstrantům uspěla.
Kocáb poznamenal, že o velikosti vyčleněných sil nemělo Občanské fórum informace, ale velmi se takového vývoje obávalo. Do Tábora proto jel za Zachariášem on a pozdější premiér a prezident Václav Klaus. Zachariáš jim po dvouhodinovém jednání slíbil, že dokud bude on velitelem, armáda zůstane v kasárnách. Na oplátku požadoval zajištění klidu vůči armádě. Poznamenal dnes, že se tehdy uskutečnily dvě demonstrace, na kterých lidé vojákům vyhrožovali například šibenicí. Napaden byl také strážný, který hlídal vojenské vrtulníky. Zachariáš útok proti němu označil za velmi nebezpečnou situaci, protože se daný voják mohl bránit střelbou.
Zachariáš o tehdejších událostech napsal knihu nebo poskytl rozhovory novinářům. O plánované schůzce podle něj informoval tehdejšího ministra obrany Milána Václavíka. Na otázku, jak má postupovat, mu prý Václavík odvětil, že uvidí, o čem se bude jednat a ať udělá, jak myslí. Po skončení setkání mu oznámil svůj slib, že armáda nezasáhne.
Kocáb řekl, že tehdejší vyjádření Zachariáše mělo absolutní význam. "Mělo to velký dopad na naši odvahu," zdůraznil. Další dny pak stejný příslib dostali od náčelníka generálního štábu Miroslava Vacka i od sovětské ambasády.
Zachariáš odmítl, že by byl hrdina. Zachoval se podle svých slov tak, jak považoval za správné. Kocáb jeho odvahu ocenil. Zdůraznil, že svým rozhodnutím šel proti spolupracovníkům.
Zachariáš řekl, že po svém rozhodnutí musel čelit v příštích měsících odvetě. Byl například sledován, jeho desetiletý syn byl napaden cestou do školy, na balkon mu někdo hodil tzv. Molotovův koktejl. "Bylo to hrozné," poznamenal. V první polovině roku 1990 proto požádal o přeložení z Tábora.
Kocáb odmítl spekulace, že revoluční vývoj byl řízen tehdejšími mocenskými strukturami. Se Zachariášem se shodl, že tehdejší vedení Československa nevědělo, jak má dále postupovat, a z vývoje bylo zmateno. Kocáb řekl, že šlo o obrovský občanský pohyb, který byl podpořen "několika statečnými" z druhého tábora. Kromě Zachariáše šlo také například o premiéra Ladislava Adamce, dodal Kocáb.
Související
Babiš v reakci na Kocába řekl, že od vstupu do politiky dal všechny příjmy nadaci. Výše jeho majetku ale stále roste
Kocáb o finále prezidentské volby: Vítěz rozdělí společnost víc než Klaus a Zeman
Michael Kocáb , 17. listopad 1989 , Komunismus , Mojmír Zachariáš (generál 17. listopad 1989)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák